Přehled tisku

Foto: Kristýna Maková
0:00
/
0:00

Největším překvapením, které pro statistiky vyplynulo ze sčítání lidu, bylo 47 tisíc negramotných. Takový počet lidí totiž do sčítacích archů uvedl, že jsou zcela bez vzdělání, nedokončili ani jednu třídu základní školy. Píše o tom Mladá fronta Dnes.

Foto: Kristýna Maková
Největším překvapením, které pro statistiky vyplynulo ze sčítání lidu, bylo 47 tisíc negramotných. Takový počet lidí totiž do sčítacích archů uvedl, že jsou zcela bez vzdělání, nedokončili ani jednu třídu základní školy. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Vyspělé země se přitom chlubí, že negramotnost zcela vymýtily. Sčítací komisaři na negramotné nejčastěji narazili v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde tvoří skoro jedno procento tamní populace. Podle místopředsedy statistického úřadu Stanislava Drápala na negramotné lidi statistiky upozornili ředitelé úřadů práce. Takoví lidé jsou v podstatě nezaměstnatelní, někteří se sotva dokážou podepsat třemi křížky. Negramotní bývají často slovenští Romové, kteří se stěhují na Mostecko. Ministerstvo školství ale upozorňuje, že negramotní lidé si mohou školu kdykoliv dodělat, úřady práce pro ně pořádají kurzy.


Foto: ČEZ
Lidové noviny uvádějí, že největší podíl zakázek pro české subdodavatele při dostavbě Temelína nabízejí Rusové. Při nedávné návštěvě ruského prezidenta Medveděva si to pochvaloval prezident Václav Klaus. Ani jeden ze tří uchazečů, mezi nimiž dále figurují americký Westinghouse a francouzské konsorcium Areva, však podle deníku zřejmě nepočítají s tradičním dodavatelem turbín - společností Škoda Power. Rusové i Francouzi chtějí zadat mnohamiliardovou zakázku francouzskému koncernu Alstom. Westinghouse zatím dodavatele vybírá, ani on ale Škodu zřejmě neosloví. Plzeňský výrobce přitom tvrdí, že by turbíny požadovaného výkonu zvládl vyrobit. Generální ředitel Škody Power Jiří Šmondrk si ale stěžuje, že dosavadní vývoj při dostavbě Temelína českému průmyslu příliš nepomáhá. Naopak nahrává zahraniční konkurenci. Jde přitom o zakázku za nejméně deset miliard korun. Ukazuje se ovšem, že na české firmy zbudou hlavně stavební práce a dodávky jednodušších zařízení.


Karel Schwarzenberg,  foto: ČTK
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nosil ve čtvrtek ve sněmovně v klopě saka placku s nápisem "Putine, ke mně! Mazej na místo!". Podle jeho slov se jednalo o vtip. Píše to Mladá fronta Dnes. Schwarzenberg deníku řekl, že si placku s žertovnou hláškou na adresu ruského premiéra Vladimira Putina připnul proto, aby udělal radost dívce, která mu ji věnovala. Prý ani pořádně nevěděl, co je na ní napsáno. Kdyby se ruský premiér urazil, Schwarzenberga by to zklamalo. "Já to vnímám jako legraci,"řekl deníku. Stínový ministr zahraničí za sociální demokracii Lubomír Zaorálek ale označil jednání šéfa české diplomacie za nešťastné. "Hodně mě to překvapuje. Ministr zahraničí má jiné možnosti, jak se vyjadřovat. A tato metoda s plackou mi přijde nepřiměřená,"řekl listu Zaorálek. Dodal, že nyní nechce spekulovat, zda to může ovlivnit vztahy mezi Českem a Ruskem.


Ministerstvo školství vydává za internetové portály stamiliony korun, jak ale píše Právo, jde to i bez nich. Ukázala to trojice mladých vysokoškoláků z Plzně, kteří v současné době studují v Anglii a Nizozemsku. Studenti sami spustili portál, který mladým lidem pomůže s podáním přihlášky na zahraniční univerzitu. Vedly je k tomu především problémy, na které sami naráželi, když se zajímali o studium v cizině. Portál nabízí stovku nejprestižnějších univerzit z deseti zemích světa, včetně možnosti podat a zaplatit přihlášku nebo získat konzultace či jazykovou opravu přihlášky. Získat všechny informace o zahraničních univerzitách a vyplnit přihlášku jinak zabere týdny času. Nové stránky www.clickandstudy.com umožní studentům vybrat si z přehledu zemí a univerzit. Každý po přihlášení dostane "agenta", který ho provede celým procesem. Nabídne také kontakty na studenty, kteří už na vybrané univerzitě studují a mohou se podělit o své zkušenosti. V zahraničí je nyní podle autorů portálu kolem 9000 českých studentů, uvádí Právo.


Foto: Richard Dudley / Stock.XCHNG
Ministerstvo průmyslu a obchodu vytipovalo devadesát pět nařízení, která komplikují život podnikatelům. Uvádí se to v komentáři Hospodářských novin. Překvapením je, že jen pět nesmyslů pochází z Bruselu, zbytek vyprodukovali tuzemští legislativci. I Evropa dokáže vymyslet zákony hraničící s idiocií, píše se v deníku. Tuzemské zapracování evropské legislativy do praxe je ovšem legendární. Za všechny stačí připomenou proslulý „hygienický balíček", který začal platit po našem vstupu do unie. V zásadě nařizoval všem restauracím kompletní přestavbu kuchyní i sociálních zařízení. Brzy se ale ukázalo, že nám to nenařizovala unie, ale místní kreativci. O tři roky později nová vyhláška většinu nařízení opět zrušila. Přesto Česko prošlo zátěžovým testem unie, pokud jde o snižování administrativní zátěže. Přitom se tu jedno ministerstvo nedokáže dohodnout s druhým, jak často se má natírat zeď. Ještě že díky těmto nesmyslům nezbývá čas kazit něco doopravdy důležitého, píší Hospodářské noviny.


Podle deníku Právo si církve oddychly. Věci veřejné totiž neuspěly s návrhem, aby kvůli vyrovnání státu s církvemi byl proveden soupis veškerého majetku. Vydání každé položky měla schválit vláda. To by ale chystané restituce nejen velmi zdrželo, ale prakticky zhatilo. Návrh vzešel minulý týden z Legislativní rady vlády, jíž šéfuje místopředsedkyně Věcí veřejných Karolina Peake. V církvích i koaličních stranách návrh vyvolal pozdvižení, po připomínkách ministerstva kultury už ale tento čtvrtek v radě neprošel. Vláda bude dostávat pouze informace, jak restituce probíhají. I sama Peake Právu přiznala, že návrh Věcí veřejných by situaci jen zkomplikoval a vládu příliš administrativně zatížil. Kabinet proto příští týden projedná jen původní verzi zákona. O tom, jaký majetek se církvím vrátí, podle něj budou rozhodovat pozemkové fondy, lesní správy či obce, které jej v současné době drží.


Foto: archiv Radia Praha
Odměny za více než 200 milionů korun vyplatí koncem roku navzdory škrtům česká ministerstva svým zaměstnancům. Mimořádný bonus nedostanou jen lidé z ministerstva průmyslu a Úřadu vlády. Zmíněné dvě stovky milionů však ještě nejsou celkovou částkou, údaje za ministerstva financí a dopravy budou dle vyjádření resortů k dispozici až po uzavření rozpočtového roku. V soukromých firmách však vánoční prémie dostane pouze 16 procent pracovníků. Uvádějí to Lidové noviny. Státní správa tak jde podle listu proti trendu v běžných firmách. Ještě před třemi lety dostával v soukromých společnostech na konci roku odměnu každý čtvrtý pracovník, nyní je to zhruba každý šestý. Vedení ministerstev ale tvrdí, že si jejich zaměstnanci prosincové přilepšení zaslouží. Odvolávají se nejčastěji na to, že po lednových škrtech se platy státních úředníků o desetinu snížily. "Rozdělení mimořádných odměn alespoň částečně kompenzuje nižší úroveň platů zaměstnanců," sdělilo LN ministerstvo zahraničí, které každému ze svých 1750 zaměstnancům dá na konci roku odměnu v průměrné výši 25.000 korun, dohromady tedy asi 44 milionů.


Martin Spiridonov,  foto: ČTK
Cenu Michala Velíška za největší hrdinský čin letošního roku dostal třináctiletý Martin Spiridonov z Orlové na severní Moravě, který z hořícího domu vyvedl čtyři členy své rodiny včetně nemocného otce a pomohl i svému bratrovi, upoutanému na invalidní vozík. Informují o tom Hospodářské noviny. Jakmile zjistil, že v domě hoří, zavolal hasiče. Nečekal ale na jejich příjezd a sám postupně z patrového domku dostal ven jeho obyvatele. O svém činu se ve škole nijak nezmínil, učitelé se o něm dozvěděli až od hasičů. Při přebírání ceny od pražského primátora Bohuslava Svobody se mu z celého mumraje udělalo nevolno a potřeboval si chvilku vydechnout. Přiznal, že se ohně bojí, přesto by svůj čin neváhal zopakovat. Martinova matka se do Česka přistěhovala před šestnácti lety z Ukrajiny, vdala se tu a má tři děti. Nejstarší syn se tak nešťastně zranil při skoku do bazénu, že zůstal trvale na vozíku, píše se v Hospodářských novinách.