Čeští představitelé stále hledají vlastní názor na eurozónu, zatímco Evropa se už dohaduje, kolik rychlostí bude mít nová unie. To tvrdí Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin.
Foto: ČTK
Čeští představitelé stále hledají vlastní názor na eurozónu, zatímco Evropa se už dohaduje, kolik rychlostí bude mít nová unie. To tvrdí Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin. Politickým váhavcům podle ní není od věci připomenout základní fakta. Česko totiž neleží na Měsíci ani v Tichomoří a od Evropy ho nedělí ani kanál. Připomíná, že osud Česka i ekonomické vztahy jsou svázané s Evropskou unií. Mezi největší vývozce patří třeba Škoda Auto a Siemens. Ani vlastní měna, ani rezervovanost vůči Evropě nezaručí, že budeme "ostrůvkem stability" nebo "Švýcarskem východu," píše redaktorka listu a dodává, že z Evropské unie do Česka přišlo přes 75 miliard korun. Tato částka mohla být ještě vyšší, kdyby nebyla neschopná některá ministerstva. Hospodářské noviny přinášejí také rozhovor s tajemníkem pro EU Vojtěchem Bellingem s titulkem hlásajícím, že Česko se chce podílet na rozhodování eurozóny. Dohoda z evropského summitu je ale podle něj tak nejasná, že Česko zatím neví, zda se k ní připojit. Jak v rozhovoru Belling zdůrazňuje, že pokud by se Česko k dohodě připojilo, chce se zúčastňovat summitů eurozóny. Je potřeba, aby se i ostatní země podílely na rozhodování, říká tajemník Vojtěch Belling.
Českému postoji k dohodě eurozóny se věnuje i deník Právo. Komentátor Alexandr Mitrofanov si všímá toho, že váhavost premiéra Petra Nečase podporuje i prezident Václav Klaus. Prezident i premiér by ale podle něj měli nabídnout alternativu k evropské integraci. Václav Klaus navrhuje nadstandardní vztahy s Ruskem, ale otázkou podle Mitrofanova je, zda si Češi chtějí zopakovat těsnější napojení na Rusko. Jaký je hnací motor Petra Nečase, který se k Rusku staví přinejmenším ostražitě, zůstává záhadou, píše komentátor Práva. Mimo jádro EU bychom neměli dobré známky od finančních trhů a ratingových agentur. Karel Schwarzenberg je naproti tomu mluví tak prointegračně, že se lidem z ODS musejí protáčet panenky, píše Mitrofanov. Zároveň vyjádřil nechuť vnášet téma do parlamentu. Podle komentátora by se mělo hovořit o referendu o zavedení eura. Ať se lidé sami rozhodnou, jestli chtějí koukat unijnímu vlaku pouze na koncová světla, píše Alexandr Mitrofanov závěrem svého komentáře v deníku Právo.
Foto: Archiv Radia Praha
Česká ekonomika příští rok neporoste. Podle Lidových novin je bude růst meziročně blízký nule nebo v nejhorší variantě se bude opakovat scénář s propadem o pět procent. Analytická oddělení bank a dalších firem se připravují na několik možných scénářů. Největší šanci ale podle listu dávají optimistické variantě, tedy že se situace v eurozóně rychle uklidní. Rozpad eurozóny by také podle oslovených ekonomů vedl k propadu tuzemské ekonomiky, který by byl dlouhodobý a dvouciferný. Rozpad je ale nepravděpodobný a šance dosahuje asi 10 procent, píše list. Snížena bude poptávka domácností i kvůli tomu, že bude vyšší sazba daně z přidané hodnoty a porostou i ceny energií, píší Lidové noviny.
Legislativní rada vlády minulý týden požádala o to, aby byla před vydáním církevního majetku provedena jeho inventarizace a aby každé předání schválil kabinet. Uvedl to deník Právo, podle kterého to církve odmítají s odůvodněním, že tento administrativní zásah může vydávání mnohamiliardového majetku zhatit. Vicepremiérka a šéfka legislativní rady Karolína Peake deníku Právořekla, že rada tak chce zabránit budoucím sporům, kdy by úředníci vydali majetek, který nyní ve vlastnictví státu. "Jde o to, aby si vláda pohlídala, že bude vracet majetek, který patří státu," cituje ji deník. Ministerstvo kultury podle ní s tímto návrhem souhlasí. Odstupující ministr kultury Jiří Besser ani Peake ale podle listu neumějí popsat, jak si proces inventarizace představují. "Takový postup může celý zákon zhatit, protože si jeho technické provedení nedokážu moc dobře představit,"řekl Právu předseda církevní komise a ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha.
Před Vánocemi lze přispět na 700 sbírek, informuje deník Mladá fronta Dnes. Nejčastěji Češi dávají peníze na ulici, toho ale zneužívají různí podvodníci. Nejbezpečnější způsob, jak darovat, je tak na speciálním webu. Provozuje ho nezisková společnost Fórum dárců, která zaručuje, ze peníze budou darovány správně. Češi si ale podle ředitelky Fóra dárců na internetovou charitu zvykají pomalu. Kvůli podvodným sbírkám by se měl změnit i zákon, který veřejné sbírky zprůhlední, píše list. Na nepoctivce si také posvítí ministerstvo vnitra. Ačkoli se zdá, že Češi jsou na tom s darováním velmi dobře a sbírek je mnoho, ve skutečnosti zájem o charitu příliš nemají. Jsou v evropském srovnání předposlední, za nimi jsou jen Turci, zdůrazňuje Mladá fronta Dnes.
Bývalý generální ředitel Sazky Aleš Hušák by rád získal halu O2 arena a vinařství Kolby. Prohlásil to v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes. "Otevřeně říkám, že mě zajímá hala a vinařství,"řekl Hušák. Hušák tvrdí, že pokud bude O2 arena a vinařství na trhu k mání, nevidí důvod, proč by se nemohl o koupi ucházet. "Jsou to spíše má přání, je to zatím vše teoretické,"řekl Hušák, který stál v čele Sazky od jara 1995 do letošního srpna. O tom, jak by nákup financoval, mluvit nechtěl. Vylučuje ale to, že by vinařství získal jako odměnu za to, že těsně před svým odvoláním stáhl klíčovou žalobu proti vyhlášení konkurzu. Hala patří společnosti Bestsport, jejímiž akcionáři jsou sportovní svazy. Vinařství ovládá Sazka, kterou v konkurzu získaly skupiny PPF Petra Kellnera a KKCG Karla Komárka. Noví majitelé Sazky mají důležité slovo také mezi věřiteli Bestsportu. Hala totiž slouží jako zajištění dluhopisů vydaných kvůli její stavbě.
Foto: ČTK
Národní ekonomická rada vlády navrhne vládě kroky, které by mohly České republice pomoci překonat ekonomické problémy v Evropě. Informují o tom Hospodářské noviny. Pokud by hrozil propad hrubého domácího produktu vyšší než dvě procenta, ekonomičtí experti by sáhli k zmrazení důchodů, propouštění policistů, vyššímu zdanění bank nebo zkrácení vysokoškolského studia o jeden semestr. Protikrizový balíček, který má list k dispozici, obsahuje 41 návrhů. Konkrétní plán změn, které mají státu pomoci překonat hospodářské otřesy, chce ministerstvo financí představit v lednu 2012. Na začátku roku už budou známy přesnější odhady vývoje české ekonomiky. Podle Hospodářských novin se počítá se třemi možnými scénáři vývoje. Když HDP neklesne o víc než dvě procenta, experti by žádná "protikrizová" opatření nepřijímali. Pokud bude propad HDP vyšší, měl by přijít na řadu zmíněný balíček 41 opatření. Poslední možností je systémový kolaps - v tom případě NERV navrhuje zavést vybraná opatření v tvrdším režimu.
Náhrada za zpoždění vlaků Českých drah je virtuální, píší Lidové noviny. V reálu totiž málokdo dosáhne na peníze, které mu dráhy slibují. Nárok má totiž pouze člověk, který má jízdenku v hodnotě 400 korun, což je možné u minima spojů. Cestující dále nesmí o zpoždění předem vědět a to nemůže být způsobené například výlukou. Podmínky pro odškodnění tedy splňuje pouze málokdo. Konkurenční boj na železnici zmobilizoval České dráhy, tvrdí Lidové noviny a poukazují tak na nástup firmy RegioJet, která obsluhuje několik tratí včetně Praha-Ostrava. RegioJet má také podmínky pro vyplacení náhrady při zpožděním, jsou ale jednodušší a platí už do ceny jízdenky za sto korun. List také přidává rozhovor s Miroslavem Vykou, prezidentem Svazu cestujících. Ten Lidovým novinámřekl: "Má zkrátka platit, že dopravce garantuje nejen, že vás doveze na místo, ale i že to bude včas."
