Přehled tisku
Sociální demokracie plánuje v den krajských voleb ve třinácti krajích s výjimkou Prahy vyhlásit krajská referenda. Hlasování se má týkat problémů v regionech, ale i celostátních témat. Píšou to Hospodářské noviny.
Sociální demokracie plánuje v den krajských voleb ve třinácti krajích s výjimkou Prahy vyhlásit krajská referenda. Hlasování se má týkat problémů v regionech, ale i celostátních témat. Píšou to Hospodářské noviny (HN). Podle deníku jde ČSSD o to nalákat co nejvíce voličů ke krajským volbám a zároveň za státní peníze zjistit, co si lidé myslí o vládě Petra Nečase (ODS). ČSSD zatím nechce říct, jaké otázky chystá. List připomíná, že ČSSD má ve všech krajích vyjma Prahy, kde příští rok volby nebudou, většinu. "Proto pro ni nebude těžké referendum v zastupitelstvech prosadit," uvádějí HN. Krajská referenda mají být součástí masivní kampaně, kterou už ČSSD začala vymýšlet. Na rozdíl od billboardů a mítinků ji však krajská referenda budou podle HN stát jen minimum peněz, pokud se je podaří vyhlásit v první den krajských voleb, které hradí stát.
V Česku podle Lidových novin začali s přispěním evropských fondů pracovat takzvaní dárcovští konzultanti. Jde o zkušené lékaře, většinou z anesteziologicko-resuscitačních oddělení (ARO), kteří začnou ve všech fakultních nemocnicích vyhledávat vhodné dárce životně důležitých orgánů. Tedy pacienty s prokázanou smrtí mozku nebo nezvratnou zástavou krevního oběhu. Od té chvíle je člověk oficiálně mrtvý a jeho orgány lze použít k transplantaci. Koordinační středisko transplantací (KST) už podle listu v pilotním projektu vyškolilo 20 konzultantů, kteří mu budou vhodné dárce nabízet. Odborníci podle deníku rozptylují obavy se zneužití systému a vylučují, že by nastalo masové odpojování pacientů od přístrojů jen proto, aby bylo k dispozici víc orgánů vhodných k transplantacím. Konzultanti nejsou ošetřujícími lékaři potenciálního dárce a nemají vliv na jeho léčbu. Nerozhodují ani o tom, komu bude orgán transplantován. Nyní se počet dárců pohybuje okolo 200 ročně. Jejich odebrané orgány zachrání nebo změní život k lepšímu 450 lidem. Počet dárců s přispěním konzultantů by mohl být až dvojnásobný. Uspokojit by se tak mohla většina těžce nemocných čekajících na vhodný orgán.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) podle Mladé fronty Dnes nově chce, aby chystané plošné testy dětí v 5. a 9. třídách rozhodly o budoucnosti dítěte. Prověrky mají od roku 2014 děti předem rozdělovat na budoucí studenty a učně. Když školák projde, dostane šanci se přihlásit na obor s maturitou. Když ne, může jen na učební obor, píše deník. S nápadem použít testy při přijímačkách na střední školy přišla Asociace aktivních škol, za kterou vystupuje ministrův poradce a ředitel pražského gymnázia Václav Klaus mladší. Ministra to podle MfD nadchlo. Zatím však nemá vypočítanou hranici úspěšnosti, která by poslala děti k maturitě, nebo na učiliště. Plošné testování na počítačích je na základních školách novinkou. Ministerstvo kvůli tomu vytvořilo standardy, tedy seznamy základního učiva z matematiky, českého a cizího jazyka. První zkoušky proběhnou na vybrané skupině škol už za měsíc, celostátní generálku úřad plánuje na příští rok. Klaus i Dobeš tvrdí, že na maturitních oborech je mnoho dětí, které nemají ke studiu předpoklady, a učiliště zejí prázdnotou. Zkoušky by děti měly dělat elektronicky, celý plán se však setkal s vlnou kritiky.
Lidové noviny se ve svém sloupku zabývají kauzou ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, respektive transakcemi na účtu jeho matky. Jsou chvíle, kdy se vysoký činovník ocitne v podezření. A i když ještě běží lhůta určená k tomu, aby přišel s rozumně znějící odpovědí, nikdo už nepočítá s tím, že by nějaká zazněla. Přesně to se stalo ministrovi průmyslu Martinu Kocourkovi. Skoro nikdo si nemyslí, že by do pěti dnů, které mu dala ODS, uměl vysvětlit, odkud jeho matce přiteklo na konto 16 milionů. A proč tedy ODS nežádá jasné slovo okamžitě? Ve skutečnosti na tom příliš nesejde, čas není třeba měřit stopkami. Hypoteticky to ještě stále mohou být cenné papíry ministrovy matky, která potřebuje čas, aby se nechala přesvědčit, že její soukromí je míň než synova kariéra. Premiér Nečas dal hned zkraje najevo, že se spokojí jen s pořádným vysvětlením. A pokud se v rozumné míře dá přepokládat, že premiér aféru usnout nenechá, což se asi dá, můžeme ocenit i Kocourkovo mlčení. Je to sice míň nežli upřímná zpověď, ale pořád víc než se ztrapňovat nějakým svým strýcem Vikem.
Příbuzní Čechů, kteří jsou obviněni v Zambii, vytýkají státu pasivitu. Ministerstvo tvrdí, že případ řeší denně. Jak uvádí Hospodářské noviny, už více než čtyři tisíce lidí podepsalo petici na podporu tří mužů, kteří jsou v Zambii obviněni ze špionáže. V nejbližších dnech by se měli dozvědět, jestli Zambie stáhne žalobu nebo případ půjde k soudu, který jim může vyměřit až 25 let vězení. Čechy zatkli 14. října poblíž letiště a kasáren, podle policie pořizovali jejich plány. Češi to ale popírají. Z vazby se dostali po týdnu na kauci, kterou zaplatili jejich příbuzní. Do vyšetření případu ale přišli o pasy. Ministerstvo zahraničí výtky příbuzných za pasivitu odmítá. Mluvčí Vít Kolář uvedl, že ministr je denně informován, podnikají se kroky viditelné i neviditelné. Cílem je, aby se případ vůbec nedostal k soudu. Podle Koláře je v současnosti pro ministerstvo absolutní prioritou.
Pro příští rok si tuzemské automobilky plánují růst, kvůli jižní Evropě jsou ale opatrné, píší Hospodářské noviny. Stačí usednout do libovolného nového auta na evropských silnicích a bude v něm s devadesátiprocentní jistotou nějaký díl vyrobený v Česku. Například v novém voze Porsche 911 jsou díly od sedmi českých firem. Celkem výrobci dílů vyvezli za prvních devět měsíců letošního roku zboží za rekordních 138 miliard korun. S 202 miliardami se přidávají tři tuzemské automobilky. Obor je s náskokem největším českým exportérem. Přebytek autoprůmyslu tvoří desetinu českého hrubého domácího produktu /HDP/ a polovinu jeho letošního růstu. A výrobci mají velké plány i v příštím roce. Všichni ale pozorně sledují dění kolem Řecka. Pokud by se Evropa dostala do potíží, bude to opět automobilový průmysl, který to pocítí jako první.
Situace v Ústeckém kraji kolem spalování ostravských kalů v cementárně v Čížkovicích se zostřuje. Jak píše deník Právo, lidé hrozí protesty. Padlo i první trestní oznámení. Zřejmě i kvůli tomu se plánované spalování v neděli nezačalo. Přesto radnice v Litvínově tvrdí, že nic z toho dovoz a likvidaci kalů z ostravských lagun nezastaví. Dohodnuty byly podmínky, jak uhlídat, aby likvidace neohrozila životní prostředí, ani zdraví lidí v okolí skládky. Jak uvedl Litvínovský starosta Milan Šťovíček, provede se čtyřiadvacetihodinová veřejná spalovací zkouška v cementárně. Pokud by se ukázalo, že dochází k ohrožení prostředí nebo zdraví lidí, bude město požadovat zastavení likvidace kalů. Jenže veřejnost to zřejmě neuklidní. Na konec týdne se chystají demonstrace v Litoměřicích a Teplicích. Ústecký kraj tvrdí, že odpad podobný ostravskému, se spaluje v čížkovické cementárně už roky. Cementárna tvrdí, že pokud by během spalování někdo stál celý den pod komínem, ohrozí ho to méně, než kdyby se nadechl kouře z cizí cigarety.
Vedle veřejně probíraných reforem chystá ministerstvo v tichosti velmi diskutabilní systém, který se jmenuje Národní zdravotní registry, ale klidně by mohl nést název Velký bratr. Jak píše Mladá fronta Dnes, vzniká centrální databáze, která bude na jednom místě shromažďovat mimořádně citlivá data o pacientech: chorobách, potratech, léčbě, dětech, příbuzných a jejich nemocech, pobytek v nemocnici, ale také o sociální situaci či zaměstnavateli pacientů. To vše bude v neanonymní podobě včetně adres. Vznik systému prošel nepovšimnutě parlamentem v rámci jednoho z reformních zákonů. Přitom není jasné, čemu budou registry sloužit, kdo do nich bude moci vstupovat, proč nejsou anonymní a proč se data z nich budou uchovávat i dlouho po smrti člověka. Mladá fronta Dnes má k dispozici analýzu právníků z Parlamentního institutu, která před takovým systémem varuje. Nezávislá senátorka Alena Dernerová říká: je nepřijatelné, aby desítky cizích lidí jedním kliknutím zjistili s kým a kde žijete, kolik máte za sebou potratů, že třeba berete antidepresiva, takže nejste přijatelní pro zaměstnavatele. V Senátu se chystá ústavní stížnost. Že je registr lákavý, se ukazuje už nyní. Policie se podle Mladé fronty Dnes snaží o to, aby měla neomezený přístup do databáze drogově závislých.
Lidové noviny se věnují čítance pro žáky druhé třídy, kde příběh o třech romských bratrech nadzvedl ze židle ministerstvo školství i zmocněnkyni pro lidská práva. Všechno je vlastně trochu jinak. Na pondělním jednání vládní rady pro záležitosti romské menšiny byla čítanka ještě problémová. Je v ní totiž kapitola z knihy Začarovaná třída, kterou napsala Ivona Březinová v roce 2004. V té se druháci mohou dočíst, že 'cikáni jsou špinaví a kradou'. O čtyři roky později byl příběh nahrazený 'méně kontroverzním'. A nikdo teď neví, proč rada čítanku ještě řeší. Kniha, kolem které celá bouře vznikla, byla součástí mezinárodního projektu za rasovou snášenlivost. Spisovatelka Březinová v roce 2004 dostala čestné uznání za dětskou literaturu od sdružení šedesáti zemí. Podle vládní zmocněnkyně Šimůnkové to na obhajobu příběhu nestačí. Část, i když je vytržená z kontextu, považuje za nevhodnou. O vytržení z kontextu ale mluví i sama autorka. Jak říká, knihu psala se sympatiemi k romským dětem. Je velmi úsměvné se dozvědět, že je považována za rasistickou. Kladný posudek na celou čítanku, včetně tohoto příběhu, napsalo rok před jejím vydáním i Muzeum romské kultury v Brně. V knize je dobře ukázané, jak děti získávají stereotypy, jak je nechtěně dál mohou používat.
V Česku podle Lidových novin začali s přispěním evropských fondů pracovat takzvaní dárcovští konzultanti. Jde o zkušené lékaře, většinou z anesteziologicko-resuscitačních oddělení (ARO), kteří začnou ve všech fakultních nemocnicích vyhledávat vhodné dárce životně důležitých orgánů. Tedy pacienty s prokázanou smrtí mozku nebo nezvratnou zástavou krevního oběhu. Od té chvíle je člověk oficiálně mrtvý a jeho orgány lze použít k transplantaci. Koordinační středisko transplantací (KST) už podle listu v pilotním projektu vyškolilo 20 konzultantů, kteří mu budou vhodné dárce nabízet. Odborníci podle deníku rozptylují obavy se zneužití systému a vylučují, že by nastalo masové odpojování pacientů od přístrojů jen proto, aby bylo k dispozici víc orgánů vhodných k transplantacím. Konzultanti nejsou ošetřujícími lékaři potenciálního dárce a nemají vliv na jeho léčbu. Nerozhodují ani o tom, komu bude orgán transplantován. Nyní se počet dárců pohybuje okolo 200 ročně. Jejich odebrané orgány zachrání nebo změní život k lepšímu 450 lidem. Počet dárců s přispěním konzultantů by mohl být až dvojnásobný. Uspokojit by se tak mohla většina těžce nemocných čekajících na vhodný orgán.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) podle Mladé fronty Dnes nově chce, aby chystané plošné testy dětí v 5. a 9. třídách rozhodly o budoucnosti dítěte. Prověrky mají od roku 2014 děti předem rozdělovat na budoucí studenty a učně. Když školák projde, dostane šanci se přihlásit na obor s maturitou. Když ne, může jen na učební obor, píše deník. S nápadem použít testy při přijímačkách na střední školy přišla Asociace aktivních škol, za kterou vystupuje ministrův poradce a ředitel pražského gymnázia Václav Klaus mladší. Ministra to podle MfD nadchlo. Zatím však nemá vypočítanou hranici úspěšnosti, která by poslala děti k maturitě, nebo na učiliště. Plošné testování na počítačích je na základních školách novinkou. Ministerstvo kvůli tomu vytvořilo standardy, tedy seznamy základního učiva z matematiky, českého a cizího jazyka. První zkoušky proběhnou na vybrané skupině škol už za měsíc, celostátní generálku úřad plánuje na příští rok. Klaus i Dobeš tvrdí, že na maturitních oborech je mnoho dětí, které nemají ke studiu předpoklady, a učiliště zejí prázdnotou. Zkoušky by děti měly dělat elektronicky, celý plán se však setkal s vlnou kritiky.
Lidové noviny se ve svém sloupku zabývají kauzou ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, respektive transakcemi na účtu jeho matky. Jsou chvíle, kdy se vysoký činovník ocitne v podezření. A i když ještě běží lhůta určená k tomu, aby přišel s rozumně znějící odpovědí, nikdo už nepočítá s tím, že by nějaká zazněla. Přesně to se stalo ministrovi průmyslu Martinu Kocourkovi. Skoro nikdo si nemyslí, že by do pěti dnů, které mu dala ODS, uměl vysvětlit, odkud jeho matce přiteklo na konto 16 milionů. A proč tedy ODS nežádá jasné slovo okamžitě? Ve skutečnosti na tom příliš nesejde, čas není třeba měřit stopkami. Hypoteticky to ještě stále mohou být cenné papíry ministrovy matky, která potřebuje čas, aby se nechala přesvědčit, že její soukromí je míň než synova kariéra. Premiér Nečas dal hned zkraje najevo, že se spokojí jen s pořádným vysvětlením. A pokud se v rozumné míře dá přepokládat, že premiér aféru usnout nenechá, což se asi dá, můžeme ocenit i Kocourkovo mlčení. Je to sice míň nežli upřímná zpověď, ale pořád víc než se ztrapňovat nějakým svým strýcem Vikem.
Příbuzní Čechů, kteří jsou obviněni v Zambii, vytýkají státu pasivitu. Ministerstvo tvrdí, že případ řeší denně. Jak uvádí Hospodářské noviny, už více než čtyři tisíce lidí podepsalo petici na podporu tří mužů, kteří jsou v Zambii obviněni ze špionáže. V nejbližších dnech by se měli dozvědět, jestli Zambie stáhne žalobu nebo případ půjde k soudu, který jim může vyměřit až 25 let vězení. Čechy zatkli 14. října poblíž letiště a kasáren, podle policie pořizovali jejich plány. Češi to ale popírají. Z vazby se dostali po týdnu na kauci, kterou zaplatili jejich příbuzní. Do vyšetření případu ale přišli o pasy. Ministerstvo zahraničí výtky příbuzných za pasivitu odmítá. Mluvčí Vít Kolář uvedl, že ministr je denně informován, podnikají se kroky viditelné i neviditelné. Cílem je, aby se případ vůbec nedostal k soudu. Podle Koláře je v současnosti pro ministerstvo absolutní prioritou.
Pro příští rok si tuzemské automobilky plánují růst, kvůli jižní Evropě jsou ale opatrné, píší Hospodářské noviny. Stačí usednout do libovolného nového auta na evropských silnicích a bude v něm s devadesátiprocentní jistotou nějaký díl vyrobený v Česku. Například v novém voze Porsche 911 jsou díly od sedmi českých firem. Celkem výrobci dílů vyvezli za prvních devět měsíců letošního roku zboží za rekordních 138 miliard korun. S 202 miliardami se přidávají tři tuzemské automobilky. Obor je s náskokem největším českým exportérem. Přebytek autoprůmyslu tvoří desetinu českého hrubého domácího produktu /HDP/ a polovinu jeho letošního růstu. A výrobci mají velké plány i v příštím roce. Všichni ale pozorně sledují dění kolem Řecka. Pokud by se Evropa dostala do potíží, bude to opět automobilový průmysl, který to pocítí jako první.
Situace v Ústeckém kraji kolem spalování ostravských kalů v cementárně v Čížkovicích se zostřuje. Jak píše deník Právo, lidé hrozí protesty. Padlo i první trestní oznámení. Zřejmě i kvůli tomu se plánované spalování v neděli nezačalo. Přesto radnice v Litvínově tvrdí, že nic z toho dovoz a likvidaci kalů z ostravských lagun nezastaví. Dohodnuty byly podmínky, jak uhlídat, aby likvidace neohrozila životní prostředí, ani zdraví lidí v okolí skládky. Jak uvedl Litvínovský starosta Milan Šťovíček, provede se čtyřiadvacetihodinová veřejná spalovací zkouška v cementárně. Pokud by se ukázalo, že dochází k ohrožení prostředí nebo zdraví lidí, bude město požadovat zastavení likvidace kalů. Jenže veřejnost to zřejmě neuklidní. Na konec týdne se chystají demonstrace v Litoměřicích a Teplicích. Ústecký kraj tvrdí, že odpad podobný ostravskému, se spaluje v čížkovické cementárně už roky. Cementárna tvrdí, že pokud by během spalování někdo stál celý den pod komínem, ohrozí ho to méně, než kdyby se nadechl kouře z cizí cigarety.
Vedle veřejně probíraných reforem chystá ministerstvo v tichosti velmi diskutabilní systém, který se jmenuje Národní zdravotní registry, ale klidně by mohl nést název Velký bratr. Jak píše Mladá fronta Dnes, vzniká centrální databáze, která bude na jednom místě shromažďovat mimořádně citlivá data o pacientech: chorobách, potratech, léčbě, dětech, příbuzných a jejich nemocech, pobytek v nemocnici, ale také o sociální situaci či zaměstnavateli pacientů. To vše bude v neanonymní podobě včetně adres. Vznik systému prošel nepovšimnutě parlamentem v rámci jednoho z reformních zákonů. Přitom není jasné, čemu budou registry sloužit, kdo do nich bude moci vstupovat, proč nejsou anonymní a proč se data z nich budou uchovávat i dlouho po smrti člověka. Mladá fronta Dnes má k dispozici analýzu právníků z Parlamentního institutu, která před takovým systémem varuje. Nezávislá senátorka Alena Dernerová říká: je nepřijatelné, aby desítky cizích lidí jedním kliknutím zjistili s kým a kde žijete, kolik máte za sebou potratů, že třeba berete antidepresiva, takže nejste přijatelní pro zaměstnavatele. V Senátu se chystá ústavní stížnost. Že je registr lákavý, se ukazuje už nyní. Policie se podle Mladé fronty Dnes snaží o to, aby měla neomezený přístup do databáze drogově závislých.
Lidové noviny se věnují čítance pro žáky druhé třídy, kde příběh o třech romských bratrech nadzvedl ze židle ministerstvo školství i zmocněnkyni pro lidská práva. Všechno je vlastně trochu jinak. Na pondělním jednání vládní rady pro záležitosti romské menšiny byla čítanka ještě problémová. Je v ní totiž kapitola z knihy Začarovaná třída, kterou napsala Ivona Březinová v roce 2004. V té se druháci mohou dočíst, že 'cikáni jsou špinaví a kradou'. O čtyři roky později byl příběh nahrazený 'méně kontroverzním'. A nikdo teď neví, proč rada čítanku ještě řeší. Kniha, kolem které celá bouře vznikla, byla součástí mezinárodního projektu za rasovou snášenlivost. Spisovatelka Březinová v roce 2004 dostala čestné uznání za dětskou literaturu od sdružení šedesáti zemí. Podle vládní zmocněnkyně Šimůnkové to na obhajobu příběhu nestačí. Část, i když je vytržená z kontextu, považuje za nevhodnou. O vytržení z kontextu ale mluví i sama autorka. Jak říká, knihu psala se sympatiemi k romským dětem. Je velmi úsměvné se dozvědět, že je považována za rasistickou. Kladný posudek na celou čítanku, včetně tohoto příběhu, napsalo rok před jejím vydáním i Muzeum romské kultury v Brně. V knize je dobře ukázané, jak děti získávají stereotypy, jak je nechtěně dál mohou používat.