Pokud čeští politici přijdou k velkým penězům, nic je zatím nenutí, aby své příjmy vysvětlili. To konstatují Lidové noviny a přinášejí rozsáhlý materiál o příjmech politiků.
Pokud čeští politici přijdou k velkým penězům, nic je zatím nenutí, aby své příjmy vysvětlili. To konstatují Lidové noviny a přinášejí rozsáhlý materiál o příjmech politiků. Přitom na Slovensku už podobný zákon, který má zprůhlednit majetkové poměry politiků, funguje. Většina expertů ovšem tvrdí, že je nefunkční. Kontrola majetkových poměrů se i u českých politiků ukazuje jako nefunkční, konstatuje list. V Česku Lidové noviny jmenují aktuální případ ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka. Ten musí vysvětlovat, jak jeho matka v důchodovém věku přišla k cenným papírům v hodnotě 16 milionů korun. Není ovšem jediným politikem. List připomíná i zázračné zbohatnutí expremiéra Stanislava Grosse nebo Aleše Řebíčka, který se stal z regionálního podnikatele vlastníkem lukrativních nemovitostí v hodnotách stovek milionů korun. Podle ředitele protikorupční organizace Transparency International Davida Ondráčky by se měly majetkové poměry politiků deklarovat už při vstupu do politiky a zároveň by se měly zpřísnit finanční sankce a postihy, když se někdo proviní proti zákonu.
Vyhrocenou situaci ve Šluknovském výběžku, kde vzrostlo sociální napětí, mohou využít extremisté k šíření nepokojů a protiromských nálad i do dalších částí republiky. Uvádí to deník Právo s odvoláním na aktuální analýzu ministerstva vnitra, kterou má list k dispozici. Právo ale cituje materiál s tím, že na Šluknovsku se situace již stabilizuje. Mezi rizikové lokality patří podle analýzy ministerstva vnitra Ostravsko, Mostecko, Teplicko a Chomutovsko. Ve Šluknovském výběžku se zvýšila kriminalita, místní se necítí bezpečně a spojují tuto situaci s příchodem nových Romů do regionu. Vnitro podle deníku Právo v analýze zdůrazňuje, že úřady se v souvislosti se Šluknovskem potýkají se sociálními problémy, proto prý je nutné, aby aktivněji jednaly samosprávy i nevládní organizace. Autoři citovaného materiálu jako preventivní opatření navrhují proškolení místních policistů tak, aby lépe porozuměli problémům místních. Vnitro také nabízí samosprávám pomoc při sestavování obecně závazných vyhlášek, které se týkají veřejného pořádku.
Povinná registrace akcií má přispět k větší transparentnosti firem při veřejných zakázkách, píší Hospodářské noviny. Omezení anonymních akcií v České republice má platit už během příštího roku a měl by ho řešit nový samostatný zákon. Původně se měly akcie omezit až od roku 2014. Hospodářské noviny uvádějí, že koalice se už dříve shodla na tom, že utajení vlastníci se budou muset zaregistrovat ve zvláštní bankovní databázi. Pak půjde lépe dohledat, kdo je majitelem firem, jež se ucházejí o státní peníze. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila příprava samostatného zákona znamená, že uvedená úprava nebude součástí obchodního zákoníku. Jak ministr řekl deníku, zákon půjde okamžitě do legislativního procesu. Dosud je za vlastníka akcií v České republice považován ten, kdo akcie fyzicky drží. Podle nové úpravy se budou muset všichni vlastníci zaregistrovat buď ve veřejných seznamech bank, nebo u Střediska cenných papírů, zdůrazňuje list.
Foto: PSG
Ekonomický deník E15 informuje o tom, že otrokovická firma PSG získala mnohamiliardovou zakázku na severním Urale. Postaví tady paroplynovou elektrárnu, a to přímo u města, kterým prochází severní polární kruh. Celkově jde podle deníku E15 o projekt za více než deset miliard korun. Stavba elektrárny je součástí gigantického plánu rozvoje severního Uralu, který zahrnuje stavbu silnic, železnic, elektráren a zajištění přístupu k tamnímu nerostnému bohatství. V oblasti se nachází i plyn nebo ropa. Díky projektu se podle deníku E15 otvírají šance pro další české a slovenské firmy. Obrovskou zakázku na výstavbu železnice za desítky miliard má v regionu předjednanou také brněnská společnost OHL ŽS, podpis smlouvy je očekáván během prosincové návštěvy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze.
Téměř celá Slovanská epopej Alfonse Muchy je už v Praze. Z Moravského Krumlova odvezli pražští galeristé deset pláten, posledních pět bude převezeno v dohledné době. Jak informuje Mladá fronta Dnes, převoz pláten se odehrál rychle a bez velké účasti představitelů Moravského Krumlova. Důvodů pro nestandardní převoz bylo několik - první stěhování Epopeje do Prahy v únoru provázely spory o umístění slavného díla. Další důvod k utajovanému převozu souvisel s tím, že hmotnost nákladního auta s vlečkou neodpovídala zákonným parametrům pro vjezd do města a Galerie hlavního města Prahy nechtěla žádat o povolení. Podle jejího ředitele Milana Bufky by totiž žádost mohla stěhování zdržet. "Nechtěli jsme podstupovat úřednické martyrium a žádat o povolení k vjezdu," dodal Bufka. Série pláten Slovanská epopej má být na dva roky vystavena v pražském Veletržním paláci. Místo však není definitivní, ve hře je také Wilsonovo nádraží v Praze.
Exekuce|Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International
Podmínky dlužníků při nesplácení úvěrů se mohou zhoršit. Informuje o tom deník Právo a dále cituje z návrhu novely exekučního zákona, který vládě předložil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Změny zahrnují například to, že exekutor nebude dostávat od soudu pověření k provedení exekuce. Exekuce bude evidovat speciální rejstřík, kde exekutor zaeviduje už zahájení příslušného řízení, přičemž rejstřík povede ministerstvo spravedlnosti. Související novela občanského soudního řádu vymezí druhy pohledávek, které bude moci vymáhat jen soud. V praxi to má znamenat, že věřitel se bude moci sám rozhodnout, zda se obrátí na soud nebo na exekutora. Ten bude moci nařídit kromě dražby movitostí či movité věci také dražbu pohledávky. Vydražit bude moci také podíl dlužníka ve firmě, stejně tak jeho členská práce a povinnosti. Změny mají nabýt účinnosti od 1. července 2012.
O prvním krachu české diecéze a dražbě jejího majetku píší Hospodářské noviny. Farnost v severočeských Trmicích se dostala do konkurzu kvůli neúspěšnému podnikání, nyní dluží biskupství, bankám i finančnímu úřadu přes 30 miliónů korun. Na prodej jsou pozemky a dva kostely s vybavením. V církevní aukci, která se v novodobé české historii konala vůbec poprvé, byly na prodej sakrální předměty z trmické farnosti. Z šesti uměleckých děl si nakonec kupci odnesli jen dvě pozlacené monstrance. Prodej církevního majetku vyvolává obavy ze zneužití památek. Jak pro Hospodářské noviny uvedla Šárka Radostová z Národního památkového ústavu, cenná umělecká díla se lehce stávají předmětem machinací. "Trmice jsou první případ, ale určitě nebudou poslední. Je to precedent. Protože farnosti majetek mají a budou ho mít ještě více. Majetek přitahuje spekulanty, řeholní řády nemají zkušenosti s vedením tak velkého majetku," uzavřela Radostová.
Mladá fronta Dnes přináší informace o digitálním experimentu na šesti českých základních školách. Projekt s názvem Vzdělání21 spočívá v práci s počítači přímo ve třídě. Každé dítě má svůj osobní notebook, ve kterém jsou nahrané učebnice, žáci v nich mají domácí úkoly a během hodiny se notebooky napojí na počítač učitele. Přímo z učitelova počítače si děti mohou nahrávat novou látku. Učitel také používá interaktivní tabuli, na niž promítá látku i práce žáků. Deník připomíná, že tento styl výuky se zatím velmi osvědčil. Žáci jsou prý pohotovější, zlepšila se jejich počítačová gramotnost, lépe se učí a jsou aktivnější. Podobně akci hodnotí i rodiče - 92 procent jich uvádí, že děti si školu více užívají. Rodiče notebooky dětem pořizují buď úplně, nebo na ně alespoň přispějí. Chudším rodinám pomůže škola v podobě splátek či sehnání sponzorského daru. Program vrcholí příští rok a jeho odborným garantem je Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
