Přehled tisku

0:00
/
0:00

Hospodářské noviny se vracejí k etnickým třenicím ve Šluknovském výběžku, při nichž příslušníci majority protestovali proti romské menšině.

Ilustrační foto
Hospodářské noviny se vracejí k etnickým třenicím ve Šluknovském výběžku, při nichž příslušníci majority protestovali proti romské menšině. Komentátorka tvrdí, že zatímco podobné excesy nejsou v Evropě ojedinělé, v české diskusi o tomto tématu "nápadně chybí dostatečně silná elita, která by řekla nahlas, že diskuse o integraci je věcí jednou, a stigmatizace a lynčování podobné tomu v Rumburku je věcí druhou." Autorka připomíná, že ve Francii nebo v Rakousku se při podobných událostech menšiny osobně zastali přední politici. "V Česku chybí političtí předáci odsuzující rumburský pochod. Na místo nich se objevují blogy zástupců parlamentních stran, nacházející pochopení pro rozhořčené občany. Neexistuje tu elita, která by ostře vystoupila proti projevům rasové nesnášenlivosti. Není tu vidět nic z toho, co je naprosto samozřejmým přívlastkem demokratické společnosti všude v Evropě. Naopak je v těchto řadách vidět lhostejnost, která nejenže ony pochody rozhořčených občanů legitimizuje, ale především přiživuje představu o iracionální povaze chování menšinového etnika." Komentátorka Hospodářských novin se obává, že se za této situace Rumburk může stát nebezpečným precedentem.


Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes upozorňuje, že před budovu Hlavního nádraží v Praze se po 70 letech vrátila socha Woodrowa Wilsona. Byla to společnost Američtí přátelé České republiky, která se o vrácení sochy zasadila. "Před třemi lety, když jsme ve Washingtonu vztyčovali sochu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, jsme si uvědomili, že tu chybí určitý článek. Wilson a Masaryk spolupracovali. My máme Masaryka, ale tady chyběl Wilson," popsal deníku viceprezident společnosti Phillip M. Kasik. A tak sehnali více než stovku českých i amerických dárců a socha mohla vzniknout. Deník připomíná, že z původní předválečné sochy se zachovala jenom busta a dokumentační materiál. S finální podobou proto sochaři Michalu Blažkovi pomáhali odborníci z ČVUT.


Petr Nečas, foto: ČTK
Dolní sazba DPH by mohla stoupnout na 19 procent už v roce 2012. V rozhovoru pro páteční vydání Hospodářských novin, to řekl premiér Petr Nečas (ODS). K rychlejšímu navýšení by vládla sáhla v případě, pokud by česká ekonomika rostla pomaleji, než očekává rozpočet - tedy méně než o 2,5 procenta. To je podle analytiků velmi pravděpodobné. "Můžeme se bavit o utlumení některých výdajů. A můžeme se bavit i o úpravách na příjmové straně státního rozpočtu, zda nevrátit do hry zvýšení nepřímých daní. Mluvím o zvýšení DPH na 19 procent s úvahou o výjimce pro léky a knihy,"řekl listu Nečas. Hospodářské noviny připomínají, že podle nejnovějších dat je horší vývoj ekonomiky pravděpodobný. Na českém hospodářství se už totiž projevuje německé zpomalení - statistici ve středu revidovali čtvrtletní růst z 2,4 procenta na 2,2 procenta a celoroční růst podle analytiků nepřekročí 1,9 procenta. To by podle HN znamenalo pro státní rozpočet o sedm miliard korun méně. Premiér nenavrhuje jen zvýšit DPH, ale také prodej větší části emisních povolenek, které měly firmy jako ČEZ dostat zdarma. "Objem povolenek, které by se prodávaly, by mohl být mezi 25 a 35 procenty,"řekl listu Nečas. To by do státní kasy přineslo až 16 miliard korun. Třetí možností, jak naplnit státní kasu, je podle premiéra zdanění hazardu. Musí se však najít správná mez, aby hazardní firmy z Česka neodešly. "Hazard může být zdrojem vyšších příjmů, ale zdaněné se nesmí přepísknout,"řekl Nečas.


Foto: Archiv Českého rozhlasu
Pracovníci policejního operačního střediska ve Zlíně letos v březnu údajně zapomněli na závažný telefonát ženy, kterou podle tísňového volání ohrožoval partner nožem. Na místo vyslali hlídku až po 40 minutách, žena však už byla těžce zraněná a později zemřela. Postup policistů už podle deníku Právo vyšetřuje policejní inspekce a do konce září se chystá navrhnout trestní stíhání možných viníků z řad policistů. "Tímto případem jsem znepokojen, jde o velmi závažnou věc,"řekl listu policejní prezident Petr Lessy. Neštěstí se stalo 19. března v podvečer ve Vsetíně, kdy čtyřiačtyřicetiletý muž bodl nožem do stehna svou o pět let starší družku. Ta na následky zranění vykrvácela. Právu se podařilo z důvěryhodných policejních zdrojů zjistit, že žena volala na linku 158 v 19:09. Její hovor se automaticky přepnul na krajské operační středisko ve Zlíně. Policista pak informace o situaci zanesl písemně do systému s upozorněním, že jde o prioritní věc. Odeslal ji kolegům ze vsetínského operačního střediska, kde v tu chvíli pracovali tři policisté. Všichni ale prý řešili jiné případy a dva z nich se začali přít, kdo případ převezme. Podle zdroje Práva se nemohli dohodnout a protože počítač stále vydával zvukový signál hlásící prioritní událost, třetí z policistů ho vypnul tak, že v systému potvrdil přijetí oznámení. Údajně si myslel, že se zbývající kolegové domluvili kdo případ převezme, když se však zhruba po 40 minutách zeptal, kdo se případu ujal, zjistil, že nikdo. Zalarmoval proto hlídku ve Vsetíně, jenže když policisté na místo dorazili, žena už umírala.


Dvaapadesátiletý Jaroslav Šrubař z Orlové, kterého v roce 2006 odsoudil soud jako uprchlého k devítiletému vězení za stamilionové daňové úniky, únos a vydírání se po letech skrývání objevil u plzeňského krajského soudu a dožaduje se obnovy procesu. Naposledy údajně pobýval ve Venezuele. Píše to páteční Právo. Šrubař, na něhož byl vydán mezinárodní zatykač, podle listu přišel tento týden k soudu, kde ho zatkla policie a převezla ho do vězení do výkonu trestu. Šrubař se obnovy procesu domáhal tři roky po vynesení rozsudku. Soudce mu tehdy vzkázal, že obnovu povolí jen v případě jeho osobní účasti u soudního jednání. "Dostali jsme informaci, že by měl skutečně k soudu dorazit. Jelikož se jednalo o zvlášť nebezpečného pachatele, měli jsme připravenu zásahovou jednotku," cituje list plzeňského policejního ředitele Pavla Krákoru. Šrubař se při zadržení vzdal bez jakéhokoliv odporu. Zda bude povolena obnova procesu, soud zatím nerozhodl. Muž v polovině devadesátých let organizoval pašování lihu z Itálie do ČR. Na daních připravil stát o nejméně 220 milionů Kč, píše Právo.


Liberecký magistrát, kterému v rozpočtu chybí peníze, se chystá prodat předválečnou Simonovu vilu, kde donedávna sídlil kojenecký ústav. Architektonicky cennou budovu město nabízí za 17 milionů korun, píše liberecká příloha Mladé fronty Dnes. Do výběrového řízení se zatím přihlásil jeden zájemce. Opoziční zastupitelé záměr města kritizují. Liberci už nyní v rozpočtu chybí 20 milionů korun. Podle náměstka liberecké primátorky Jiřího Šolce (Liberec občanům) se propad rozpočtu ještě prohloubí, pokud město peníze za prodej Simonovy vily nezíská. "S příjmy z privatizace už v rozpočtu počítáme. Jde o zhruba dvacet milionů korun. Pokud je nezískáme, budou nám chybět, což si teď opravdu dovolit nemůžeme,"řekl deníku Šolc. Vila byla postavena ve 20. letech minulého století pro policejního inspektora Adolfa Simona. Navrhl ji architekt Franz Radetzky. Po druhé světové válce byla znárodněna a v roce 1953 začala sloužit jako kojenecký ústav.