Přehled tisku

0:00
/
0:00

Vládní koalice chystá zavedení takzvaného odloženého školného na vysokých školách. Banky by v takovém případě školám zaplatily za pomoci státní záruky za studenty již v průběhu studia. Ti by ale začali splácet až poté, co v zaměstnaní dosáhnou průměrného českého platu. Za studii k tomuto záměru se chystá ministerstvo zaplatit přes tři miliony korun, píše deník Právo.

Vládní koalice chystá zavedení takzvaného odloženého školného na vysokých školách. Banky by v takovém případě školám zaplatily za pomoci státní záruky za studenty již v průběhu studia. Ti by ale začali splácet až poté, co v zaměstnaní dosáhnou průměrného českého platu. Za studii k tomuto záměru se chystá ministerstvo zaplatit přes tři miliony korun, píše deník Právo. Systém by se měl spustit od roku 2013. Podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) by měli studenti zaplatit až deset tisíc korun za semestr, ročně by studium tedy vyšlo na dvojnásobek. Škola by dostala peníze hned, studentům by vznikl závazek splácet v budoucnu. Podle ministra Dobeše je potřeba řešit školné přímo v přichystaném vysokoškolském zákoně. "Mohla by totiž přijít vláda sociální demokracie a kvůli tomu by se novelizoval celý zákon, což je zbytečné,"řekl již dříve deníku ministr Dobeš. Platby chce proto dát do zákona o finanční pomoci studentům. Ten by měla mít vláda k dispozici do konce roku.


Foto: Evropská komise
Pracovníci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) čelí podezření, že při povolování solárních elektráren pomáhali podvodníkům. Vyloučena není ani korupce. Případem se již zabývá Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, píší Hospodářské noviny. K protiprávnímu jednání mělo docházet zejména koncem loňského roku, kdy ERU od 15. prosince do Silvestra povolil 328 slunečních elektráren. Jen elektrárny spuštěné do konce loňského roku mají nárok na loňskou výkupní cenu elektřiny po dobu dvaceti let. Letos spuštěné elektrárny mají podmínky asi o čtvrtinu horší. Právě proto se na konci loňského roku se spouštěním elektráren tolik spěchalo. Policii na některé podezřelé případy upozornilo samo vedení ERÚ ještě za bývalého šéfa Josefa Fiřta. "Policie vyšetřuje postup úřadu z konce loňského roku. Blíž to nechci komentovat, detaily teprve zjišťuji,"řekla deníku nová předsedkyně úřadu Alena Vitásková. Vyšetřování potvrdil Hospodářským novinám i mluvčí Policejního prezidia Jaroslav Ibehej. Kvůli pochybením odvolal Josef Fiřt šéfa licenčního odboru Luďka Pražáka. "V jeho případě nešlo o podezření z korupce, odbor nezvládl manažersky,"řekl deníku zdroj z ERÚ. Minimálně jeden úřadník ale musel odejít, protože udělil licenci nedostavěné elektrárně. Není však prý jasné, zda šlo o korupci nebo o liknavost. Pracovníci ERÚ pod podmínkou anonymity mluví i o politickém tlaku ve prospěch některých projektů. Navíc se prý setkali i s tím, že se je někteří investoři snažili ošidit. ERÚ loni proto začalo fyzicky kontrolovat všechny nově povolované elektrárny nad jeden megawatt výkonu. Byly to stovky kontrol, píší Hospodářské noviny.


Policie v červenci odložila případ sledování politiků z Prahy 1 bezpečnostní agenturou ABL. Nešlo podle ní o trestný čin, informuje deník Právo. Trestní oznámení podal v dubnu poslanec Jaroslav Škárka, který byl dříve členem Věcí veřejných (VV). "Ve věci nešlo o podezření ze spáchání trestného činu,"řekl listu ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec. Jaroslav Škárka v trestním oznámení tvrdil, že bývalé starosty Petra Hejmu a Filipa Dvořáka (oba ODS) nechala prostřednictvím agentury ABL v roce 2006 sledovat nynější vládní strana VV. Vše prý řídil tehdejší spolumajitel agentury a současný šéf poslanců VV Vít Bárta. Ten už několik měsíců čelí kauze údajných úplatků pro bývalé stranické kolegy Jaroslava Škárku a také Kristýnu Kočí. Informace o odložení případu Jaroslava Škárku překvapila. "Samozřejmě nechci rozhodnutí policie nijak zpochybňovat, nicméně si myslím, že ta skutečnost je závažná, když soukromá firma sleduje politiky a pak výsledky sledování využívá pro snahu o ovlivňování jejich činnosti,"řekl nezařazený poslanec Škárka, který podle deníku Právo zváží podání stížnosti.


Sázková kancelář Tipsport se již několik měsíců snaží spustit novou loterii, naráží však na nesouhlas státu. Podle ministerstva financí je princip chystané hry protiprávní, píší Lidové noviny. Tipsport přitom již v červenci odstartoval loterii Tipšestka. "My jsme původně chtěli spustit úplně jinou loterii než Tipšestku, ale ministerstvo nám ji v květnu nepovolilo,"řekl deníku šéf firmy Petr Knybel a chystaný projekt označil za světovou novinku. "Není nijak zázračná v tom, že by se v ní daly vyhrát stovky milionů. Hra je jednoduchá, jde o to, že si ji vsadí i lidé, kteří si primárně vůbec vsadit nechtějí," sdělil Petr Knybel. Zákazník by například nakoupil libovolné zboží v některém z řetězců a u pokladny by se mu při placení vygenerovalo vsazené číslo z účtenky. To ale vadí ministerstvu. "Tato hra naplňuje definici spotřebitelské loterie, která je ze zákona zakázaná. Chybí zde totiž akt vkladu,"řekl Lidovým novinám Jan Řehola ze státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi. Podle Tipsportu si ale lidé mohou vsadit i klasicky na pobočce. To ovšem podle ministerstva vytváří nerovné podmínky pro sázející. Sázková kancelář nesouhlasí a nové hry se nechce vzdát. Argumentuje i dvěma posudky nezávislých advokátních kanceláří, uvádějí Lidové noviny.


V Praze přibude do konce roku 60 nových bezpečnostních kamer. Náklady na jejich instalaci a zprovoznění budou 47,9 milionů korun. Výběrové řízení vyhrála opět firma KH servis, která kamerový systém v hlavním městě zaváděla, informuje deník E15. V současnosti čítá pražský kamerový systém 654 kamer. Součástí zakázky je vybudování 28 otočných kamerových stanovišť a instalace 32 pevných kamer. Republiková policie i pražští strážníci navíc získají mobilní monitorovací pracoviště. Kamery budou nově hlídat třeba ministerstvo pro místní rozvoj, Palackého či Ortenovo náměstí, točnu městské hromadné dopravy v Mazurské či Štěpánskou ulici. Nákladný kamerový systém má řadu kritiků. "Jeho existence má své příznivce i odpůrce, přestože i odpůrci kamerových systémů volají po větším bezpečí v každodenním životě,"řekl deníku ředitel odboru krizového řízení pražského magistrátu Petr Beran. Podle něj pražští strážníci řešili díky kamerám v prvním pololetí loňského roku 875 případů, ve stejném období letos to bylo 967 případů. V Praze by tedy do konce roku mělo být více než 700 kamer, k tomu je třeba připočíst více než 200 kamer technické správy komunikací a téměř 900 kamer v metru. "Konečný stav nelze v tuto chvíli jednoznačně určit. Hlavní město Praha v současné době eviduje v zásobníku výstavby více než stovku žádostí o instalaci kamer, a to jak od občanů či městských částí, tak od městské policie a Policie ČR," sdělil deníku E15 Petr Beran.


"Disertační práce se dá koupit za 70 tisíc. Stačí ji jen obhájit" stojí v jednom z titulků na úvodní stránce Mladé fronty Dnes. Titul Ph.D obvykle získají absolventi doktorského studia, kteří prokážou hluboké znalosti oboru. V současnosti působí několik agentur, které nabízejí zpracování jakékoli práce, tedy i bakalářské a diplomové, a navíc garantují, že ji student obhájí. Přestože firmy oficiálně nabízejí podklady, ve skutečnosti dodají práci celou. Školy většinou podvod neodhalí, pokud se nepoctivý student sám nepřizná. Za to mu hrozí maximálně vyloučení ze studia. Práce sepisují vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří jsou bez akademické praxe. Agentury dbají na to, aby se student-podvodník nedozvěděl, kdo práci zpracoval. Podle Mladé fronty Dnes agentury tvrdí, že mají tisíce spokojených zákazníků.