Přehled tisku

Jiří Šlégr (vpravo) s Jiřím Paroubkem
0:00
/
0:00

Deníky se hojně vyjadřují k plánu expremiéra Jiřího Paroubka opustit sociální demokracii a založit vlastní novou stranu. Deník Právo také připomíná, že Paroubkův postup není originální. "Stejně se zachoval další expředseda ČSSD, Miloš Zeman. Paroubek ho kvůli tomu před dvěma lety ostře kritizoval, protože Zeman potenciálně ohrožoval a nakonec skutečně poškodil volební výsledek sociální demokracie. Dnes Paroubek kráčí v jeho šlépějích."

Jiří Paroubek  (vlevo) a Jiří Šlégr
Deníky se hojně vyjadřují k plánu expremiéra Jiřího Paroubka opustit sociální demokracii a založit vlastní novou stranu. Deník Právo také připomíná, že Paroubkův postup není originální. "Stejně se zachoval další expředseda ČSSD, Miloš Zeman. Paroubek ho kvůli tomu před dvěma lety ostře kritizoval, protože Zeman potenciálně ohrožoval a nakonec skutečně poškodil volební výsledek sociální demokracie. Dnes Paroubek kráčí v jeho šlépějích."


Ilustračnífoto: Czech Coal
Dál se ve čtvrtečním tisku dozvíme, že nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková je pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Řekla to Hospodářským novinám. Podle ní je také třeba zavést přísnější pravidla pro "zelené elektrárny", především pro zdroje na bioplyn a biomasu. Domnívá se rovněž, že by měl být zaveden důslednější dohled nad tím, jak teplárny stanoví ceny tepla. "Budou-li prolomeny limity na uhlí, bude teplo z uhlí pro zákazníka nejlevnější, to je jasné. Já jsem pro prolomení limitů, získáme tím energetický zdroj levnější než plyn i obnovitelné zdroje," uvedla Vitásková. Nová šéfka ERÚ se chce zabývat především problematikou obnovitelných zdrojů energie. "Rozvoj fotovoltaiky se umožnil v takovém rozsahu, že to bude dopadat na občany a firmy několik následujících desetiletí. Daňový poplatník za to zaplatí kolem 200 miliard korun. Je potřeba diskutovat, jestli je tato podpora přípustná,"řekla deníku. Doplnila, že důležitý je i dopad dotace na obnovitelné zdroje do cen elektřiny. Zmínila také současnou situaci okolo jaderné energie. Diskuse o jádru podle ní není uzavřená. Předpokládá, že i jádro bude v Česku podporováno a že se nové bloky jaderné elektrárny Temelín dostaví. A to i přes diskusi, která se o jádru nyní v Evropě vede. Vitásková převzala v pondělí funkci po desetiletém působení Josefa Fiřta. Dříve byla mimo jiné generální ředitelkou společnosti RWE Transgas a předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Kromě některých zástupců energetického sektoru její jmenování do čela ERÚ kritizovalo také ekologické Hnutí Duha, podle kterého by ERÚ měl šéfovat nezávislý expert, nikoli člověk spojený s některou z velkých energetických firem. Kritický hlas přidala také opoziční ČSSD.


Lidové noviny komentují výrok náměstka ministra spravedlnosti Daniela Voláka. Ten prohlásil, že v České republice dospěla generace, která nemá v krvi práci, takže jde raději do vězení, než aby vykonávala alternativní trest. To je závažný signál, soudí deník. "Volákův apel ozřejmuje hned dvě věci. Zaprvé: ve vězení se nepracuje, takže idealistická náprava (vpravit odsouzeného do návyků nezbytných pro přežití společnosti) tam nefunguje. Zadruhé: Předchozí argument se netýká jen profesionálních kriminálníků, ale i těch, kteří pouze zakopli o zákon a vše by šlo řešit alternativním trestem. Jenže i veřejné práce, tento liberální, užitečný, nápravný a resocializační model, jsou pro ně méně přitažlivé než vězení," domnívá se komentátor Lidových novin. A jaký z toho nachází závěr? "To už není problém justice, ale společnosti. je to problém jejích okrajů, které se však stále rozšiřují, až dpady tohoto průšvihu zasáhnou společnost celou."


Ministr školství Josef Dobeš připravil plán škrtů ve svém rezortu, musí totiž sehnat čtyři miliardy korun slíbené na zvýšení odměn učitelům pro příští rok. Rozpočet školství má být ale v roce 2012 stejný jako letos. Peníze na platy tak ministr musí ušetřit jinde. Chystá omezení investic, byrokracie a o miliardu korun přijdou vysoké školy. Napsalo to čtvrteční Právo. "Mám rozpočet stejný jako v roce 2011, což by zdánlivě mohlo být v pohodě, ale musím ušetřit čtyři miliardy korun, abych mohl přidat učitelům. Myslím, že se nám čtyři miliardy ušetřit podaří. Nějak to uděláme. Máme už krvavý plán,"řekl deníku Dobeš. Upřesnil, že půl miliardy korun plánuje ušetřit na samotném ministerstvu a v přímo řízených organizacích, které už na jaře začal slučovat. První, co se musí škrtat, jsou investice. Druhá věc je škrtat byrokracii a třetí věc je škrtat všude jinde, zdůraznil. Již dříve oznámil, že chce ušetřit také propouštěním úředníků. O miliardu korun podle listu přijdou vysoké školy, které ji mohly získat, kdyby splnily výzkumná kritéria. "Počítal jsem, že přidám jednu miliardu vysokým školám. Mám pro ně projekty excelence (špičková centra) a v rozpočtu jsem si na to připravil plus jednu miliardu. Tak v tuto chvíli ta miliarda navíc tam nebude," uvedl Dobeš. Vysoké školy přitom s programem počítají, upozornil deník.


Foto: ČTK
Deník Právo komentuje politizaci sporů o Šumavský národní park. "Vyčítat politikům, že si přihřívají polívčičku na apolitickém tématu, není rozhodně namístě,"čteme v Právu. Podle autora praxe ukazuje, že názor na způsob řešení kůrovcové kalamity je většinou otázkou individuálního svědomí ať už aktivistů nebo politiků. Ani jednotlivé strany nemají jednotný, vnitřně koordinovaný názor na věc. Ovšem "zejména politici by měli vědět, jestli chtějí koncipovat národní parky coby roztomilé, zelené, lidskou rukou opečovávané zahrádky, nebo coby skanzeny, ve kterých lze tiše studovat neregulované přírodní procesy. Hodláme předat svým dětem krajinu autentickou nebo vytěženou a upravenou k našemu obrazu?" ptá se deník. Šumavskou problematiku bude řešit připravovaný zákon. Zákonodárci by však podle komentátora měli trvat na tom, aby státní úředníci, k nimž ředitel národního parku jan stráský patří, neobcházeli a svévolně si nevykládali platnou legislativu a aby občanské právo na protest nebylo zesměšňováno nepo perzekvováno. "Jsou chvíle," uzavírá deník, "kdy houfy lidí do ulic či lesů patří."