Lidové noviny komentují fakt, že zahraniční společnosti, které investovaly v Česku, posílají stále větší část zisku do zahraničí.
Lidové noviny komentují fakt, že zahraniční společnosti, které investovaly v Česku, posílají stále větší část zisku do zahraničí. V r. 2006 to bylo 120 miliard, loni už 178 miliard korun. Především zahraniční banky, které doplatily na finanční krizi nebo investovaly například v Řecku, si pochopitelně zisk z Česka odvezou raději do svých mateřských centrál. Nás to může mrzet, podstatně víc by nás ale mělo mrzet, že jsme si za dvacet let nevypěstovali úspěšné domácí firmy, které by přivážely zisky ze zahraničí. Naopak obdivovaní čeští miliardáři Petr Kellner nebo Zdeněk Bakala vozí zisky "domů" na Kypr nebo do Nizozemska. Jediným opravdu českým šampionem zůstává po dvou desetiletích svobodné ekonomiky polostátní elektrárenská společnost ČEZ se svým sporným vlivem na politiku a společnost, uzavírá komentátor Lidových novin.
Komentář Hospodářských novin kritizuje to, že přes proklamace vlády o boji proti korupci a o transparentnosti výběrových řízení se jejich vítězové stále vybírají losem. Zákon to sice nezakazuje, ale cosi tu zapáchá, píše deník. Česká losovačka je pojem. Zdánlivě spravedlivou metodu dokázala česká tvořivost proměnit v naprosto nedůvěryhodný a zdiskreditovaný symbol neprůhlednosti českých tendrů. Jejich kouzla jsme viděli v Karlových Varech, v Ústí nad Labem nebo na ministerstvu obrany, kde nedávno odmítli žádost jednoho ze soutěžících, aby před losováním zatřepali krabicí, z níž se losovala jména firem. Losování hlavně nedává žádný ekonomický smysl, protože čím méně firem do tendru pustíme, tím je menší šance na nižší cenu zakázky. Losovačkám by měl být už brzy konec, v parlamentu je už nový zákon, který je zakazuje. Na ministerstvu kultury se ale losuje, jako by se nic nedělo. Předstíráme, že losování nemůžeme dál tolerovat kvůli jeho špatné pověsti, na druhé straně by se nám mohlo ještě hodit, uvedl komentátor v Hospodářských novinách.
Martin Barták
Bývalý ministr obrany Martin Barták, který čelí podezření, že žádal o úplatek v souvislosti s nákupem automobilů Tatra pro vojsko, popřel, že ho do svých služeb angažoval miliardář Tomáš Chrenek. Barták to prostřednictvím svého právníka Tomáše Sokola sdělil Mladé frontě Dnes. Popřel také, že by se dopouštěl úniku nebo prodeje státních informací. Informaci o tom, že Barták pracuje pro Chrenka, přinesly koncem června Lidové noviny. List dříve také napsal, že Chrenek zaměstnal bývalého šéfa protikorupční policie Libora Vrbu. Ten u policie vedl úřad, který vyšetřuje předražené armádní zakázky, v nichž Barták čelí podezření z korupce. Bartákovu kauzu rozpoutal někdejší americký velvyslanec v ČR William Cabaniss, který jako zástupce automobilky Tatra přišel s tvrzením, že v roce 2008 po něm chtěl tehdejší náměstek ministryně obrany Vlasty Parkanové miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou. Barták po odchodu z ministerstva obrany nastoupil na místo náměstka ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Od podzimu loňského roku měl neplacené volno v souvislosti s vyšetřováním korupce při zadávání armádních zakázek. Na konci letošního března požádal ministra o uvolnění z funkce.
Aktivisté na Šumavě, foto: ČTK
Podle deníku Právo už běží námluvy mezi dvěma malými stranami, které se nedostaly do sněmovny, tedy mezi lidovci a zelenými. Rozděluje je ale Šumava. Lidovci i zelení se po roce oklepali z prohry ve sněmovních volbách a už se chystají na volby krajské v r. 2012. Aby zvýšili své naděje, domlouvají se v řadě krajů na společných kandidátkách. Lidovci ale zásadně odmítají akce ekologických aktivistů. Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka se proto nedohodli v jižních Čechách, důvod byla blokáda kvůli kůrovci a Temelín. Deník připomíná, že obě strany podle průzkumů veřejného mínění v poslední době překročily pětiprocentní hranici volebních preferencí. Podle politologa Jana Bureše však nelze průzkumy příliš přeceňovat. Za jejich růstem je podle něj spíš obecná nechuť vůči vládním stranám i sterilita sociální demokracie, která není příliš vidět, píše deník Právo.
Vizualizace knihovny Václava Havla
Památkáři kritizují návrh nové knihovny Václava Havla, která má sídlit v historickém domě u pražské Lorety. Jak připomíná Mladá fronta Dnes, dům patří miliardáři Zdeňku Bakalovi a žila v něm i vdova po prezidentu Edvardu Benešovi Hana Benešová. Jádrem sporu mezi památkáři a architekty je skleněná střecha nad vnitřním nádvořím budovy, které má sloužit jako konferenční sál knihovny. Podle památkářů je to v této lokalitě cizí prvek, zastřešení nádvoří navíc vyvolá daleko vyšší nároky na odvětrávání a vzduchotechniku. Architekt Marek Tichý, který je autorem projektu, ale tvrdí, že střešní konstrukce by neměla do charakteru historické budovy zasáhnout. Magistrát nyní uložil investorovi, aby projekt přepracoval. Možná to ale dopadne jako u Kaplického knihovny - nikdy nebude, spekuluje Mladá fronta Dnes.
Čištění velkých ropných lagun v Ostravě, které zůstaly po bývalé chemičce Ostramo, se zřejmě prodraží. Sdružení Čistá Ostrava, jež zakázku na sanaci za tři miliardy korun v roce 2004 vyhrálo, totiž žádá o navýšení ceny o půl miliardy korun. Uvedly to Hospodářské noviny. Zakázka by se tak i s daní vyšplhala na více než 3,5 miliardy korun. Deník uvedl, že vláda už povolila prodloužení lhůty pro dokončení prací o tři roky. Také se nedaří nastartovat původně plánované spalování odpadů v elektrárnách či cementárnách. Páchnoucí a nebezpečný materiál se tak objevil ve dvou tajných meziskladech. Úřady za to už udělily stamilionové sankce. Nelze také spustit linku, která byla u lagun postavena na čištění kontaminovaných zemin. Zařízení za 100 milionů korun produkuje nečekané množství výbušného vodíku, jeho chod by tak ohrozil sousední sídliště. V lagunách je téměř 200.000 tun kalů po bývalé chemičce. Státní zakázku provádí sdružení Čistá Ostrava, které tvoří firmy Geosan Group, OHL ŽS a AQUATEST. Zkušební odtěžování kalů začalo v roce 2008.
Doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek (50) byl minulý pátek převezen z věznice v Karviné na Mírov, nejpřísnějšího a nejstřeženějšího vězení v Česku. Právě odtud 29. října 2000 uprchl a čtyřicet dnů se skrýval, než ho v jednom pražském bytě zatklo policejní komando. Informuje o tom deník Právo. Kajínek byl převezen v rámci nepravidelné rotace mezi nejstřeženějšími věznicemi, na Mírově ho čeká už třetí dlouhodobější pobyt. Deník uvedl, že na Mírově se od Kajínkova útěku mnoho změnilo. Jde například o zabezpečení oken a dalších opatření tak, aby se útěk už nikomu dalšímu nepodařil. Navíc pokud je vězeň přesunut do věznice, kde už dříve pobýval, jeho umístění je řešeno tak, aby nebyl na stejném místě jako prve. Opatření byla zavedena poté, co Kajínek přepiloval mříže na okně své cely a pomocí lana z roztrhaných prostěradel a kotvy vyrobené z čela postele se dostal přes hradby mírovské věznice na svobodu. V Česku jsou pouze tři věznice, které mají speciální oddělení se zvláštním režimem pro doživotně odsouzené - Valdice na Jičínsku, Mírov na Olomoucku a od roku 2008 také Karviná, píše Právo.
