Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Neexistuje způsob, jak slovy odsoudit vraždění nevinných lidí v Norsku. Chladnokrevný útok v klidné zemi, provedený jejím spořádaným, bezúhonným občanem, byl dosud za hranicí myslitelného, píší Hospodářské noviny ve svém komentáři k pátečnímu masakru v Norsku, při němž zahynulo 93 lidí a téměř 100 bylo zraněno.

Oběti střelby na ostrově Utöya,  foto: ČTK
Neexistuje způsob, jak slovy odsoudit vraždění nevinných lidí v Norsku. Chladnokrevný útok v klidné zemi, provedený jejím spořádaným, bezúhonným občanem, byl dosud za hranicí myslitelného, píší Hospodářské noviny ve svém komentáři k pátečnímu masakru v Norsku, při němž zahynulo 93 lidí a téměř 100 bylo zraněno. České deníky se vesměs shodují, že teroristy již nelze nábožensky či etnicky profilovat. Podle Hospodářských novin přišla Evropa děsivým teroristickým útokem o obecně sdílenou iluzi, že čelí jen vnějšímu nepříteli. Že proti "nám" stojí jen islamisté, kteří udělají vše, aby zničili náš svět. Komentátor míní, že s brutální silou vyplula na povrch stará, potlačená pravda, že extremismus je nebezpečný bez ohledu na náboženství, etnickou nebo národnostní příslušnost.

Mladá fronta Dnes i Lidové noviny poukazují na to, že po masakru v Norsku nastal nejvyšší čas rozejít se s bonmotem bývalého českého premiéra Miloše Zemana, že "každý muslim není terorista, ale každý terorista je muslim". V Norsku vraždil vzdělaný mladý muž, který se ve svých webových pamfletech zaštiťuje Winstonem Churchillem, anglickými morálními filozofy a křesťanstvím, poznamenává Mladá fronta Dnes. Křesťané, kteří dosud neproblematicky spojovali islám s terorismem a hrozbou, jsou podle autora raněni a opakují: "To přece nejsme my - to bylo řádění psychopata!"

Trosky vládní budovy v Oslu,  foto: ČTK
Lidové noviny zaráží na Breivikově činu snadnost provedení i úspěšnost. V tomto smyslu ho přirovnává k 11. září 2001 v Americe. Tehdejší úspěch Al-Káidy, která zasáhla 75 procent ze stanovených cílů, předstihl běžnou účinnost elitních vojenských jednotek. Fanatismus se svými improvizovanými prostředky zaskočil obranu té nejsofistikovanější společnosti planety, píší Lidové noviny. Totéž lze podle nich říci i o Breivikovi - i on zaskočil společnost vychovávanou k férovosti, otevřenosti a liberalismu. Samotného Breivika pak list přirovnává k jinému osamělému vlkovi, Američanovi jménem Timothy McVeigh. "I on nahlížel svět jako zápas dobra se zlem, jako boj "rurální Ameriky", lpící na tradičních hodnotách svobody, s liberálním mainstreamem, který vítězí a celou zemi posunuje k nesvobodě," píše deník. Z toho pramenila McVeighova frustrace, která ho v dubnu dovedla k pumovému atentátu na federální budovu v Oklahoma City, při kterém zahynulo 168 lidí, připomíná komentátor listu. Upozorňuje, že i v dnešní Evropě frustruje jistou část společnosti pocit, že nemůže mluvit do toho, co rozhodují elity, že oponentura politické korektnosti je vytěsňována. Tím prý ale autor nechce říci, že ta část společnosti účtuje s demokracií, natožpak, že inklinuje k teroru, naznačuje jen, že se tu otevírají jakési nůžky. Andrease Breivika teď pochopitelně odsuzuje celý svět, ale měli bychom vědět, že nespadl z Měsíce, uzavírají Lidové noviny.

"Masakrem chtěl změnit společnost" - hlásá titulek na úvodní straně deníku Právo. Jak list píše, atentátník ve svém manifestu uvádí, že když se mu po krátkém členství v norské krajně pravicové Straně pokroku nepodařilo dosáhnout svých cílů politickou činností, začal plánovat teroristický útok. "Protože chceme proniknout do marxistických médií propagujících multikulturalismus, jsme nuceni přistoupit k brutálnější a dech beroucí operaci, která povede k obětem. Pokud se už rozhodnete udeřit, je lepší zabít co nejvíc lidí, jinak riskujete, že ideologický dopad činu nebude dostatečný," cituje deník Právo z atentátníkova manifestu. Norský atentátník rovněž zdůrazňuje, že on i další odpůrci islámu, kteří jsou dnes zatracováni, budou jednou oslavováni jako hrdinové.


Církve a náboženské společnosti se v Česku domluvily na tom, že součástí dohody se státem o církevních restitucích musí být formule o dvacetiletém přechodném období, po které bude český stát dále církve finančně dotovat. Po tomto období se církve stanou zcela nezávislé na státním rozpočtu. Dojde k takzvané rozluce církve a státu, píše deník Právo. "Dohodli jsme se na dvacetiletém přechodném období. Do doby, než stát vyplatí majetek, který předchozí režim zabavil a stát bude dále vlastnit, tak bude stát církve spolufinancovat,"řekl listu předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. Vládním komise na konci května letošního roku navrhla církvím, že jim část zabraného majetku v hodnotě 75 miliard korun vrátí fyzicky a za zbytek zaplatí 59 miliard korun během 15, 20 či 30 let, připomíná deník Právo.


Miroslav Kalousek  (vpravo)
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce upravit takzvané výdajové paušály, které osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) využívají k výpočtu své daňové povinnosti. Podle Hospodářských novin totiž ministerstvo financí usoudilo, že živnostníci a další OSVČ platí příliš nízké daně. Rozdíl mezi tím, co od nich stát vybral a co jim vrátil, se za první půlrok dostal do minusu 1,2 miliardy korun. Deník připomněl, že ministr Kalousek před necelými čtyřmi měsíci při představování daňové reformy sliboval, že se paušály nesníží. Mimo jiné i proto, aby neohrozil křehký růst české ekonomiky. "Dlouhodobě to pokládám za neudržitelné. Daňový paušál má především zjednodušit administrativu. Logika ale velí, že za to pohodlí, že nemusíte vést účetnictví, zaplatíte na daních o něco málo více. Ne o mnoho, ale nesmí to být výhodnější,"řekl listu ministr Kalousek. Podle ministerstva financí se přitom často stává, že jsou paušály výhodnější. Například 80procentní výdajový paušál umožňuje řemeslníkům i při relativně vysokých tržbách platit daně jen minimální, nebo žádné. Takový člověk má sice velké tržby, ale místo daní ho stát vlastně dotuje, řekl Hospodářským novinám Kalouskův náměstek pro daně a cla Ladislav Minčič. "Ukazuje se, že výnos z daní živnostníků, tedy z daně z příjmu fyzických osob z přiznání, je záporný. To znamená, že prostředky finanční úřady vracejí. Dobrá polovina daňových přiznání podaných k prvnímu dubnu letošního roku obsahovala negativní povinnost, tedy vratku," dodal Ladislav Minčič. Zásah do výdajových paušálů vítá opoziční ČSSD i nejmenší vládní strana Věci veřejné. Proti je zatím ODS, píší Hospodářské noviny.


Zahraniční dělníci by měli v Česku získat lepší práva. Jak píší Lidové noviny, týkat by se to mělo i těch, kteří v zemi pracují nelegálně. Zaručit by jim to měl nový zákon, uvádí list. Nevládní organizace často řeší případy zahraničních dělníků, kteří u někoho pracovali načerno a nedostali plat. Takoví lidé ale většinou nemají doklad o provedené práci, což snahu o pomoc v podstatě znemožní. Novela zákona nyní dává dělníkům šanci nárokovat výdělek, i když jim budou chybět potřebné doklady. Firmám, které do svých služeb přijmou nelegální pracovníky, budou navíc hrozit i přísnější sankce, uvádějí Lidové noviny.


Ministerstvo dopravy chce do konce roku spustit na mýtných branách v Česku nový systém, který rozpozná auto jedoucí v protisměru, píše Mladá fronta Dnes. Zařízení podle listu ihned rozešle tuto zprávu do rozhlasových dopravních informací, na světelné cedule, a také do navigací řidičů, kteří se k rizikovému místu blíží. Musí ale jít o modernější typ navigace založený na rádiovém vysílání. Zatím není jasné, zda celý proces proběhne automaticky, nebo přes operátory v Národním dopravním informačním centru v Ostravě. Ti by totiž upozornění ještě před rozesláním zkontrolovali na bezpečnostních kamerách. V obou případech by se ale informace dostala k řidičům během několika minut, informujeMladá fronta Dnes.