Šestnáct anonymních firem v posledních třech letech vydělalo na veřejných zakázkách dohromady kolem 18,2 miliardy korun. Největší část z toho si přitom rozdělily firmy v regionech, uvedly pondělní Hospodářské noviny. Vyplývá to z žebříčku, který ve spolupráci s deníkem vypracovala protikorupční platforma zIndex.
Šestnáct anonymních firem v posledních třech letech vydělalo na veřejných zakázkách dohromady kolem 18,2 miliardy korun. Největší část z toho si přitom rozdělily firmy v regionech, uvedly pondělní Hospodářské noviny. Vyplývá to z žebříčku, který ve spolupráci s deníkem vypracovala protikorupční platforma zIndex. Výzkumný tým zIndex, jehož členové se problematikou veřejných zakázek zabývali i jako poradci národní ekonomické rady NERV, zmapoval všechny veřejné zakázky pro firmy s anonymními vlastníky za období posledních tří let. V šestnáctce se tak umístil stavební EDS Holding, který začal získávat zakázky v době exministra dopravy Aleše Řebíčka, i firma bez zaměstnanců Kardioport, která dodává materiál pražskému Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jako další se v žebříčku ocitly ostravská firma Financial Found, jihočeský Stavcent, Lesy Hluboká a firmy DYNN, BAK, Herkul, CE Wood, Tezas, Krušnohorské lesy, Pozemní stavitelství Zlín, Notes CS, Hagemann, Beskydská stavební a Ekom CZ. Tajit své vlastníky umožňují firmám listinné akcie na majitele. Firmy zveřejnění majitelů odkládají a čekají, až jim to nařídí zákon, nebo až to udělají ostatní.
Foto: ČTK
Středeční tisk také komentuje situaci ve vládní koalici. "Jestli si z nás nepřestanete dělat srandu jako z usmrkánků, tak s vámi nehrajem, zatrucovaly si Věci veřejné" podle komentáře Benjamina Kurase v Mladé frontě Dnes. "Ach jo, tak ode dneška bude česká politika smrtelně vážná, už zas," píše autor. "Politika je zdravotně nebezpečné prostředí, kde se těžko odolává viru sebevážnosti, tvrdí a poukazuje na to, že sebevážnost je uznávaná psychická choroba zvaná gelotofobie čili strach ze smíchu. je to odnož paranoie, specificky děs, že budeme někomu pro smích. Zjištění, že vstupem do tak kontaminovaného prostředí nedokáže viru sebevážnosti odolat ani takový někdejší srandista, jako býval Radek John, musí být pro všechny adepty politické kariéry varováním. (...) Jenže komedie nad sebevážností dovede zvítězit tím, že čím se člověk bere vážněji a čím víc usiluje, abychom se mu nesmáli, tím je komičtější. A tak vlastně můžeme Johna podezírat, že i on tu sebevážnost na nás hraje, aby nás rozesmál. (...) Prozrazovalo by to u něj mnohem širší talent, než jsme dosud tušili," uzavírá komentář v Mladé frontě Dnes.
Vít Bárta, foto: ČTK
Věci veřejné údajně dotují příbuzní faktického šéfa strany Víta Bárty a několik spřátelených firem okolo českokrumlovské společnosti Krum-invest. Ve svém středečním vydání to píší Hospodářské noviny, které zmapovaly inzerci v časopisech Pražan a Věci veřejné v letech 2009 a 2010. Oba magazíny vydává Vydavatelství Pražan, které do podzimu ovládal Josef Dobeš (VV) a které brzy přejde přímo pod VV. Zástupci VV odmítají, že by se jednalo o skrytý sponzoring. Deník uvedl, že mezi spolehlivé inzerenty, kteří si objednali reklamu za stovky tisíc korun, patřilo třeba třebíčské Horácké kovodružstvo či síť obchodů se skateboardovým vybavením. Zatímco kovodružstvo vedl Pavel Bárta, prodejny AbraCadabra ovládala agentura Babylon Promotion Service, která patří jeho synovi Petrovi. Oba jsou prý příbuzní Víta Bárty. Dalším inzerentem v časopisech byla poradenská agentura MXB ekonomického experta VV Michala Babáka a také řada jejích klientů. Babák řekl, že nešlo o politický sponzoring, ale o reklamu. Že by šlo o sponzoring popírá i Josef Dobeš.
Hospodářské noviny komentují Návrh etického kodexu VV. Jeho obsah nešokuje, je to reálný popis možností, jak uspět a přežít v české politice. "Věci veřejné ji přitom neutvářely, jen pochopily přesně její zákonitosti a přizpůsobili se jí," píše komentátor. Většina rozhořčení se prý týká toho, že podle kodexu nemají činitelé Věcí veřejných, kteří k tomu budou mít příležitost, předražovat veřejné zakázky o víc než deset procent. Pokud by se provize z předražených tendrů v česku dostaly díky Věcem veřejným na deset procent, měli bychom Vítu Bártovi postavit pomník," píše deník s odkazem na to, že mezi politiky se běžně mluví o padesáti procentech. Komentář uzavírá: "Ano, Věci veřejné se nikdy neměly dosatt do politiky. Ale kdo je teď najednou pokládá za největší zlo české politiky, lže sám sobě."
Na výrobě obleků na míru, která je poslední funkční části zkrachovalého prostějovského Oděvního podniku, prý bohatnou němečtí obchodníci. V tuzemsku výroba měřenek údajně vydělat nedokáže. Poukazuje na to Jiří Tomola, právník zastupující největšího věřitele zadluženého Oděvního podniku, kterým je Česká spořitelna. "Ukázalo se, že dlužník z vlastní produkce měřenek nejenže nevytváří téměř žádný vlastní profit, ale při zohlednění všech přiřaditelných nákladů vlastně vytváří ztrátu," uvedl Tomola s tím, že veškerá marže, tedy zisk z výroby a prodeje měřenek, zůstává v dceřiné společnosti OP Bernhardt Fashion GmbH v Německu. Advokát Odevního podniku Petr Dítě vyjádření Tomoly odmítá. Píše o tom Prostějovský deník (Deník).
