Podnět k jeho vzniku dal Otakar Motejl, Pavel Rychetský jej jako ministr spravedlnosti sliboval do konce roku 2003, pak jej postupně dopracovávaly či předkládaly další vlády jako programový závazek, naposledy jej v pondělí představovali Jiří Pospíšil s Petrem Nečasem v dalším, opět definitivním znění. Jestli lze návrh občanského zákoníku k něčemu už nyní použít, pak k doložení teze, že i u nás lze pracovat na právní normě bez ohledu na střídání vlád, píše autor Sloupku Lidových novin.
Zleva Jiří Pospíšil, Petr Nečas a Karel Eliáš, foto: ČTK
Podnět k jeho vzniku dal Otakar Motejl, Pavel Rychetský jej jako ministr spravedlnosti sliboval do konce roku 2003, pak jej postupně dopracovávaly či předkládaly další vlády jako programový závazek, naposledy jej v pondělí představovali Jiří Pospíšil s Petrem Nečasem v dalším, opět definitivním znění. Jestli lze návrh občanského zákoníku k něčemu už nyní použít, pak k doložení teze, že i u nás lze pracovat na právní normě bez ohledu na střídání vlád, píše autor Sloupku Lidových novin a pokračuje: Autoři občanského zákoníku měli v průběhu více než deseti let podporu pravicových i levicových koalic. Než se však začneme zajíkat dojetím nad politickou idylou, je nutno připomenout, že například v dubnu 209 tentýž návrh zákona ČSSD potopila z čistě utilitárních důvodů. Minimálně tvůrci i podporovatelé zákona si zaslouží, aby sněmovna i Senát novelu projednaly věcně a bez hloupých naschválů, píše autor Sloupku Lidových novin.
V souvislosti s přípravou nového občanského zákoníku, který obsahuje 3046 paragrafů, přinášejí Hospodářské noviny rozhovor s advokátem Robertem Pelikánem. Ten varuje, že pro podnikatele bude bezprostředním důsledkem nového zákoníku nejistota. Podle něj podnikatelé a jejich právníci nebudou dlouho vědět, co se smí, a co se nesmí. Povede to ke zvýšení nákladů za právní služby, k poklesu dobrovolného plnění závazků a k zásadnímu nárůstu počtu soudních sporů. S tím logicky souvisí prodloužení soudních řízení, tvrdí v Hospodářských novinách advokát Robert Pelikán. V závěru rozhovoru upozorňuje, že v zákoníku navíc není vůbec zmínka o internetu. Rozsáhlý text připravované právní normy totiž nereaguje na podnikání na internetu, uvádí list.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
V ústní části státních maturit zatím neuspělo deset procent středoškoláků. Zkoušky si tak zopakují v září, píše deník Právo. Obávané písemné testy, k nimž ti neúspěšní už nebudou připuštěni, začnou pak v červnu. Jednotné zkoušky odstartovaly před týdnem, dosud se ale maturovalo jen na 62 školách - gymnáziích, středních odborných i učilištích s maturitou. Zkoušky tak zatím absolvovalo 1500 žáků z celkových 102 tisíc. Jak řekl ministr školství Josef Dobeš, učitelé "nasadili trend náročnosti". Ústní části totiž probíhají v režii škol. Studenti skládají zkoušky z češtiny a angličtiny. "Zatím vše probíhá hladce, bezproblémově, což jsme čekali," uvedl ministr Dobeš. Ty studenty, kteří úspěšně projdou ústní částí, čekají od 30. května ještě písemné testy. Tady lze očekávat neúspěšnost značně vyšší. Při říjnové generálce při nich propadla třetina studentů. Podle ministra Dobeše u ostré verze pohoří až 20 procent středoškoláků, píše deník Právo.
Rašínova vysoká škola v Brně
Soukromá Rašínova vysoká škola v Brně definitivně ztratila akreditaci pro magisterské studium. Navíc nesmí přijímat nové studenty ani do bakalářských programů. Ministerstvo školství odmítlo koncem minulého týdne námitku školy, která se ohrazovala proti závěrům šetření akreditační komise, jež tam odhalila velké nedostatky. Škola se chce proti rozhodnutí ministerstva bránit a podává žalobu. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Škola ztratila oprávnění udělovat na magisterském oboru tituly či vypisovat zkoušky. "U magisterského programu byly také zásadní nedostatky týkající se tvůrčí činnosti související se studijním programem," citoval list mluvčí ministerstva školství Kateřinu Savičovou. Studenti denního studia měli například výuku jen jediný den v týdnu. Navíc místo povinných 15 profesorů či docentů působili v soukromém zařízení jen čtyři. Vedení školy se prý hodlá bránit. "Ministerstvo odmítlo naše výhrady, kterými jsme se odvolávali proti rozhodnutí Akreditační komise ČR," uvedl v Mladé frontě Dnes právní zástupce školy Radek Ondruš. Škola se prý ještě nyní na ministerstvu pokusí vyjednat výjimky, aby tam ještě letos mohli studenti absolvovat státnice.
Audio a videonahrávky v občanskoprávních sporech jsou důkazem při řešení přestupku, řekl ombudsman Pavel Varvařovský. Nahrávka tak může usvědčit pachatele přestupku, a to i když nedal s nahráváním souhlas či vůbec nevěděl, že si ho někdo nahrává, píší Hospodářské noviny. Podle nich tak zřejmě úřady, které dosud nahrávky neuznávaly, je začnou akceptovat. "Až dosud platilo, že všichni úředníci, kteří řeší přestupky, audio nebo videonahrávky vůbec nepřijímali jako důkaz. Protože občanský zákoník neumožňuje soukromým osobám pořizovat nahrávky lidí bez jejich souhlasu," cituje deník právníka ombudsmanovy kanceláře Petra Poláka. Podle něj tak nastávaly paradoxní situace, kdy například kamerový systém umístěný na domě nahrál, jak někdo ničí pozemek nebo dům, ale když si majitel stěžoval a věc se dostala do přestupkového řízení, nebylo to poškozenému nic platné. Ministerstvo vnitra podle Hospodářských novin sezvalo zástupce krajských úředníků, kteří řeší přestupky, a se stanoviskem ombudsmana je seznámilo. Ombudsmanův verdikt se netýká nahrávek, které pořídila například policie nebo obec kamerovým systémem. Ty mají k pořizování nahrávek licenci a souhlas nahrávaného nepotřebují, píší Hospodářské noviny.
Foto: archiv Radia Praha
Lidové noviny zkoumaly, jaké benefity nejvíce lákají zaměstnance. Došly k závěru, že kdyby si Češi mohli vybrat z benefitů od svých zaměstnavatelů, zvolili by jednoznačně peníze. O odměny v podobně lázní nebo kratších směn už lidé tolik nestojí, a některé firmy na to slyší. Čtyři z pěti firem uvedly jako nejlákavější bonus právě hotovost. Možností, jak finančně odměnit zaměstnance, je hned několik. Například výroční odměny, mimořádné bonusy a podíly na zisku. Stále více se rozšiřuje takzvaný Cafeteria systém, kdy zaměstnanec dostane částku, kterou může utratit dle libosti. Korunami jsou podložené i diplomy a stisk ruky od šéfa firmy, píší Lidové noviny.
Internetovému portálu Seznam.cz loni vzrostl provozní zisk o 30 procent na 909 milionů korun a obrat se zvýšil o 18 procent na 2,25 miliardy korun. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl výkonný ředitel firmy Pavel Zima. Výsledky jsou neauditované, může tak dojít ještě k drobným korekcím, uvedl Zima. Čistý zisk firma zatím nezveřejnila. List ale zmiňuje, že v letech 2008 a 2009 se zisk před zdaněním lišil od provozního jen o několik milionů. Růst tržeb i zisku táhla především reklamní služba Sklik. Seznam loni jeho prostřednictvím vydělal téměř miliardu, což podle dat Sdružení pro internetovou reklamu představuje zhruba polovinu příjmů z této internetové reklamy na českém trhu. Podnikání společnosti Seznam.cz stojí na čtyřech základních pilířích: vyhledávání včetně reklamního systému Sklik, zápisech v katalogu Firmy.cz, reklamou na obsahových službách jako jsou Novinky.cz nebo Super.cz a oborových službách jako Sreality.cz a Sauto.cz. Každý z těchto pilířů tvoří zhruba čtvrtinu příjmů společnosti. Podle odborníků se podařilo Seznamu růst v oblasti kontextové reklamy rychleji než jeho hlavnímu konkurentovi Googlu a jeho AdWords. Ten však čísla nezveřejňuje. Odhaduje se ale, že tržby Googlu z tohoto typu reklamy v ČR jsou 1,2 miliardy korun, zatímco Seznam uvádí miliardu Kč, píší Hospodářské noviny.
Tzv. kmotrovským registračním značkám automobilů se věnuje Mladá fronta Dnes. Podle listu už chybí jen málo, aby tento fenomén značek za úplatu skončil. Už je totiž vypracován zákon, který by měl umožnit motoristům zvolit si kombinace čísel a písmen podle libosti. Současné značky se stejnými čísly by tak přestaly být zajímavé. Změnu zákona však komplikuje zastaralý systém registrace vozidel, který probíhá na počítačích ze začátku 90. let za použití softwaru, jenž není schopen navrhované změny zvládnout. Problémem jsou teď peníze na modernizaci techniky. Registr by se měl přesunout z ministerstva vnitra pod ministerstvo dopravy, a na modernizaci zřejmě dojde až po tomto přesunu. Nyní se čeká na rozhodnutí vlády, která by měla tento proces posvětit. Podle odhadu Mladé fronty Dnes by se řidiči v Česku mohli dočkat originálních značek na přání už příští rok.
