Přehled tisku

klaus_mfdnes_abl.jpg
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes se brání výrokům prezidenta republiky Václava Klause. "Prezident účelově obvinil noviny z plánování krize," stojí v titulku. Deník připomíná, že prezident ve středu zaútočil na Mladou frontu Dnes a jmenovitě reportéra Jaroslava Kmentu, když prohlásil, že se média snaží rozbít politiku a destruovat celou naši společnost.

Mladá fronta Dnes se brání výrokům prezidenta republiky Václava Klause. "Prezident účelově obvinil noviny z plánování krize," stojí v titulku. Deník připomíná, že prezident ve středu zaútočil na Mladou frontu Dnes a jmenovitě reportéra Jaroslava Kmentu, když prohlásil, že se média snaží rozbít politiku a destruovat celou naši společnost. "Redaktoři a šéfredaktoři nainvestovali strašně moc do rozpoutání této krize," cituje deník Klause. Komentátor brání svůj deník a připomíná, že Mladá fronta Dnes zjistila a ověřila informace, že Vít Bárta plánoval průnik své firmy ABL do politiky. Proti znění plánu se neohradil ani Bárta ani nikdo jiný z politiků. Informace považovali naopak politici za natolik závažné, že se okamžitě rozhodli vyloučit osoby spojené s ABL z vlády a státní správy. Žádná média je k tomu nenutila, píše Mladá fronta Dnes. Když se začala hroutit vláda, Václav Klaus prohlásil, že informace o Bártově plánu nečetl. "Pokud je to pravda, pak se dá říci, že v roli hlavy státu v důležité chvíli výrazně pochybil. Nedozvěděl se, proč se vláda hroutí, nevěděl ani, proč mu ministerský předseda přinesl demisi jednoho ministra a návrh na odvolání dvou dalších. Přesto Václav Klaus nyní velmi přesně ví, že Mladá fronta Dnes organizovala vládní krizi, a to ještě s někým ve spolčení," podivuje se komentátor. "Pokud Václavu Klausovi prorůstání Bártovy bezpečnostní agentury do veřejné správy nevadí, je to jeho svaté právo. Měl by to však jasně říci a ne se schovávat za účelová obvinění." Deník se odmítá pouštět do spekulací, proč se prezident tak razantně postavil za Víta Bártu, z prezidentových úvah o snaze novin o politický rozvrat a destabilizaci společnosti však prý dýchl "duch neblahé minulosti."


Michal Moroz
Premiér a předseda ODS Petr Nečas v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že očišťování vlády od vlivu agentury ABL bude pokračovat. Ve funkci by měl skončit náměstek ministra vnitra Michal Moroz, který vlastnil bezpečnostní agenturu a podle médií s ABL spolupracoval. Znovu zpochybněný je také post ministra školství a bývalého personálního ředitele ABL Josefa Dobeše. Nečas už s budoucím ministrem vnitra Janem Kubicem odchod Moroze, předjednal. "Měl jsme vážný rozhovor s Kubicem a shodli jsme se na tom, že pozice náměstků na ministerstvu vnitra těžko mohou zastávat lidé, kteří nemají prověrku na stupeň tajné," uvedl premiér. Moroz na prověrku stále čeká, zprávu o svém konci na resortu nechtěl komentovat. "Pokud má pan Kubice pokyn mě odvolat, zatím mi to nesdělil,"řekl deníku. Podle informací dnešních Lidových novin ale Kubice na středeční večerní schůzce Morozovi sdělil, že už s ním nepočítá. Důrazné varování od premiéra dostal také budoucí ministr dopravy Radek Šmerda, který je nestraník. Šmerda totiž v úterý oznámil, že bude své kroky na resortu konzultovat s odcházejícím ministrem Vítem Bártou. "Pan Šmerda by tím velmi dramaticky zpochybnil svou kompetenci zastávat pozici ministra dopravy. Pan Bárta není ministrem dopravy, je jen poslancem," zdůraznil Nečas.


Národní bezpečnostní úřad zjistil, že bývalý náměstek ministra dopravy Martin Sýkora dostával "druhý plat" od firmy, která dostávala peníze z agentury bezpečnostní ABL. Národní bezpečnostní úřad Sýkoru prověřoval kvůli udělení bezpečnostní prověrky. Na jeho účet chodily loni stotisícové částky za údajnou poradenskou činnost ve firmě Ingleton, jejímž majitelem je Jan Harvilla. Sýkora tvrdí, že o původu peněz nevěděl. Napsala to dnešní Mladá fronta Dnes. Peníze, které firma Ingleton Sýkorovi vyplácela, podle listu chodily na její účet od ABL a její dceřiné firmy ABL Transport Services. Od července do listopadu 2010 obdržela společnost Ingleton od obou společností ABL celkem 3,223 milionu korun v různých sumách, minimálně dvakrát poslal Ingleton Sýkorovi 108.000 korun. NBÚ zjišťoval, zda nemohlo jít jen o fiktivní obchodní vztah a zda to nebylo skryté "dofinancování" platu náměstka Sýkory z prostředků ABL. Sýkora ve středu potvrdil, že peníze od firmy Ingleton dostával. Zároveň ale odmítl, že by to bylo tajné financování z ABL. "Já ani nevím, že Ingleton dostával peníze od ABL,"řekl deníku. Dodal, že na jeho účtech je vše v pořádku. Tajné financování Sýkory popřel i současný ředitel ABL Matěj Bárta.


Stát by podle neoficiálních informací mohl za každého svého pojištěnce v příštím roce odvádět na zdravotním pojištění měsíčně o 22 korun více, což by v součtu ročně představovalo 1,2 miliardy korun, řekl ve středu na zdravotnickém semináři ve sněmovně náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Informují o tom Hospodářské noviny. V odvodech za pojistné jsou u jednotlivých skupin pojištěnců značné nerovnosti. Průměrný odvod za zaměstnance činí 2865 korun měsíčně, živnostníci dávají do systému měsíčně 1243 korun, za státní pojištěnce stát měsíčně odvádí 723 korun. Státní pojištěnci, mezi nimiž jsou důchodci, nezaměstnaní nebo ženy na mateřské, přitom představují 60 procent všech pojištěnců, kteří spotřebují 80 procent veškeré zdravotní péče. Ministerstvo financí se dlouhodobě staví proti jakýmkoli výdajům z rozpočtu. "Naprosto chápu, že ministerstvo zdravotnictví ty zdroje hledá. Nepočítám ale v rozpočtovém výhledu s tím, že by se platba za státní pojištěnce zvýšila,"řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Také premiér Petr Nečas vzkázal, že se s touto variantou v koalici zatím nepočítá, píšou Hospodářské noviny.


Armáda hodlá kvůli úsporám zrušit vrchní velitelství společných sil v Olomouci a příští rok opustit i letiště v Bochoři u Přerova. Informaci potvrdil středomoravskému vydání Mladé fronty Dnes mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Šetření armády se může dotknout mnoha lidí, podle odborníků mohou přijít o práci až stovky lidí. Odchod armády z vrtulníkové základny v Bochoři může znamenat i konec smíšeného regionálního letiště Přerov, které na podzim získalo licenci pro civilní lety. Bez armády bude jeho provoz jen těžce udržitelný, píše list. "Obě informace mohu potvrdit. O budoucích plánech se však musejí nejprve dozvědět naši zaměstnanci od nadřízených. Teprve potom bude možné komentovat jednotlivé informace pro média,"řekl deníku Pejšek. List uvádí, že stovky lidí mohou podle analytiků z úřadu práce zvýšit nezaměstnanost jak v olomouckém, tak v přerovském okrese o desetiny procent. Oba návrhy armády bude projednávat Bezpečnostní rada státu, poté by o nich měla rozhodovat vláda. Armádu nutí k těmto krokům drastické škrty v jejím rozpočtu a také snaha zbavit se přebujelých byrokratických štábů.


Externí lékaři odmítají od května dále sloužit na jihočeské záchranné službě, dokud tam nedostanou lepší hodinové mzdy. Záchranná služba by s vlastními doktory udržela provoz jen dva týdny, pak by ji hrozil kolaps, píšou čtvrteční vydání Práva, MF Dnes a Deník. Ředitel záchranné služby Marek Slabý však věří, že se organizace dohodne s externími lékaři na nových tarifech. Přesto má v záloze scénář, který by musel použít v momentě, kdy by zhruba dvě desítky nekmenových doktorů přestaly na záchranné službě sloužit. "Pokusili jsme se vytvořit krizovou variantu. Ale vychází nám 150 služeb měsíčně, které nejsme schopni vlastními doktory obsadit,"řekl Slabý Právu. Proto by prý například musel omezit provoz na stanovištích v Trhových Svinech a Týně nad Vltavou na Českobudějovicku, v Soběslavi na Táborsku a v Suchdole nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Na těchto místech by se podle Právaúplně zastavil provoz, nebo by tam sloužily posádky bez lékaře. I přes tyto kroky by podle Slabého vydržela záchranná služba fungovat bez externích lékařů zhruba dva týdny. "Kmenoví zaměstnanci nám řekli, že nelze absolvovat 15 nebo 20 nočních služeb, které by vkládali mezi klasickou práci," uvedl Slabý.