Přehled tisku

0:00
/
0:00

Máme, co jsme chtěli, i když jsme nikdy nedoufali, že se to může stát. Léta česká společnost tolerovala korupci v politice a mediální diskreditaci protivníků. Zatímco dříve jsme se dozvídali fragmenty, teď vše vidíme takřka v přímém přenosu, píše autor Sloupku Lidových novin.

Máme, co jsme chtěli, i když jsme nikdy nedoufali, že se to může stát. Léta česká společnost tolerovala korupci v politice a mediální diskreditaci protivníků. Zatímco dříve jsme se dozvídali fragmenty, teď vše vidíme takřka v přímém přenosu, píše autor Sloupku Lidových novin. Začalo to plíživě, jako neléčená chřipka. Rozvinula se ale v infekci celého organismu, která paralyzuje život pacienta. Koalice má, co chtěla, média v tom trochu nešťastně tápala, a kdo z toho nakonec bude nejvíce těžit? Počkejme na první výsledky výzkumu veřejného mínění pro Věci veřejné. Opravdu chceme v takové společnosti žít? - uzavírá autor Sloupku Lidových novin.


Bezpečnostní ředitel elektrárenské společnosti ČEZ, který má na starosti bezpečnost všech objektů této polostátní organizace, byl podle Mladé fronty Dnes na přelomu roku 2009 a 2010 pod dohledem bezpečnostní agentury ABL. V době, kdy ČEZ chystal zakázku za 632 milionů korun na hlídání objektů Skupiny ČEZ, získala agentura rodiny Víta Bárty výpisy telefonních hovorů manažera Daniela Rouse, píše list. Výpisy podle něj zachycují, komu Daniel Rous volal a kdo telefonoval jemu. Jsou tam i údaje o tom, kde se bezpečnostní ředitel v době telefonátu pohyboval. Ve výpisech bylo 6232 záznamů z období od 1. října 2009 do 20. ledna 2010. Podle Mladé fronty Dnes existují jen dvě možnosti, jak se takový výpis mohl dostat k bezpečnostní agentuře. Buď přímo od operátora, nebo od policie, která by na takové monitorování potřebovala povolení soudce. Podle informací listu však Daniel Rous nebyl policií nebo tajnými službami prověřován. Spojitost s Rousovými výpisy odmítá i operátor, společnost Telefónica 02, která tvrdí, že mají tak přísná opatření, že je nemožné, aby někdo výpisy vynesl. "V našem oddělení, jímž takové údaje procházejí, pracuje asi osm lidí. Všichni mají nejvyšší prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň přísně tajné. Nevěřím, že by to uteklo od nás. Na straně operátora nemohlo k něčemu takovému dojít,"řekl Mladé frontě Dnes mluvčí Telefóniky Martin Žabka. Pokud se nějaká soukromá firma k výpisu dostala, je to podle něj trestný čin. "Měla by to okamžitě začít šetřit policie,"řekl deníku.


"Češi milují slevy, prozradí kvůli nim cokoli", hlásá titulek na úvodní straně Hospodářských novin. Podle listu Češi zahlcují své peněženky věrnostními kartami, jejichž počet vystoupal už na 16 milionů. A trend nasvědčuje tomu, že se slevové a věrnostní karty budou dál množit. Alespoň jednu zákaznickou kartu mají dvě třetiny občanů. Je to podobné číslo, jako na západě. Firmy totiž zjistily, že lidé na slevy "slyší". A jaká je hlavní motivace obchodníků? Hospodářské noviny naznačují, že řetězcům jde nejen o udržení zákazníků a prodej co největšího množství zboží, ale i o informace o jejich zákaznících. Firmy podle útraty a zakoupeného zboží zjišťují chování spotřebitelů a získávají tak informace, jak je nejlépe oslovit - reklamou, nebo nějakou cílenou akcí. Podle Úřadu na ochranu osobních údajů ale lidé často nevědí, k čemu se výměnou za slevový program upisují a jak firmy s daty nakládají, varují Hospodářské noviny.


Studentky českých vysokých škol se stále častěji stávají objekty sexuálního obtěžování ze strany vyučujících. "Není to výjimečný jev. Zkušenost s některou z různých forem sexuálního obtěžování mělo během studia 76 procent studentek,"řekla deníku Právo Marta Vohlídalová, jedna z autorek publikace Sexuální obtěžování ve vysokoškolském prostředí. Devět procent studentek dokonce zažilo nejtvrdší formu obtěžování či vydírání, kdy například vyučující nabízí studujícím nějaké studijní úlevy či pomoc za sexuální "protislužby". Nejčastější formou obtěžování, s níž se dotazovaní studující setkávali, byly tzv. lehčí formy, mezi něž patří zejména urážlivé, nevhodné a vulgární komentáře, sexistické poznámky nebo vtipy, například o intelektuálních schopnostech žen a narážky na jejich vzhled. Výjimkou nebyly ani situace, kdy vyučující při hodině ilustruje látku formou: "Když se s vámi budu chtít vyspat, slečno, a nabídnu vám 500 korun, jaký je to ekonomický model?" Podobnou zkušenost s genderovým obtěžováním mělo 66 procent dotázaných. Podle expertů, kteří se obdobnou problematikou zabývají, bude zmíněná studie i její autorky spíše čelit osočení z nenávisti k mužům, feminismu, vnášení nepravdivých problémů, neschopnosti pochopit legraci, flirtování či názor, že ženám se, když je někdo plácá pod zády, to velmi líbí. Na to je podle expertů jednoduchá odpověď - představit si, že objektem takového jednání se stává vaše dcera. Také by to bylo "nepochopení legrace a přirozená touha se líbit"? - uzavírá deník Právo.


Projekt luxusního historického vlaku, který nese pracovní název český Orient Express, podle deníku E15 nabývá jasnějších obrysů. K rekonstrukci nyní míří lokomotiva, alespoň část vlaku by měla vyjet už příští rok. České dráhy do čela soupravy vybraly parní stroj Mikádo z roku 1937, který je považován za vrchol českého železničního strojírenství meziválečné doby. "Je to první etapa celé akce. Mikádo má propadlou kontrolu kotle, ale donedávna bez problémů jezdilo,"řekl listu mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Mikádo se na českém území vyskytuje v jediném exempláři, plzeňská Škodovka jich přitom před více než 80 lety vyrobila 40. Kromě Českých drah a Škody Transportation se na sestavení unikátního vlaku, který bude jezdit komerčně hlavně na objednávku firem, podílejí například i Národní technické muzeum, Asociace podniků českého železničního průmyslu, Klub historie železniční dopravy a další subjekty. "Je to nákladná záležitost. Hlavní část vozů musí projít rekonstrukcí, což je de facto téměř novostavba. Většinou jsou to totiž vozy, které už byly předělané k jiným účelům, takže hlavně interiéry se musejí postavit znovu,"řekl deníku E15 přednosta Depa historických vozidel ČD v Lužné u Rakovníka Jindřich Rachota. "Budou to ,echt' dobové vagony od dob monarchie až do padesátých let. Musejí se ale upravit tak, aby vyhovovaly současné infrastruktuře," dodal Petr Šťáhlavský.