Přehled tisku
Hospodářské noviny komentují poslední vyjádření prezidenta republiky Václava Klause v úterním českém tisku.
"Smrt Arnošta Lustiga připomněla jednu podstatnou skutečnost této doby. Svědkové holokaustu mizí z našeho světa," píšou Lidové noviny. Podle autora komentáře holokaust po odchodu přímých svědků nebude ohrožen popírači, protože ti se znemožní sami. Bude se dít něco jiného: budou sílit hlasy, jež budou řadit holokaust do proudu lidských dějin jako jednu z jeho položek, sice tragickou, ale vlastně nikterak výjimečnou. Budou jej relativizovat nikoli snad v jeho rozsahu, ale v účinku a smyslu." Komentátor upozorňuje, že "holokaust zaujal v moderních poválečných demokraciích místo, které uprázdnilo náboženství, ovšem nikoli ve smyslu nějakého zbožštění, ale jako autorita, která představuje člověkem představitelný denní rozměr a je tady proto, aby lidskému konání a prožívání vtiskla hlubší smysl."Lidové noviny uzavírají myšlenkou, že po odchodu posledních svědků bude na nás, kteří jsme jim naslouchali, aby se nic na poselství holokaustu nezměnilo. Abychom tu zbyli my, jako svědkové těch svědků.
Český stát musí víc podporovat mateřské školy, píšou Hospodářské noviny. Vyřešily by se tím dva fiskální problémy naráz. "Víc míst v mateřských školkách znamená pro matky snazší návrat do práce," píše komentátor s odkazem na závěr Národní ekonomické rady vlády, že "pokud by pracovalo o deset procent žen mezi 20 a 40 lety víc než dnes, snížil by se deficit důchodového účtu ročně o deset miliard. Tedy o celou třetinu." A druhý problém? "Jistota dostatku míst ve školkách by znamenala, že ženy nebudou postaveny před volbu mezi mateřstvím a kariérou. Rodilo by se víc dětí. A do budoucna by bylo víc peněz na důchody. Jinde to chápou. Ve Francii pracuje díky promyšlenému systému předškolních zařízení (a částečných úvazků) osmdesát procent matek. A porodnost je znatelně vyšší než u nás." Autor poukazuje na skutečnost, že například "v Praze letos svedou rodiče patnácti tisíc tříletých dětí boj o pouhých jedenáct tisíc míst ve školkách. Investice do školek se podle komentátora vyplatí: "Což snad pochopí i ti, jejichž koníčkem dosud byly výhradně ´tupé účetní škrty.´"
Protikorupční policie se zabývá zakázkou za 20 milionů korun, kterou získala loni bývalá firma ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (VV), Phar Service, od Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Dnešnímu vydání Práva to potvrdil dobře informovaný zdroj blízký šeření. Mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek se k tomu odmítl deníku vyjádřit. Jankovský jakýkoliv střet zájmů důrazně odmítl. Obchod související se stavbou hybridního operačního sálu uzavřel Jankovský za společnost Phar Serice pouhý den poté, co ho Věci veřejné nominovaly na ministra vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Jankovský v té době držel ve firmě většinu akcií a zároveň působil jako předseda představenstva, o několik dní později pak vedení společnosti předal synovi. "O tu zakázku jsem žádal v době, kdy jsem vůbec nevěděl, že budu ministrem. A je nesmysl, že by z mé účasti ve vládě firma profitovala,"řekl Právu Jankovský s tím, že do soutěže o zakázku se jeho firma přihlásila ještě před volbami.
Kandidáty na post šéfa České pošty jsou podle Mladé fronty Dnes exšéf české pobočky Foxconnu a současný ředitel pro nový byznys České pošty Miloslav Rut, zástupce odcházející ředitelky pošty Marcely Hrdé Petr Zatloukal, generální ředitel soukromé poštovní společnosti TNT Post Petr Zháňal, někdejší náměstek generálního ředitele pošty Michal Vodrážka a současný předseda dozorčí rady a bývalý poradce ministra financí Jiří Maceška. Podle informací ze zákulisí pošty je Maceška největším favoritem, píše deník. Pětice kandidátů nevzešla z oficiálního výběrového řízení (žádné vyhlášeno nebylo), výběrové komisi ji v úterý dodala najatá personální agentura Kaufmann & Kaufmann.