Přehled tisku

Václav Klaus a Tomáš Halík
0:00
/
0:00

Teolog Tomáš Halík je páter Koniáš, prezident Václav Klaus naopak fašizující maloměšťák. Taková slova si tito dva pánové vyměnili, píší Lidové noviny.

Václav Klaus a Tomáš Halík
Teolog Tomáš Halík je páter Koniáš, prezident Václav Klaus naopak fašizující maloměšťák. Taková slova si tito dva pánové vyměnili, píší Lidové noviny. Prezident Václav Klaus se totiž veřejně zastal Ladislava Bátory, bývalého volebního lídra Národní strany. Bátoru označil za ryzího pravičáka a pochvalně hodnotil některé jeho postoje. Vzal si k tomu na pomoc příměry do jisté míry invektivní. Teologa Tomáše Halíka přirovnal k páteru Koniášovi, hudebníka Jiřího Pavlicu označil za ničitele lidové hudby. Tomáš Halík v protireakci pro Lidové noviny prohlásil, že jej Klausův příklon k fašizujícímu maloměšťáctví, ke kterému se Václav Klaus souhlasem s Bátorovým počínáním hlásí, znepokojuje. Ladislav Bátora měl být podle dřívějších informací tisku jmenován prvním náměstkem ministra Josefa Dobeše (VV). Poté, co se v médiích objevily informace, že v minulosti kandidoval za nacionalistickou Národní stranu, o jeho angažmá jednal ministr Dobeš s premiérem Petrem Nečasem (ODS), který tuto možnost odmítl. Ladislav Bátora je předsedou konzervativní iniciativy D.O.S.T., která stejně jako Václav Klaus odmítala lisabonskou smlouvu a staví se proti Evropské unii.


Oldřich Kvapil, foto: Město Svidník
Mladá fronta Dnes informuje, že ve věku 92 let zemřel generál Oldřich Kvapil, který se v době druhé světové války vyznamenal v bojích u Sokolova či Kyjeva a jehož prapor v roce 1944 po bitvě v Dukelském průsmyku jako první překročil československé hranice. V 50. letech generál Kvapil sloužil komunistickému režimu a působil jako šéf československé armádní rozvědky. Historici ho hodnotí jako rozporuplnou postavu. Jako četař hraničářského pluku se nemohl v roce 1938 smířit s vyklizením Sudet. Z protektorátu Čechy a Morava Kvapil utekl do Sovětského svazu, tam byl však spolu s dalšími Čechoslováky internován v lágru NKVD. Propuštěni byli až po dvou letech kvůli vzniku 1. československého praporu v SSSR. Vojenští historici Oldřicha Kvapila hodnotí jako odvážného, takticky schopného, ale také tvrdého frontového vojáka. Když začali jeho mladí vojáci u polské vesnice Machnówka utíkat z boje, několik jich zastřelil. Jako šéf armádní rozvědky v 50. letech zastřelil u československých hranic svého agenta Štefana Kollmanna, jehož podezříval ze spolupráce s americkou rozvědkou. V roce 1968 byl kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací tehdejšího Československa propuštěn z armády. Po roce 1989 Kvapila vyšetřoval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Případ byl nakonec odložen. Podle Mladé fronty Dnes o Kvapilově skonu nevěděli ani jeho bývalí frontoví kamarádi. Rodina si totiž podle ministerstva obrany nepřála jakoukoliv publicitu.


Ministerstvo financí vyčíslilo všechny náklady, které souvisejí se zavedením projektu Státní pokladny, na 4 miliardy 200 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Hospodářským novinám to řekl náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček (ODS). "I když i v této částce je částečně provoz, právní služby, externí služby, které nespadají do samotné dodávky systému. Ale samozřejmě s ním souvisí,"řekl listu Zdeněk Zajíček s tím že jde o náklady do roku 2013. Od roku 2014 do projektu půjdou jen náklady na provoz - 750 milionů ročně. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na začátku února informoval, že hlavní část projektu Státní pokladny přijde na zhruba 2 miliardy 146 milionů korun bez DPH. Systém Státní pokladny má zpoždění, původně v něm měl být připraven už letošní státní rozpočet. Podle ministra Kalouska se v projektu bude chystat až rozpočet pro rok 2013. Už letos na podzim ale budou první státní úřady využívat systém v platebním styku, nejdříve ministerstvo financí a úřad vlády, do konce roku například také ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví. Pak se bude dál rozšiřovat. Ministerstvo přiznává, že část peněz byla a je vynakládána zbytečně. Resort například zaplatil miliony za licence systému SAP, z nich nyní velkou část nevyužívá. Přesto na ně ale podle smlouvy platí poplatky za údržbu. "Licence jsou bohužel nakoupené v počtu 6000 a v tuto chvíli se jich používá 2100. Možná se povede dohodnout s dodavatelem nějakou slevu na poplatek za údržbu,"řekl Hospodářským novinám Zdeněk Zajíček.


Ministerstvo spravedlnosti do týdne navrhne změnu obchodního zákoníku, která výslovně umožní manažerům firem působit zároveň ve statutárních orgánech a zároveň stejnou činnost vykonávat na základě pracovního poměru například ve funkci ředitele. Hospodářským novinám to řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Souběh funkcí není možný podle prosincového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Změna zákona překlene restriktivní výklady soudů, které znejistily dosavadní praxi firem tím, že souběhy znemožňovaly, řekl listu Jiří Pospíšil. Souběh funkcí nyní vystavuje manažery riziku neproplacení nemocenských, pracovních úrazů či ztráty let odpracovaných pro důchod. Podobná judikatura již v Česku existuje od roku 1993, ale NSS ji poprvé použil i na nemocenské či důchodové pojištění. NSS konkrétně v prosinci rozhodl, že Česká správa sociálního zabezpečení správně nevyplatila jednateli společnosti nemocenskou. Na tu měl nárok jako zaměstnanec téže firmy, jímž se ale podle soudu z právního hlediska vůbec nemohl stát. Podle odhadu společnosti Deloitte Advisory dochází k souběhu funkcí až u 80 procent z celkového počtu 350.000 firem v Česku. "Je dobře, že se zákony upraví tak, aby odpovídaly reálnému životu a nešly proti selskému rozumu,"řekl Hospodářským novinám prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Novela ale nevyřeší problém směrem do minulosti. Stát však nejspíš zvolí vstřícný přístup. Podle vyjádření České správy sociálního zabezpečení i Generálního finančního ředitelství nebudou tyto orgány zpětně zpochybňovat platnost pracovních smluv šéfů firem v souběhu, uvedly Hospodářské noviny.


Patnáctiletý chlapec z České Lípy zřejmě nikdy nechodil do školy. Jeho rodiče, kteří jej do školy neposílali, si navíc na pedagogy stěžovali u školní inspekce. Chlapce údajně vzdělávali doma, což je ale možné jen od první do páté třídy. Pak měl hoch údajně pobývat v zahraničí. Chlapce nyní čekají poslední zkoušky. Na vypsané termíny se ale do školy nedostavil. Informuje o tom deník Právo. Na případ se přišlo v roce 2008, když se prý rodina do České Lípy přistěhovala z Prahy a hocha poslala na přezkoušení do Základní školy Špičák. Měl tehdy dokončit sedmou třídu. "Mysleli jsme, že probíranou látku dožene, ale chlapce jsme ve škole už neviděli,"řekl deníku ředitel školy Libor Šmejda. Rodiče poté nahlásili, že odjíždějí do ciziny a syna nebudou do školy posílat. Stejným způsobem proto uzavřel i osmý ročník. Místo pobytu v cizině ale rodiče neoznámili a nedoložili ani doklady ze zahraničních škol. Chlapec měl údajně pobývat v Německu, při přezkoušení ale neznal ani základní německé fráze. Chlapce čekají poslední zkoušky, ani na jeden z vypsaných termínů se ale nedostavil. Rodiče absenci ospravedlnili lékařem nepotvrzenou omluvenkou s odkazem na nemoc. "Rodiče komunikují jen písemně, zastupuje je prvotřídní pražský právník. Může za tím stát nějaká sekta," dodal ředitel českolipské školy. Poté, co na případ upozornili učitelé, se o situaci začala zajímat policie a sociální odbor. Případ řešil i liberecký krajský soud, který ale rodiče obžaloby z ohrožení výchovy dítěte zprostil. "Krajský soud se podle mého názoru dostatečně nevěnoval tomu, co vyplývalo ze shromážděných dokladů o výchově dítěte,"řekla deníku Právo okresní státní zástupkyně Jitka Bojanová.