Mladá fronta Dnes připomíná, že zatímco v roce 1990, tedy krátce po sametové revoluci, zde žilo na 30 000 lidí, kteří se v padesátých letech totalitě postavili, 25.února 2011, 63 let od nástupu komunistů k moci, jich zbývají sotva 2 000.
Bohumil Laušman, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes připomíná, že zatímco v roce 1990, tady krátce po sametové revoluci, žilo na 30 000 lidí, kteří se v padesátých letech totalitě postavili, 25.února 2011, 63 let od nástupu komunistů k moci, jich zbývají sotva 2 000.
"A ti stále čekají na zákon o třetím odboji, v němž by stát řekl, že jejich boj měl smysl, že - pro mnohé z nás jen těžko představitelné - oběti nebyly marné. Na ničem jiném těmto starým lidem nezáleží. I když by mohlo: zvláště při pohledu na tajné policisty, kteří je pronásledovali a nyní si v poklidu užívají vysokých důchodů," uvádí redaktor listu a dodává, že český stát se sice příležitostně holedbá hrdostí na ty, kteří mu vybojovali svobodu, ale pokud bude s uznáním čekat ještě pár let, nebude už možná komu jej vyslovit.
Petr Nečas, Vláda ČR
Komentář Lidových novin se zamýšlí nad stavem vládní koalice. Chvíli kabinet vytváří dojem sehranosti a vzájemné podpory a za chvíli, někdo z těch navzájem se podporujících a diskutujících partnerů nevydrží a prohlásí o druhém, že "lže a krade." "Nejnověji premiér, bohužel trochu pozdě, jak už je jeho zvykem, obvinil ministra financí z ovlivňování vyšetřování kauzy ProMoPro." Podle komentátora to měl předseda vlády, pokud to považoval za nutné, učinit mnohem dříve. "Jed se v koaličních sporech dávkuje tak, aby se publikum, které se sotva stačilo ukolébat, zase probudilo. Tak ovšem vláda jen živí pocit nejistoty, provokuje neloajalitu a přibližuje svůj konec," soudí list.
Také Hospodářské noviny si všímají situace ve vládě a přinášejí rozhovor s premiérem Petrem Nečasem, list uvádí, že podle premiérova názoru se ministru vnitra Radku Johnovi nedaří zlepšit policejní boj proti korupci. Premiér se vyjádřil také k ministru financí Miroslavu Kalouskovi, který zveřejnil, jak 135 milionů určených pro někdejší české předsednictví odteklo do ciziny a transakci označil za zlodějnu. Podle Nečase není ale Kalousek ani vyšetřovatelem ani soudcem a na výroky, co je a není trestným činem, by měl být opatrný. Komentář listu soudí, že takovou koncentraci tvrdých výroků jsme od předsedy vlády ještě neslyšeli. "Pokud premiér pochopil, že razance jeho funkci svědčí, je to dobře. Jen se těžko chápe, proč na otázku, jestli jeho vláda vydrží až do roku 2014, udiveně opáčí: ´A proč by neměla?´ Neodpovídá si snad svými výroky trochu sám," ptá se deník.
Radek John
Deník Právo si nechal agenturou STEM vypracovat průzkum týkající se ministra vnitra Radka Johna. 60 % dotázaných se domnívá, že předseda Věcí veřejných John není dobrým šéfem tohoto resortu. Ukazuje se také, že lidé mají v souvislosti s úspornými opatřeními obavy o svou bezpečnost. Podporu má John u příznivců Věcí veřejných, mezi sympatizanty TOP 09 vidí Johna jako dobrého ministra 50% lidí a mezi příznivci ODS je to ještě méně. Převážně kriticky se pak k Johnovi staví ti, kteří podporují sociální demokraty a komunisty.
Foto: Ugur Can / Stock.XCHNG
"Stát na chybách úředníků tratí desítky milionů ročně," píší Lidové noviny a dodávají, že stát by sice mohl po lidech, kteří chybným rozhodnutím způsobili škodu, vymáhat peníze, ale nedělá to. Podle listu zaplatily v letech 2007 - 2009 krajské úřady a magistráty za chyby úředníků minimálně pět milionů korun, chyby státních úředníků pak byly vyčísleny na 120 milionů. Vymoci zpět se podařilo jen zlomek částky. Změnu této praxe měla přinést vládní protikorupční strategie, povinnost vymáhat náhradu za způsobené škody od viníků měl přikazovat přímo zákon, nicméně v novele zákonů o územních celcích autoři místo povinnosti vymáhat škodu doporučují vydat pouze metodický pokyn. Odborníci, kteří se specializují na boj proti korupci, toto doporučení kritizují. Současná praxe je podle odborníků neudržitelná, píše deník a doplňuje, že je ale jasné, že odpovědnost úředníků „nemůže být nelimitovaná, pokud by se náhrada vymáhala v plné výši, mohlo by to být likvidační.“
Foto: Barbora Kmentová
"Vítejte v Česku, zemi fanatických stavitelů rozhleden," hlásá komentář Mladé fronty Dnes. Rozhledny kromě Čechů podle něj nebuduje skoro nikdo a rozhodně ne v tak "bláznivém množství." Češi už postavili na dvě stě rozhleden a další se chystají, tu svou chce každý starosta i místní spolek. Rozhledny mají své fankluby, specializované weby, Česká televize o nich natočila seriál... "Přitom jsou to ty nejnesmyslnější budovy pod sluncem. Bydlet se v nich nedá. Je v nich průvan. Ani vidět z nich nebývá bůhvíco. Cíp řídkého lesa, kravín, na obzoru Temelín." Peníze na rozhledny často pocházejí z Evropské unie a nad tím, zda by nebylo lepší dát peníze na něco potřebnějšího, se pozastavuje "dokonce i profesor Jan Nouza, nadšenec a znalec, takový rozhlednový Smotlacha.“ Ale jednu dobrou zprávu všechny ty trčící věže podle komentátora přece jen nesou: národ, který má čas, energii a prostředky na takové hlouposti - ten je vlastně nebetyčně šťastný.
