Přímí podřízení ministra školství Josefa Dobeše špehovali na dvacet vysoce postavených úředníků ministerstva. Podle Mladé fronty Dnes četli jejich e-mailovou korespondenci a nabourali se do jejich počítačů. Ministr se od kauzy distancoval, zdroj listu však tvrdí, že o sledování musel vědět.
Josef Dobeš, foto: ČTK
Přímí podřízení ministra školství Josefa Dobeše špehovali na dvacet vysoce postavených úředníků ministerstva. Podle Mladé fronty Dnesčetli jejich e-mailovou korespondenci a nabourali se do jejich počítačů. Ministr se od kauzy distancoval, zdroj listu však tvrdí, že o sledování musel vědět. Deník píše, že vše vyšlo najevo na pondělní poradě, kde se řešilo zabezpečení počítačové sítě po sérii úniků dat z ministerstva školství. Neoprávněné sledování počítačů vyšetřuje a jsou z něj podezřelí dva bývalí vrchní ředitelé kabinetu ministra, řekla mluvčí ministerstva Lucie Kubovičová. Dodala, že Dobeš o ničem nevěděl a o sledování se dozvěděl až v pondělí. Oba podezřelé ředitele, Šimona Mastného a Jaroslava Říhu, si přivedl do úřadu sám ministr. Ani jeden už na ministerstvu nepracuje. Sledování úředníků začalo loni v říjnu a skončilo před pár dny. Podle soudního znalce Vladimíra Smejkala v této kauze jde o podezření z trestného činu porušování tajemství dopravovaných zpráv a také neoprávněného nakládání z osobními údaji, napsala MfD.
Podle Lidových novin se zvýšení DPH promítne i do zdražení pitné vody. A nejen to, stát hodlá zavést poplatek, který domácnostem zvedne cenu vodného ještě o několik stovek navíc. Vodárny a další firmy totiž podle představ ministerstva zemědělství odvedou v příštím roce jakousi "vodní daň". Bude to ve skutečnosti vyšší poplatek za čerpání vody, který zaplatí koncoví zákazníci, tedy domácnosti. Zhruba dvě miliardy korun, které se takto vyberou, chce ministerstvo použít na financování protipovodňových opatření. Navýšení poplatku bude mít dopad na ceny vody hlavně ve městech, zásobovaných z podzemních zdrojů. K nim patří například Mělník. Mnohem méně postihne navýšení poplatků zákazníky vodáren využívajících povrchovou vodu. Většina Pražanů například odebírá vodu z přehrady Želivka. Poplatek ale nepostihne malé odběratele v domku s vlastní studnou. Zatím není jasné, zda "vodní daň" projde. Výhrady k ní mají pravicoví ekonomové i zelení, píší Lidové noviny.
Ilustrační foto
Česká nabídka přebila cizinu. Špičkový vědec se vrací domů, uvádějí Hospodářské noviny. Jde o mladého fyzika Jana Čížka, který strávil uplynulých sedm let v centru světového nanotechnologického výzkumu - na prestižní technické univerzitě v Singapuru. Od Jihomoravského kraje teď ale získal grant 50 tisíc euro. Kraj se tak snaží získat do regionu mezinárodně uznávané české i zahraniční vědce, kteří odjeli za kariérou do ciziny. Zlákal tak už 26 výzkumníků, devatenáct cizinců a sedm Čechů, mezi které rozdělí celkem sto milionů korun. Na projekt částečně přispívá i Evropská unie. O Jana Čížka stála špičková centra v Japonsku, Spojených státech, Austrálii nebo Francii. Přišla prý i nabídka ze Saudské Arábie v takové výši, že se snad ani nedala utratit. Mladý fyzik si ale vybral Brno. Na zdejším Vysokém učení technickém teď bude rok bádat nad tím, jestli se unikátní nanotechnologie dají využít v českých jaderných a tepelných elektrárnách.
Foto: Evropská komise
Česku podle deníku Právo hrozí, že bude zavaleno odpadky. Už za šest let, tedy v r. 2017, totiž nesmíme podle nařízení Evropské unie ukládat více než polovinu roční produkce domovního odpadu na skládky, ale musíme ho čistě spalovat. Mnohamiliardové investice do spaloven však stojí. Investoři i vyspělé ekologické technologie jsou podle deníku k dispozici, vše ale blokuje fakt, že nikdo dnes nechce mít za humny skládku nebo spalovnu. Jeden Čech nyní vyprodukuje půl tuny odpadu za rok a během několika let se toto množství zdvojnásobí. V Česku tak vznikne kolem 2,5 milionu tun domácího odpadu. Do spaloven ale jde pouze 700 tisíc tun, zbytek leží na skládkách. Pro to, abychom splnili nařízení Evropy, je třeba vystavět kapacity na více než milion tun odpadu, vypočítá Právo.
Začíná nová éra půjčování knih. Mladá fronta Dnes informuje o tom, že dvě největší české knihovny spouštějí převratnou akci, digitalizují nejcennější svazky a časopisy ze svých fondů. Brzy tak čtenáři nebudou muset do knihovny vůbec chodit, publikace si stáhnou z internetu. Své knihovní fondy do elektronické podoby převádějí Národní knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna v Brně. Celý projekt se nazývá Národní digitální knihovna a částkou 255 milionů korun na něj přispěla Evropská unie. Dalších 45 milionů ze svého rozpočtu přidalo ministerstvo kultury. Během příštích devíti let se bude digitalizovat kolem půl milionu svazků, většina z nich pak bude bezplatně dostupná na webu. Tři sta tisíc titulů z 19. až 21. století, převážně v češtině, bude pojednávat o Česku. Situaci komplikují knížky, na které se vztahují autorská práva. Ty si čtenář sice nestáhne na svůj domácí počítač nebo notebook, bude si je ale moci přečíst v knihovně. Výhodou je, že text bude k dispozici mnoha čtenářům současně. První tituly by se na stránkách Národní knihovny měly objevit už příští rok.
Bohuslav Sobotka u Ústavního soudu, foto: ČTK
Postavte se, cepoval ústavní soudce šéfa sociálních demokratů Bohuslava Sobotku. Lidové noviny se tak vracejí k úternímu jednání Ústavního soudu v Brně o balíku úsporných zákonů. Ty a zejména způsob jejich projednání ve stavu legislativní nouze se nelíbí sociální demokracii, proto proti nim podala ústavní stížnost. Stav legislativní nouze použili poslanci podle deníku už sedmadvacetkrát. Poprvé s tím ale mohou narazit. Ústavní soudci je totiž nechávají na pochybách, zda zákon přijatý ve zrychleném procesu nezruší. Nečasova vláda balík sociálních škrtů "prohnala" parlamentem v době senátních voleb, aby je mohl projednat Senát ještě ve starém, pravicovém složení. Před dvěma týdny kvůli tomu v Brně svědčil premiér Petr Nečas, toto úterý šéfka sněmovny Miroslava Němcová. Soud své rozhodnutí odročil na neurčito, stačil ale předkladatele stížnosti Bohuslava Sobotku potrápit. "Slyšíte mne?" zeptal ho soudce, když se zdálo, že Sobotka nereaguje. "Je pravidlem, když se obracíte k soudu, vstát," dodal soudce Vladimír Kůrka.
