Bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher v rozhovoru pro Lidové noviny vzpomíná na vzájemná setkání se zesnulým Jiřím Dienstbierem, s nímž stříhali železnou oponu.
Hans-Dietrich Genscher (vlevo) a Jiří Dienstbier, foto: ČTK
Bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher v rozhovoru pro Lidové noviny vzpomíná na vzájemná setkání se zesnulým Jiřím Dienstbierem, s nímž stříhali železnou oponu. Jak řekl, Jiří Dienstbier byl pro něj osobností, která stanovuje měřítka. Měřítka pro statečnost, houževnatost, lidskost, laskavost a především pro neochvějnost právě v případě, kdy jde o podstatné. A o to jemu, českému patriotovi, neochvějnému demokratovi a humanistovi šlo, řekl bývalý šéf německé diplomacie. Je pravda, že Jiří Dienstbier se brzy vyslovil pro to, aby otázka sjednocení Německa byla přenechána Němcům. Věřil v to, že se Němci rozhodnou sjednotit a že to bude také dobře pro Evropu. Vše viděl jasněji než mnozí v Německu. Znal rovněž i pocity mnoha lidí, kteří museli opustit svou vlast. Právě proto byl tak důvěryhodný ve svém postoji k německo-českému porozumění po hrozném bezpráví, kterého se Němci dopustili na českém lidu. Jeho velká morální autorita dodávala tomu, co říkal, zvláštní váhu, řekl mino jiné Hans-Dietrich Genscher v rozhovoru pro Lidové noviny.
Deník Mladá fronta Dnes získal fotografie, videozáznamy a počítačové dokumenty dosvědčující, že bývalá detektivní agentura ABL ministra dopravy Víta Bárty z Věci veřejných před několika lety sledovala politiky ODS. O důkazy už projevila zájem policie. Deník přinesl první informace o případu loni v září. Vít Bárta tehdy vše popřel a dal čestné slovo premiéru Petru Nečasovi (ODS), že jeho lidé občanské demokraty nesledovali. Policie se kauzou zabývá od října. Mladá fronta Dnes v září zveřejnila osmistránkový dokument o tom, jak pracovníci ABL začátkem roku 2006 sledovali tehdejší starostku ODS v Praze 11 Martu Šorfovou a další komunální politiky. Cílem sledování byla podle deníku diskreditace těchto politiků. Marta Šorfová, která prý v té době čelila velkému tlaku části ODS, aby odešla z funkce, připustila, že zakázku na její sledování mohl ABL zadat některý z jejích kolegů. Vít Bárta tehdy odmítl, že by v minulosti přijal jakoukoli objednávku na kompromitaci politiků od pražské ODS, a dokumenty označil za podvrh. Reportéři deníku však během dalších tří měsíců získali 280 fotografií ze sledování politiků, 50 souborů uložených v programu PDF, 54 záznamů z videokamer, 25 psaných dokumentů a také e-maily firmy ABL. Na všech jsou údaje o sledování. Podle listu vedl sledování za ABL detektiv Pavel Pertlíček. O svých zjištěních psal z firemního e-mailu zprávy, které má redakce deníku k dispozici. Bývalý policista Pertlíček v ABL prý pracoval od roku 2006 do roku 2008, případ však nechtěl komentovat. Jeho bývalá manželka listu sdělila, že "sledoval pro pana Bártu spoustu lidí". Vít Bárta a jeho bratr Matěj, který ABL teď vede, Mladé frontě Dnesřekli, že nic takového nedělali, ale rozhovor na toto téma odmítli. Vít Bárta založil firmu ABL v roce 1992. Před vstupem do politiky působil jako její generální ředitel, z funkce odešel loni v únoru. Začátkem července oznámil, že svůj poloviční podíl ve společnosti kvůli angažmá v politice prodává bratrovi a řediteli firmy Matěji Bártovi a jeho ženě.
"Poslanci a senátoři tentokrát vynechají z cest exotické země" stojí v titulku na úvodní straně deníku Právo. Okřídlené heslo "S parlamentem za hranice všedních dnů" nejspíše přestane - alespoň pro letošek - pro většinu poslanců platit, píše list. Doba škrtů padla i na zákonodárce, kteří se budou muset při svých letošních zahraničních cestách držet zkrátka. Naznačuje to předběžný plán výjezdů sněmovních výborů. V příštích týdnech by plán měl posvětit organizační výbor dolní komory. Právě jeho členové mívají poslední slovo v tom, zda naplánovaná cesta zůstane jen zbožným přáním výborů, anebo k ní dostanou poslanci souhlas. A s tím také potřebné finanční prostředky, píše deník Právo.
Bez lidí, kteří vám věří nebo jsou vám bezmezně oddáni, jste předem svou věc prohráli. Tak pravil Aleš Hušák a nechal to vytesat do kovu v Sazka Aréně. Jeho akcionáři mu ale rozhodně oddáni jsou a věří mu až za hrob, píše autor 99 Slov Hospodářských novin a pokračuje: Asi už vědí, jak funguje metoda diktátorského biče a cukru, kterou šéf Sazky rád propaguje. Téměř incestní způsob, jímž otočil tradiční vztah akcionář-zaměstnanec, vejde do učebnic ekonomie. To, že se věřitelé dravě dobývají do jeho zadlužené firmy, nemusí vůbec nic znamenat. Hušák dost možná už chystá další v kovu vyvedený vzkaz do "své arény" a svůj životní jackpot, uzavírá autor 99 Slov Hospodářských novin.
Jak uvádějí Lidové noviny, v Česku podraží teplo. Růst nákladů na teplo se podle listu projeví až u jednoho milionu rodin. V některých případech má jít dokonce o čtyřicetiprocentní zdražení. Růst cen se dotkne těch, kteří odebírají teplo z uhelných tepláren. Taková cenová revoluce se má uskutečnit v roce 2013. Teplárny spalující uhlí totiž od tohoto data nedostanou emisní povolenky zdarma, ale budou si je muset kupovat. Uhlí tak bude znevýhodňováno například vůči plynu, protože emisní povolenky pro výrobce plynu mají být nadále nezpoplatněny. Zpoplatnění emisí uhelných tepláren plyne z rozhodnutí Evropská komise, píší Lidové noviny.
Nejbohatší Čech Petr Kellner otevře od září letošního roku elitní základní školu pro výjimečně nadané děti. Mladá fronta Dnes informuje, že škola bude sídlit v Babicích nedaleko Prahy stejně jako osmileté internátní gymnázium, které Petr Kellner založil v roce 2005. Škola Open Gate si již vybrala budoucí prvňáčky, kteří prošli třeba speciálním psychologickým testem schopností. Budoucí žáci druhých až čtvrtých tříd pak musí uspět v IQ testu a při rozhovoru v češtině a angličtině. Rodiče dojíždějících žáků základní školy zaplatí 144 tisíc korun. Pokud dítě bydlí na internátě, je suma ještě vyšší. O školu je přesto obrovský zájem. Zařízení totiž klade na děti vysoké nároky a dá jim možnost uspět při dalším studiu třeba v zahraničí. Petr Kellner vybudoval pro školu areál s veškerým vybavením. Za osmdesát procent studentů osmiletého gymnázia navíc platí buď celé školné, nebo jeho část. Jeho Nadace Educa tak podporuje chytré žáky z dětských domovů nebo sociálně slabých rodin.
