Mladá fronta Dnes se ve své pražské příloze zabývá kauzou radního Lukáše Plachého z ČSSD, který byl podle čtvrtečních Lidových novin ochoten za svůj post v pražském zastupitelstvu zaplatit. Podle deníku může přijít o své křeslo na pražské radnici dřív, než do něj vůbec usedne. Nový pražský primátor Bohuslav Svoboda totiž chce jeho rezignaci, pokud se neočistí.
Mladá fronta Dnes se ve své pražské příloze zabývá kauzou radního Lukáše Plachého z ČSSD, který byl podle čtvrtečních Lidových novin ochoten za svůj post v pražském zastupitelstvu zaplatit. Podle deníku může přijít o své křeslo na pražské radnici dřív, než do něj vůbec usedne. Nový pražský primátor Bohuslav Svoboda totiž chce jeho rezignaci, pokud se neočistí. Musel by ovšem dokázat, že si místo na pražské kandidátce skutečně nekoupil. Podle tajné nahrávky, kterou mají Lidové noviny k dispozici, byl Plachý ochoten zaplatit sociálním demokratům ve Vysočanech sto tisíc za podporu a za to, že jej prohlasují do čela magistrátní kandidátky. Tajný záznam domlouvání úplatku pořídil další sociální demokrat Ivan Jirkovský, který však svou důvěryhodnost snížil tím, že si sám o peníze řekl. Jestliže občanští demokraté trvají na vyšetření celého případu, opoziční TOP 09 žádá rezignaci Plachého hned a bez otálení. Pražská sociální demokracie s reakcí naopak nespěchá. Podle nového pražského radního za ČSSD Petra Dolínka by šlo o prohřešek teprve tehdy, když by Plachý skutečně předal peníze.
Foto: Evropská komise
Prezident Václav Klaus se podle Hospodářských novin postavil proti vládnímu návrhu dodatečně zdanit v příštích třech letech solární energii. Klaus navrhuje, aby se fotovoltaika zdanila pouze v příštím roce. Chce navíc, aby se v r. 2011 nedanily emisní povolenky výrobcům elektřiny z klasických zdrojů, což by nejvíce prospělo polostátnímu ČEZu. Od tohoto kroku si slibuje, že se Česká republika spíše vyhne miliardovým arbitrážím. "Získáme tak čas na řešení problému, který takzvané obnovitelné zdroje energie vyvolávají. A snížíme tak riziko arbitráží ze strany výrobců solární energie i riziko žaloby ze strany Evropské komise pro porušení závazků o bezplatné alokaci emisních povolenek," cituje deník prezidenta Klause. Přijetí prezidentových návrhů v novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů by ale podle expertů mohlo vést k vyššímu růstu cen elektřiny, než s jakým počítá kabinet Petra Nečase.
Milan Kubek
Kde to jsme, když ministr dopravy hostí předáka lékařů, ptají se ve svém komentáři Lidové noviny. Připomínají tak, že ve čtvrtek navštívil šéf České lékařské komory Milan Kubek Víta Bártu. Dá se to pochopit z pohledu předáka strany Věci veřejné, jímž ministr dopravy ve skutečnosti je, píše deník. Bártovi jde nepochybně o to, aby se do povědomí mocné lobby zapsal jako její advokát. Po vstupu do vlády přestaly být Věci veřejné protestní stranou a nyní se pragmaticky snaží sestavit své voličské portfolio z různých profesních a zájmových skupin. Pro nedoceněné lékaře může být taková vládní strana svým způsobem cenný spojenec. Jenže takové resortně nečisté schůzky mohou být nebezpečné, soudí autor komentáře. Partnerem předsedy lékařské komory má být pouze ministr zdravotnictví, nanejvýš premiér. Reformní kabinet nutně potřebuje budit respekt. Kabinet, jehož členové si budou vzájemně vyzobávat zájmové skupiny, žádný respekt nebudí.
Foto: ČTK
Pražský okruh nemá rozmrazovače, uvedly Lidové noviny. Okruh se sice pyšní nálepkou nejmodernější české dálnice, se dvěma sněhovými vánicemi, které následovaly rychle po sobě, si ale ani desítky kamer, meteorologická čidla, proměnné tabule nebo vlastní řídící středisko neporadily. Pražská supersilnice za dvacet miliard korun zkrátka zkolabovala jako běžná okreska. Důvodem je to, že se při její výstavbě šetřilo na špatném místě. Na rozdíl od severojižní magistrály totiž okruh postrádá rozmrazovací systém. Tedy síť potrubí, ze kterého při mrazu na silnici stříká slaný roztok. Ten okamžitě rozpouští nově připadávající sníh. V zimě tak vlastně nový obchvat není kompatibilní s pražskou dopravní sítí, napsal deník. Ředitelství silnic a dálnic je naopak pevně přesvědčeno, že ani rozmrazovací zařízení by Pražskému okruhu ve středeční sněhové vánici nepomohlo.
Foto: archiv Radia Praha
Sehnat ručitele za půjčku je problém, lidé si nevěří, píše deník Právo. Stále více ručitelů si totiž uvědomuje, co kvůli kamarádovi riskuje. V případě, že sám nesplácí svůj závazek, může ručitel přijít i o střechu nad hlavou. Zadluženost lidí totiž stále roste a už přesahuje bilion korun. Nesplácené půjčky stahují ke dnu i ručitele a mnoho z nich se už podobným způsobem spálilo. Sám ručitel navíc vlastní úvěr nebo hypotéku kvůli záruce pak nedostane, upozorňuje Právo. Exekutor Tomáš Vrána z Přerova, což je nejaktivnější exekutorský úřad v Česku, navíc říká, že exekuce kvůli dluhům může být nařízena současně na ručitele i dlužníka. Nejčastěji dochází k zabavení peněz na bankovních účtech, obstavení mzdy nebo důchodu, případně u nemovitostí vyznačí katastr na daném objektu dlužníka nebo ručitele plombu o exekuci. Exekuce může ale být nařízena i přímo na osobu ručitele. V takovém případě je postihován výhradně jeho majetek. Ze závazku se ručitel nedostane ani tehdy, když dlužník zemře.
Právo informuje o dopisu, který zaslalo téměř 150 známých umělců šéfům ODS, TOP 09, Věcí veřejných, ČSSD a KSČM. Píší v něm, že veřejnoprávní Česká televize se vymkla kontrole, nachází se v hluboké morální a profesní krizi, a žádají politiky o nápravu. Prvním krokem by podle signatářů měl být nový zákon o televizi. Dopis byl zaslán rovněž předsedům obou komor parlamentu a ministru kultury. Pod stížností jsou podepsáni například Ludvík Vaculík, Zdeněk Svěrák, Juraj Herz, Helena Třeštíková nebo Olga Sommerová. Česká televize kritiku odmítá a popírá, že by se vymkla kontrole. V současně době prochází restrukturalizací, která se snaží oddělit jednotlivé dramaturgické okruhy a zamezit tak, aby osobní vztahy tvůrců a programových pracovníků rozhodovaly o výrobě a vysílání pořadů a o vyplácených honorářích. Pod dopisem je podepsán mluvčí televize Ladislav Šticha, uzavírá deník Právo.
Deník Právo píše o výuce češtiny v zahraničí. Přináší tři příklady ze zcela odlišných kulturních okruhů, z Japonska, z Egypta a z české komunity v rumunském Banátu. Bohemista Jiří Homoláč například přednáší češtinu na Tokijské univerzitě v Japonsku. Jeho studenti si tento obor zvolili často kvůli tomu, aby později mohli pracovat v pobočce některé z japonských firem v Česku, mnohým ale například nevyšlo studium jiného, frekventovanějšího jazyka, a proto zůstali u češtiny. Na první přednášce většinou nemají ani ponětí, co se budou učit. "Fakt, že znají jen Krtečka, mne na začátku frustroval,"říká Jiří Homoláč. Češtinu se z profesních důvodů učí i řada Egypťanů. Do Egypta totiž ročně přijíždí kolem dvou set tisíc českých turistů, mají tak možnost uplatnit se v cestovním ruchu. Podle Štěpána Macháčka, který vyučuje bohemistiku v Káhiře, jsou jeho studenti vůči naší kultuře velmi vstřícní a otevření, má to ale své hranice. Nemohou se například smířit s nahotou a otevřenými články o sexu, kterých jsou české časopisy plné. Petr Skořepa učil v rumunské Svaté Heleně celkem jedenáct let. Život v rumunské vesnici se mu líbil, měl možnost tu více zasahovat do života obce, založil tu dokonce i rodinu, za tu dobu se ale podle něj poměry hodně změnily. Mnoho českých krajanů odchází za prací a z Rumunska se vrací zpět do Česka. Když začal v Banátu učit, měl ve škole devadesát dětí, po jedenácti letech už jich byla jen třetina, říká Petr Skořepa v Právu.
