Titulním stranám českých novin vévodí lidé, které u příležitosti státního svátku vyznamenal prezident Václav Klaus, připomínají se jejich životní příběhy a zásluhy.
Foto: ČTK
Titulním stranám českých novin vévodí lidé, které u příležitosti státního svátku vyznamenal prezident Václav Klaus, připomínají se jejich životní příběhy a zásluhy.
Deníky se zamýšlejí také nad významem a smyslem svátku vzniku samostatného Československa. Komentář Práva uvádí, že skutečným svátkem státnosti je právě a pouze 28. říjen. Tvrzení, že jde o svátek státu, který už neexistuje, neobstojí, protože bez vzniku Československa by dnes neexistovala ani Česká a ani Slovenská republika. Komentátor uvádí, že pro něj zůstává 28. říjen svátkem české státnosti, protože byl podezděn činností a obětavostí "obyčejných" lidí.
Mladá fronta Dnes uvádí, že "svátek Čechoslováků" se slavil také v Bruselu. Slovenská premiérka Iveta Radičová a její český protějšek Petr Nečas si před televizními kamerami notovali, a dokonce blahopřáli. Slováci přitom tento svátek už neslaví. "Vypadá to, že Češi a Slováci z bruselského pohledu na rozdělení republiky vydělali. Spolu totiž mají větší vyjednávací sílu, než mělo Československo samo."
Milan Knížák, foto: ČTK
Hospodářské noviny si všímají ocenění šéfa Národní galerie Milana Knížáka. Už předem bylo známo, že Knížák dostane medaili Za zásluhy a vzbudilo to velkou vlnu diskusí. Deník píše, že medaile přichází ve chvíli, kdy je mnohem víc potvrzením prezidentovy přízně než oceněním, za kterým stojí obecný konsenus. Autorka komentáře také připomíná, že Knížák je nepřehlédnutelnou postavou české výtvarné scény druhé poloviny 20. století, a kdyby dostal prezidentskou medaili před deseti lety, mnoho z jeho současných kritiků by tomu zatleskalo. Jenomže od té doby se mnohé změnilo, Národní galerie se proměnila v uzavřenou, centrálně řízenou, málo komunikující instituci, která má zejména k současnému umění velmi výběrový vztah," soudí komentátorka.
Renata Vesecká
Komentátoři deníků si všímají také odvolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Lidové noviny poznamenávají, že pokud je pravda, že se pro odvolanou Veseckou nepřipravuje žádné měkké přistání ve vedení krajské pobočky v jejím domovském Hradci Králové, je to důvod k radosti. "Bylo načase skoncovat se zažitou představou, že pád z kategorie VIP může být jenom pozvolný."
Foto: ČTK
"Finále soutěže o nejlepší oběd ukázalo, že školní kuchařky umějí vařit dobře a s fantazií," píše Mladá fronta Dnes. Časy univerzální hnědá omáčky, rozvařených těstovin nebo mlékové polévky jsou prý dávno pryč. Dětem většinou chutná a také se v kuchyních vaří lépe a zdravěji. Oblíbené jsou např. ryby, právě se zapečeným filé se zeleninou vyhrála v celostátním finále jídelna Základní školy Na Výsluní z Uherského Brodu. Školní jídelny z dob socialismu jsou sice často kritizované, ale pediatr Petr Tláskal také upozorňuje, že se v nich striktně dodržovaly zásady jídelníčku a děti neměly takové problémy s obezitou, jako žáci v západních zemích. Nicméně podle norem se vaří i dnešních jídelnách a dobře, dodává deník.
Lidové noviny píší, že za lékařskými kapacitami do fakultních nemocnic míří i mnoho lidí, kteří k tomu nemají akutní důvody. V Brně budou tito lidé čekat déle, tamní fakultní nemocnice se dohodly, že změní postupy v odborných ambulancích a pacienti, kteří vyrazí k odborníkům sami, bez pozvání či doporučení, počkají i hodiny navíc. Změna by měla začít platit od pondělka. Nemocnicím totiž přináší stávající praxe finanční i personální problémy, odborníci se pak místo vážných případů mnohdy věnují banalitám.
