Přehled tisku

0:00
/
0:00

České deníky se převážně věnují senátním a komunálním volbám.

České deníky se převážně věnují senátním a komunálním volbám.

Komentují předvolební kampaň a zamýšlejí se nad důležitostí voleb, nad křížkováním, které ovlivnilo jarní parlamentní volby, i nad tím, co by jejich výsledky mohly přinést. Na stránkách novin nechybějí ale ani další témata.


Lidové noviny informují, že ministerstvu školství se zamlouvá podobná praxe při dabování filmů, jako je např. ve skandinávských zemích, přesněji řečeno, filmy zůstávají v původním znění a jsou doprovázeny titulky. Ministerstvo školství proto po tuzemských televizích chce, aby filmů s titulky vysílaly více, čímž by se zlepšila jazyková vybavenost české populace. A s tímto požadavkem nepřichází poprvé. K tomu, aby mohl stát vysílání ovlivňovat, je nutná legislativní změna. Pokud by navíc nařízení platilo, netýkalo by se komerčních televizí. Česká televize není proti, ale svou budoucnost nyní spíše vidí v možnosti vysílat dvojjazyčné verze filmu. S návrhem nesouhlasí dabingová studia a uvádějí, že by se filmům snížila sledovanost. Komentář deníku k věci poznamenává, že potíráním dabingu generaci polyglotů nevychováme a ministerstvo by se mělo spíše starat o výuku jazyků ve školách.


Jiří Křižan, foto: ČTK
V Mladé frontě Dnes vzpomínají spolupracovníci na zesnulého Jiřího Křižana, filmového scenáristu, bývalého poradce prezidenta Václava Havla, spoluautora petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícího člena Občanského fóra. Nynější velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský píše: "Podlost, zrada a nespravedlnost jej zraňovaly nejen intelektuálně, ale i fyzicky. O tom a jenom o tom je Signum laudis a Je třeba zabít Sekala. Ve světě morálního relativismu dokázal nenávidět zlo celou svou duší a celou svou bytostí." Redaktor deníku Josef Chuchma ke Křižanovi uvádí, že nepsal bláboly pro peníze, ale psal tehdy, kdy měl dojem, že má co říct. "Scenáristika je nevděčná, u nás tradičně nedoceňovaná, skoro opovrhovaná profese. A Jiří Křižan patřil k tvůrcům, kteří tohle zavedené mínění po většinu své autorské dráhy popírali."

Vladimír Merta v Hospodářských novinách připomíná, že Jiří Křižan nebyl jen scenáristou úspěšných filmů. Dokázal najít stručná neodvolatelná slova, která z šedé zóny kývačů utvořila národní tým. Přitahoval správné lidi, kteří si důvěřovali. nekázal, ukazoval. Nevyhledával efemérní společnost, získal si uznání bez stoličky zásluh. Přečníval, i když vlastně nebyl vídán. Zůstává po něm úctyhodné dílo i nezodpovězená otázka. Jak by vypadal film, který by Jiří natočil o sobě?"


Deník Právo informuje, že na zahraničních aukcích se objevily vzácné dokumenty, které před časem zmizely z chebského archivu. Jejich katalogová cena se podle listu pohybuje v závratných částkách. Jedná se o korespondenci mezi městem Chebem a různými panovníky. Mezi nejvzácnější ukradené dopisy patří listy Karla IV., jeho synů Václava a Zikmunda nebo Jagellonců. O tom, že některé archiválie chybějí, se ví už od devadesátých let, postupně se zjistilo, že chybí přes tisíc písemností. Podle ředitele archivu Karla Hally došlo ke krádežím nejspíše hned po revoluci, kdy nebyl problém vyvézt archiválie za hranice, kde po nich byla poptávka. Zloděje spíše než samotné texty dopisů zajímaly pečetě, razítka nebo podpisy. Případ vyšetřují karlovarští policisté spolu se zahraničními kolegy.


Lidové noviny mají k dispozici statistiku České správy sociálního zabezpečení. Vyplývá z ní, že nemocných lidí výrazně ubylo, když už lidé stonají, tak kratší dobu. Zatímco v polovině minulého roku bylo zaznamenáno více než 852 tisíc případů dočasných pracovních neschopností, v první polovině letošního roku to bylo o patnáct procent méně a počty klesají i nadále. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová upozorňuje, že statistika vypovídá o strachu lidí z nezaměstnanosti, nikoli o tom, že by byli zdravější. Komentář deníku k tomu uvádí, že tím, kdo ze strachu lidí o práci profituje, je stát. "Ten vybírá nemocenské pojištění, přitom ale placení v prvních týdnech přesouvá na zaměstnance a zaměstnavatele. Jak přitom vyplývá ze statistik, krátkodobých nemocí je valná většina. Jak ale ukazují čísla o zadluženosti státu, někde se šetřit musí. Takže ani zaměstnanec, ani podnikatel, zdá se, že tím nejpotřebnějším je tady - stát."


Mladá fronta Dnes na základě svého průzkumu uvádí, že většina poslanců souhlasila s tím, aby byla v Česku pro některé nemocné marihuana dostupná na lékařský předpis. Svůj souhlas podmínili tím, že výroba a prodej by musely fungovat pod přísným dozorem. Na druhé straně ale nikdo ze zastánců takový návrh nechystá, protože je příliš kontroverzní a má i své odpůrce. Např. podle Borise Šťastného z ODS je vize marihuany na předpis zastírací manévr ve snaze o legalizaci konopí, s čímž nesouhlasí. Marihuana podle některých lékařů pomáhá při léčbě některých vážných onemocnění, zmírňuje bolesti. Před soudem také už stanuli lidé, kteří se hájili tím, že se konopím léčí a někdy bylo rozhodnuto v jejich prospěch.