Přehled tisku
O práci v Německu a Rakousku bude velký zájem, říkají čeští lékaři. Velkou účast na říjnové kontraktační akci německých a rakouských nemocnic očekávají organizátoři výzvy Děkujeme, odcházíme!, za níž stojí Lékařský odborový klub.
Až desítky tisíc korun dostávají doživotně někteří policejní nebo hasičští funkcionáři po svém odchodu do civilu jako výsluhovou rentu za dlouholetou službu státu. Jak píše Právo, samotný plat, ze kterého se výše výsluh vypočítává, by přitom na takové částky nestačil, hlavně policistům k nim dopomáhají někdy až statisícové mimořádné odměny. Vyplývá to z informací, které si pomocí interpelace vyžádal na ministerstvu vnitra poslanec za Věci veřejné a bývalý policista Stanislav Huml. Celkově přitom dostalo 438 policistů za rok na odměnách více než 100 tisíc korun a jeden si přišel vedle platu dokonce na 760 tisíc. Huml proto navrhuje, aby se do výpočtu výsluhových nároků takové odměny v budoucnu už nezapočítávaly. Problém ovšem je, že by se kvůli tomu musel změnit služební zákon. Z jeho otevření v parlamentu mají přitom policisté až panický strach. Bojí se toho, že by se začalo sahat i do velkoryse nastavených výsluh jako takových.
Bývalý premiér Mirek Topolánek začal učit na Vysoké škole ekonomické. V přeplněné aule bylo nabito k prasknutí. Topolánek čelil studentům společně s bývalým děkanem Jiřím Schwarzem. Jak píší Lidové noviny, někteří ze studentů mínili, že Schwarz má Topolánka zachraňovat, kdyby premiéru nezvládal. Ukázalo se ale, že zbytečně. Z lavic se ozýval potlesk. Přednášku si vesměs pochvalovali i oslovení studenti. Premiér má na přednášky standardní smlouvu. Jak dále píše deník, krátí si jimi vyčkávání na prestižní místo v zahraničí. V příštích měsících se rozhodne, jestli ho čeká stěhování do Francie, kde by měl šéfovat Mezinárodní energetické agentuře při OECD, nebo zamíří do Itálie pracovat ve vedení energetické společnosti Ennel.
Miliony zaplatí stát bývalým majitelům domů po emigrantech, kteří je za komunismu díky kontaktům výhodně koupili a po pádu režimu je museli opustit. Jak píše Mladá fronta Dnes, podle Evropského soudu mají právo na odškodnění. V sedmdesátých či osmdesátých letech se to zdálo jako vynikající tah. Získat za levný peníz vilu nebo dům, který stát za trest zabavil "uprchlíkům" na Západ. Zpravidla to chtělo dobré známé na nejvyšších místech. Jenže po pádu komunismu se bývalí majitelé vrátili a nemovitosti si vysoudili zpět. Tedy v případech, kdy soud dospěl k závěru, že byly režimem prodány na nezvykle nízké ceny. Peníze lidem, kteří domy za socialismu koupili, stát vrátil. Jelikož si za ně však těžko mohli koupit jiné bydlení, stěžovali si někteří u Evropského soudu pro lidská práva a uspěli. Česko proto teď musí platit odškodnění.
Konkurence na trhu s energiemi tlačí ceny dolů. Jak píší Hospodářské noviny, vyplácí se změnit dodavatele plynu i elektřiny. Ta příští rok opět zdraží. Češi ale už přišli na to, jak ušetřit. Houfně přecházejí k dodavatelům, kteří nabízejí nižší ceny. Daří se jim tak uspořit tisíce korun ročně. Jen za osm měsíců letošního roku změnilo dodavatele elektřiny více než 91 tisíc domácností. To je zhruba třiapůlkrát víc než loni. Podobné přesuny se dějí i na plynovém trhu. Podle šéfa ERÚ Josefa Fiřta vzroste příští rok cena elektřiny o 12 až 14 procent. Toto zdražení bude možné aspoň částečně kompenzovat změnou dodavatele. Ti si dobyté pozice hodlají udržet a slevy dále nabízet. Odliv zákazníků už začíná velkým firmám vadit, píší Hospodářské noviny.
