Komentář Lidových novin se věnuje situaci ve vládní koalici. Premiér Petr Nečas se po sporech o škrty v jednotlivých resortech, povodňovou daň a zákoník práce střetl s ministrem financí Miroslavem Kalouskem o tajemníka pro evropské záležitosti.
Petr Nečas, foto: ČTK
Komentátor poznamenává, že původní premiérův záměr, tedy že bude hlavním režisérem reforem, se hroutí. "Koaliční partneři se cítí suverény na svých ministerstvech a o žádného kapelmajstra nestojí. Koneckonců o tom, že leckteré orchestry slušně zahrají i bez dirigenta, by mohl pohovořit koncertní mistr Kalousek, jenž se vedení podřizuje, jen když to vyhovuje jeho záměrům. Předseda vlády, který chce zkrotit Miroslava Kalouska, musí mít nejen sílu a kuráž, ale i cit pro adekvátní prostředky," pokračuje list a upřesňuje, že nepodpoření ministra práce a sociálních věcí za TOP 09 při jednáních s odbory, vypadá jako dost zákeřný faul, což ve hře o udržení sympatií politického národa Nečasovi nepomohlo. "Premiér to má o to složitější, že jeho protivník o dobrou pověst přijít nemůže," uzavírá deník.
Foto: ČTK
Psycholog Jeroným Klimeš na stránkách Mladé fronty Dnes k případu vraha, který v Bratislavě zastřelil své sousedy uvádí, že podobné činy nevzniknou v hlavě za pár minut, ale člověk se na ně ve fantazii připravuje léta. Sousedské spory mohou být velmi zavilé a vlečou se často celé roky. A domáhat se jejich řešení nemusí vést k výsledku. Je pak otázkou náhody, kdy ukápne poslední kapka, která spustí tyto předpřipravené scénáře vůči problémovým sousedům i nevinným okolostojícím. "Měli bychom si být vědomi, že lidí, kteří sní o takto brutálním řešení, je kolem nás neuvěřitelně mnoho a představují tikající bombu," píše psycholog a dodává, že velkou část odpovědnosti za chování těchto lidí mají často úřady, které jsou hluché a slepé k jejich mnohdy oprávněným stížnostem."
Foto: ČTK
První školní den je tématem mnoha českých deníků. Hospodářské noviny píší, že Národní ekonomická rada vlády se chystá navrhnout, aby nejlepší studenty při studiu na prestižních světových školách podpořil přímo stát. Podle člena NERVu Tomáše Sedláčka by pak oni na oplátku např. dva roky pracovali ve státní sféře. Komentář listu podotýká, že české školy, od základních po vysoké, mozky českých občanů trénují hůř, než to umí třeba školy ve Finsku. "Každý krok ke změně tohoto stavu je krokem k jistější prosperitě země. Plán na státní stipendia pro studenty nejlepších škol na světě je jeden z nich, soukromé nadace další, miliardy pro učitele také. První školní den začíná vlastně docela optimisticky - Česko si uvědomuje, že by mohlo být chytřejší a něco pro to dělá."
Rudolf Křesťan, foto: Roman Tupý
A začátek školy je také tématem fejetonu Rudolfa Křesťana pro Mladou frontu Dnes. Začíná klasickou dospěláckou otázkou určenou především budoucím prvňákům. "Tak co, jak se těšíš do školy?" Tak se jej kdysi jako dítě ptala "protivná sousedka odnaproti, stejně jako milý listonoš i mlékařka." Rudolf Křesťan tak jako spousta dětí nevěděl, jak odpovědět a ustavičně opakovaný dotaz jej uváděl do rozpaků. Školní léta ale později dala vzniknout mnoha jeho fejetonům, třeba o vších. Čtenáři letošní nové Křesťanovy knížky se ale na nějaké další fejetonové vši těšit nemají, autorovi se už nemají kde usadit. Rudolf Kresťan ale dodává: "I ve svých 67 letech se však cítím pořád ještě aktivní a plný originálních, neotřelých, svěžích a objevných nápadů. V minulých dnech jsem se například ptal několika dětí v našem věžáku: Jak se těšíš do školy?"
Škole a vzdělávání se věnují také Lidové noviny, které upozorňují na to, že jazykové školy se v Česku potýkají s úbytkem zájemců. Příčinou je nejen to, že lidé i firmy šetří, ale také obrovská konkurence především mezi soukromými školami, jejichž nabídka se vzájemně moc neliší. Pokles zaznamenávají školy zejména u firem a individuálních kurzů, ve snaze nalákat zájemce poskytují různé slevy nebo velmi levné kurzy, u těch ale může hrozit, že požadované jazykové úrovně dosáhne klient za mnohem delší dobu.
Deník Právo informuje, že se rok od roku výrazně zvyšuje hodnota majetku, který přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových po lidech, kteří zemřeli bez dědiců, loni získal stát na tzv. odúmrtích jmění za zhruba 45 milionů korun, letos na počátku srpna to už bylo jmění za bezmála 50 milionů. Deník uvádí, že úřad předal například Muzeu Českého ráje v Turnově sbírku za více než 29 milionů korun. Muzeum získalo několik desítek tisíc knih, což byla nejpodstatnější část sbírky. Mezi nimi byly i rukopisy a přes 3 a půl tisíce starých tisků. Součástí sbírky byl také soubor jedenácti soch z roku 1829 od kameníka Ignáce Martince. Rozsáhlou sbírku dokumentující lidové umění v oblasti Českého ráje a Pojizeří shromažďovali manželé Jana a Josef Schejbalovi na faře v Jablonci nad Nisou. Část jejich sbírky budou moci návštěvníci v turnovském muzeu vidět letos v prosinci.
