Přehled tisku

0:00
/
0:00

Změny v zákoníku práce a systému odměňování mají podle současných návrhů ministerstva práce a sociálních věcí ušetřit příští rok na výdajích státu 21 miliard korun. Jak píše Právo, současně by se tím ale i dramaticky ztenčily příjmy rodin státních zaměstnanců.

Změny v zákoníku práce a systému odměňování mají podle současných návrhů ministerstva práce a sociálních věcí ušetřit příští rok na výdajích státu 21 miliard korun. Jak píše Právo, současně by se tím ale i dramaticky ztenčily příjmy rodin státních zaměstnanců. Někteří lidé ve vyšších platových třídách by podle propočtů odborů přišli až o 11 tisíc měsíčně. Lidem ve veřejných službách s platem pohybujícím se kolem průměrné měsíční mzdy, která letos dosáhla 22 700 korun, by tak garantovaný měsíční příjem klesl v závislosti na počtu odpracovaných let a platové třídě až o devět tisíc korun. Ministr Jaromír Drábek navrhuje dvě varianty změny dosavadního tarifního systému, vedle toho také možnost zvýšit zaměstnancům osobní příplatek ze současných 50 procent platu až do výše 100 procent, mimořádně 200 procent. Pohyblivou částku však zaměstnancům nikdo negarantuje. Podle Drábka by to ale umožnilo nesnižovat platy těm zaměstnancům, kteří odvádějí kvalitní práci.

Novelu zákoníku práce kritizují odborníci - specialisté na pracovní právo, píší Lidové noviny. Ti vstoupili nečekaně do souboje mezi vládou a odbory. Poté, co byli požádáni o připomínky, uvedli, že změny jsou povrchní a nedomyšlené. Způsobí prý víc problémů. Větší volnost na trhu práce novela nepodpoří, právě naopak. Podle Asociace nebude například možné najímat pracovníka za nemocné zaměstnance. Firmy budou nuceny řešit potřebu flexibilní pracovní síly různými pokoutnými způsoby. Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů poslala všechny své připomínky na ministerstvo. Sporných míst je podle ní v zákoníku více.


Provoz ministerstva dopravy byl léta zcela předražený. Bonbony stojící 14 korun se kupovaly za 50. Pořizovaly se i stovky plyšových medvídků se šálou ministerstva, uvádí Mladá fronta Dnes. Hitem je zalití jedné květiny. Měsíčně přijde na 460 korun. Když se seškrtají desítky těchto 'drobných' drahých položek, ušetří ministerstvo jen do konce roku asi 35 milionů korun. Ukázal to audit, který si zadal ministr dopravy Vít Bárta. Sumy na provoz nechápou ani živnostníci, kteří se v oborech pohybují. Ohromen zůstal majitel malířské firmy, když mu Mladá fronta Dnes sdělila, že za vymalování chodby ministerstvo zaplatilo 197 tisíc korun. Podnikatelova firma by za tuto cenu vymalovala až 5500 metrů čtverečních. Bývalí ministři dopravy tvrdí, že o předražených zakázkách nevěděli. Jedním z výsledků auditu je, že po desetiminutovém rozhovoru odešel celý management odboru vnitřní správy.


Od voleb uplynuly téměř tři měsíce a poslanci tak měli dost času, aby si zřídili své kanceláře v regionech. Aby je však lidé našli, musí si zahrát na detektivy, píše Právo. Adresy své regionální kanceláře na webu Sněmovny mělo toto pondělí jen 101 ze dvou set poslanců. Ani předsedové klubů nejdou příkladem. Poslanci mají podle velikosti města každý měsíc nárok na 14 200 až 33 200 korun na pronájem kanceláře včetně jejího zařízení a služeb. K tomu mohou fakturovat dalších až sedm tisíc za telefony a internet. Praxe tzv. malé domů, kdy si zákonodárci pronajímají prostory v sídle strany či stranické kanceláři, nejsou ničím neobvyklým - jen v minulém volebním období to tak měly zařízeny čtyři pětiny poslanců.


Mladoboleslavské Škodě Auto hrozí další odstávka. Důvodem je situace u jednoho z dodavatelů, českolipského výrobce kabelových svazků pro automobily Delphi Packard, který ukončí do května příštího roku výrobu. Jeho zaměstnanci se přitom nedohodli s vedením na odstupném a mladoboleslavští odboráři za nimi stojí. Podle odborového předáka Jaroslava Povšíka se plánuje časově neomezená stávka, která zastaví i výrobu ve Škodovce. Píše to Mladá fronta Dnes. Majitelé českolipské firmy příští rok produkci přestěhují do Rumunska a všech 1400 lidí přijde o práci. Pro Škodovku by znamenala další odstávka velký problém. Kvůli povodni na Liberecku nevyrobila 2600 vozů. I kdyby jela do Vánoc non-stop, poptávku neuspokojí, píše Mladá fronta Dnes.


Libor Ambrozek
Lidovecký exministr Libor Ambrozek podle Hospodářských novin neumí uspokojivě vysvětlit, kde vzal deset milionů korun na svůj nový dům v Kyjově. List na základě svých propočtů míní, že možná zneužíval poslanecké náhrady. Ty mají usnadnit zákonodárcům práci, nikoliv sloužit na živobytí. Ministr Hospodářským novinámřekl, že prodali byt v Praze, jeho žena měla peníze ze svých podnikatelských aktivit, měli peníze z dědictví i úspory. Ambrozek se má stát vicehejtmanem Jihomoravského kraje za KDU-ČSL. Hospodářské noviny píšou, že Ambrozka žádaly o vysvětlení, které náhrady přesně čerpal a "zda je skutečně zneužíval k běžným životním potřebám, místo aby je použil k jejich zákonnému účelu". Politik však prý už na dotazy nereagoval.


Ministerstvo obrany ještě letos zruší 350 tabulkových míst pro vojáky a dá výpověď sedmi stovkám občanských pracovníků. To jsou zatím první konkrétní dopady škrtů v návrhu rezortního rozpočtu na příští rok, uvádí deník E15. Podle deníku se mají škrty nejméně dotknout výkonných složek armády, naopak nejvíce je má pocítit ministerstvo. Přesto však nelze vyloučit ani rušení některých posádek či útvarů. Podle E15 se už armáda loni i letos musela smířit s miliardovými úsporami. Nedobrovolně kvůli nim odešlo na 1300 vojáků a 1500 občanských pracovníků. Pro příští rok dostane obrana víc peněz pouze na výzkum, vývoj a inovace. Stejně jako ostatní rezorty musí ušetřit 10 procent na platech, stejnou částku na provozních a pět procent na investičních výdajích. Vedle toho se podle ekonomického náměstka Michaela Hrbaty zřejmě omezí bojová pohotovost, proplácení přesčasů a bude zastaven nábor.


Uprchlý český podnikatel Radovan Krejčíř pobývající v Jihoafrické republice zde nemůže být zatčen ani odsud deportován či vydán jiné zemi, dokud nepadne konečné rozhodnutí o jeho žádosti o politický azyl. Rozhodl o tom v pátek vrchní soud v Johannesburgu. Informoval o tom deník Právo. Krejčíř soud o zákaz vydání požádal sám. Zdůvodnil to podezřením, že jihoafrické ministerstvo vnitra a policie usilují o jeho zatčení a deportování ze země, přestože ho ještě čeká projednání jeho žádosti o azyl. Jak dále uvedl, dostal v anonymním telefonátu varování, že se chystá plán na jeho zatčení a přesun do České republiky. Později podle stejného zdroje vyšlo najevo, že plán souvisel se zatykačem, který dostala jihoafrická policie na základě místopřísežného prohlášení vysokého činitele ministerstva vnitra Willema Vorstera, podle kterého je Krejčíř v JAR nelegálně. Podle Vorstera prý nelze udělit azyl lidem, na které byl vydán mezinárodní zatykač. Krejčíř s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že obvinění, na jejichž základě Praha požaduje jeho vydání, jsou politicky motivovaná.


Do Česka přichází nový obří filmový projekt, evropský televizní seriál Borgiové. Jeho producenti letos za natáčení v ČR utratí více než 210 milionů korun a další desítky milionů příští rok. Celý rozpočet projektu se podle magazínu Hollywood Reporter pohybuje kolem 44 milionů dolarů, tedy kolem 870 milionů korun, informuje deník E15. Po čtvrtém dílu Mission: Impossible s Tomem Cruisem a dalším pokračování xXx je televizní seriál Borgiové dalším velkým projektem, který se bude točit v Česku. Projekt Borgiové do Česka pomohl přilákat program podpor filmovému průmyslu, který v červnu vládě odkývala Evropská komise. Z celkové částky 250 milionů korun, které pro letošek mělo ministerstvo kultury vyhrazeno na podporu filmové produkce, získal seriál The Borgias příslib vrácení 31,5 milionu korun, uvádí E15.