Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Právo se zamýšlí nad příčinami povodní. Proti místním a náhlým se nedá opravdu nic dělat, těm rozsáhlým se ale podle komentáře dá předcházet. Shrnuje známá doporučení: "Nestavět tam, kde to hrozí, budovat hráze, zvyšovat retenční (česky nacucávací) schopnost krajiny." Komentátor oponuje vládnímu prohlášení, které označilo za největší problém našeho životního prostředí ovzduší.

Foto: ČTK
Právo se zamýšlí nad příčinami povodní. Proti místním a náhlým se nedá opravdu nic dělat, těm rozsáhlým se ale podle komentáře dá předcházet. Shrnuje známá doporučení: "Nestavět tam, kde to hrozí, budovat hráze, zvyšovat retenční (česky nacucávací) schopnost krajiny." Komentátor oponuje vládnímu prohlášení, které označilo za největší problém našeho životního prostředí ovzduší. "To je omyl. Ovzduší se dá napravit relativně snadno, stačí si došlápnout na nejhorší zdroje svinstva. Daleko horší a jen obtížně napravitelný je zoufalý stav naší krajiny." Podle autora panuje přesvědčení, že "lesy i pole jsou dobré jen jako zdroj surovin". Průmyslová těžba dřeva ničí retenční schopnost lesů, "zprůmyslněné zemědělství nám z bývalých časů zanechalo ´betonovou´ podorniční vrstvu a velké širé rodné lány bez mezí." Komentář uzavírá tvrzením, že ani od současného ministra životního prostředí ani od ministra zemědělství nelze bohužel v tomto směru očekávat žádné řešení.


Lidé, kteří budou chtít získat příspěvek v hmotné nouzi, budou mít povinnost odpracovat určitý počet hodin veřejně prospěšných prací. Úterním Lidovým novinám to řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Změna by se už v příštím roce mohla týkat všech nezaměstnaných s výjimkou lidí práce neschopných, uvedl dnes server Lidovky.cz. "Plánujeme, že se nezaměstnaný automaticky do veřejné služby zapojí. Když odmítne, budeme to vnímat tak, že požaduje pomoc od státu, ale není se ochoten do práce zapojit. A podle toho ho také oceníme na sociálních dávkách,"řekl deníku Drábek. V současnosti musí v zájmu získání dávek v hmotné nouzi odpracovat alespoň 20 hodin týdně ve veřejné službě ti, kteří jsou na úřadech práce registrováni více než šest měsíců. To chce Drábek změnit. Plánuje také zvýšit rozdíl ve výši vyplácených dávek těm, kteří jsou ochotni pracovat nad rámec povinného počtu hodin.


Známý chirurg profesor Pavel Pafko se v Mladé frontě Dnes pozastavuje nad rozhodnutím soudu netrestat rodiče, kteří odmítli nechat očkovat své dítě. Podle Pafka je to nesmysl a to hned ze tří pohledů: medicínského, ekonomického i etického. Medicínský přínos byl podle Pafka jednoznačně prokázán mnoha studiemi. Komplikace očkování jsou podle Pafka početně zanedbatelné. "Ekonomický pohled je neméně zajímavý. Je nepochybné, že náklady na léčení onemocnění jsou vyšší než na jeho prevenci očkováním. Nebylo by správné, aby rodiče, kteří se rozhodli dítě neočkovat, pak vlastní léčbu a následky onemocnění hradili?" ptá se autor článku. Vedle zisku jednotlivce pak očkování představuje i ochranu společnosti. Zdraví obyvatel z hlediska výskytu infekčních onemocnění je veřejným zájmem, který by měl misku vah převážit proti svobodě individua." Zde totiž podle autora tato svoboda zasahuje do svobody druhých. Má například neočkované dítě právo navštěvovat kolektivní zařízení typu jeslí a školek, klade Pafko otázku. A uzavírá zajímavostí: "Vše co lidstvo posílá k jiným planetám, se náležitě sterilizuje, abychom neohrozili civilizace, o nichž ani nevíme, jestli existují."


Foto: Evropská komise
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby nárok na pevné výkupní ceny měly jen nejmenší zdroje, například malé domácí vodní elektrárny nebo solární panely na střechách domů. Uvedly to úterní Lidové noviny, podle nichž to vyplývá z ministerského návrhu nového zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů. Na ostatní by se prý měl vztahovat složitější systém hodinových zelených bonusů. Podle deníku uvedenou předlohou získaly konkrétní podobu signály, že stát se chystá omezit živelný rozvoj "zeleného byznysu". Na návrh zřejmě doplatí solární elektrárny, píše deník. "Dosud platný systém vedl k plýtvání, energetickému i finančnímu," cituje list vedoucího oddělení podpory obnovitelných zdrojů na ministerstvu Pavla Gebauera. Nový zákon má prý již v příštím roce zavést horní limit pro výkupní ceny a zelené bonusy ve výši 6000 korun za megawatthodinu. To podle Lidových novin v praxi postihne právě fotovoltaické elektrárny, u nichž je nyní výše výkupních cen víc než dvojnásobná. "Tato cena (6000 korun) je pro solární byznys likvidační," uvedl ředitel firmy HiTechSolar Vladimír Mléčka.


Policisté v Plzni přistihli v noci na sobotu bývalého děkana právnické fakulty Západočeské univerzity Jaroslava Zachariáše, jak řídí s 2,5 promile alkoholu. Uvedlo to úterní Právo, podle něhož mu policie zadržela řidičský průkaz a případ dál vyšetřuje. Zachariášovo vyjádření se listu získat nepodařilo. "Policisté kontrolovali v sobotu hodinu po půlnoci na Jateční třídě osmapadesátiletého řidiče Škody Octavia. V dechu mu naměřili 2,5 promile alkoholu. Muž odmítl krevní zkoušku, souhlasil pouze s odběrem moči," cituje deník mluvčí plzeňského policejního ředitelství Simonu Čejkovou. Nyní se podle ní čeká na výsledky testů.


Akademický senát uherskohradišťské Fakulty logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně odvolal děkana fakulty Vladimíra Mrkvičku. Hlavní důvody, které vedly studenty a členku akademického senátu Gabrielu Hasalovou, aby navrhla odvolání děkana z funkce, bylo nezajištění magisterského studia a špatná komunikace se studenty i učiteli. Informuje o tom úterní Zlínský deník. Pro odvolání děkana se vyjádřilo osm členů, proti byli dva. Pro schválení návrhu muselo být minimálně sedm členů akademického senátu.