Titulní strany všech deníků zaplnily fotografie z pohřbu Milana Paumera, člena kontroverzní odbojové skupiny bratří Mašínů. Na pietní akcí promluvil i premiér Petr Nečas, jeho vláda v den pohřbu doplnila do svého programového prohlášení bod o uznání odboje proti komunismu a slib, že odškodní účastníky protikomunistického odboje. Jak píše Mladá fronta Dnes, pohřeb Milana Paumera zřejmě změnil pohled na odboj.
Foto: ČTK
Titulní strany všech deníků zaplnily fotografie z pohřbu Milana Paumera, člena kontroverzní odbojové skupiny bratří Mašínů. Na pietní akcí promluvil i premiér Petr Nečas, jeho vláda v den pohřbu doplnila do svého programového prohlášení bod o uznání odboje proti komunismu a slib, že odškodní účastníky protikomunistického odboje. Jak píše Mladá fronta Dnes, pohřeb Milana Paumera zřejmě změnil pohled na odboj. O zákonu, který odbojářům umožňuje získat legitimaci, odznak a statut podobný statutu válečného veterána, už se diskutuje léta. Tentokrát je opravdová šance, že bude přijat, píše Mladá fronta Dnes.
Po letech náborových akcí začne ministerstvo vnitra v příštím roce propouštět policisty. Ministr vnitra Radek John v rozhovoru pro deník Právořekl, že tak chce předejít plošnému snížení tarifních platů všech policistů a hasičů. Vnitro bude muset v roce 2011 z rozpočtu ve výši 59 miliard ušetřit zhruba 14 procent. Mzdové náklady musí seškrtat o deset procent, píše list. "Chceme se rozloučit s těmi, kteří jsou nejméně užiteční pro Českou republiku, abychom minimálně sahali na platy těch, kteří užiteční jsou," uvedl Radek John. Propouštění začne zhruba v druhém kvartálu příštího roku a dotkne se převážně řadových policistů. Specialisty si naopak vnitro chce udržet a finančně je motivovat. "Systém zřejmě nastavíme tak, že první zhruba tři měsíce (roku 2011) budeme prosit lidi, aby vydrželi platový škrt. Ovšem hned jak nastartujeme propouštění, se těm schopným bude plat dorovnávat,"řekl ministr John deníku Právo. Kolik policistů by mělo přijít o práci není jasné. Nezbytným předpokladem pro případné propouštění je podle Radka Johna změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Policii se věnují i Lidové noviny, avšak z jiného hlediska. List píše, že policisté v Česku loni zavinili 656 dopravních nehod, letos už více než 400. Většina policejních řidičů totiž neprochází náročnějším kurzem, než nabízí autoškola. Policie slibuje řidičům tvrdé letní kontroly a tresty, ale vlastní auta si ohlídat neumí. Pro české policisty nemluví dobře ani srovnání se zahraničím. Polští nebo slovenští kolegové bourají výrazně méně. Čeští policisté mají především jeden výrazný problém - statistiky se jim nedaří zlepšovat a počty nehod každoročně stoupají, píší Lidové noviny.
Foto: Francesco Marino (www.freedigitalphotos.net)
Zdá se, že se v Česku už brzy dočkáme nového zákoníku práce, píše Mladá fronta Dnes. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek už prý ví, jaké změny v této normě mají platit od ledna 2011. Snížit se má například odstupné pro často přecházející zaměstnance, zavést se má možnost smluv na dobu určitou pro firmy až na pět let a rozšířit počet hodin odpracovaných na dohodu o provedení práce až na tři sta hodin ročně. S většinou návrhů odbory souhlasí. Vadí jim však především až pětileté smlouvy na dobu určitou. Firmy se tak kryjí před tím, aby v případě úbytku zakázek nebo neshod s pracovníkem, musely vyplácet odstupné. O návrzích se tak zřejmě bude ještě jednat, uvádí Mladá fronta Dnes. Jak řekl listu ministr Drábek, naopak se zatím neuvažuje o opatřeních, proti nimž by odbory pravděpodobně nejvíce protestovaly: výpověď bez udání důvodů a zkrácení výpovědní lhůty. Pro některé podnikatele je to zklamání. "Vyměnit člověka, který prostě špatně pracuje, je v dnešní právní úpravě téměř nemožné," upozorňuje spolumajitel jedné softwarové společnosti Vojtěch Pihrt. Podle něj nepružný zákoník práce jen nahrává obcházení, píše Mladá fronta Dnes.
Státní maturity příští rok v Česku budou. Ministr školství Josef Dobeš to sice označil za své "nejhlubší tajemství", ale příprava běží dál. Ostatně projekt, do kterého se vrazila už víc než miliarda, je racionálnější dokončit než zastavit a začínat od nuly, píší ve svém Sloupku Lidové noviny. Ministr Dobeš hledá takovou variantu maturity, která by stála co nejméně a splnila to, co po ní požaduje stát. Při pátrání by se měl podívat na Cermat, což je organizace, která již 14 let maturity chystá a má na svědomí nemalou část z oné utracené miliardy. I kdyby se ukázalo, že maturity tak, jak je Cermat připravil, nejsou funkční a bude nutné systém nějak předělávat, bylo by namístě se této organizace beze zbytku zbavit, rozprášit ji. Jedinou jistotou, kterou Cermat lidstvu skýtá, je že spotřebuje všechny peníze, které do něj plynou, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
Foto: Hame.ru
Největší tuzemská konzervárna Hamé prohrála u moskevského arbitrážního soudu spor s ruským výrobcem paštik, firmou Ruzkom. Na tu podala žalobu kvůli prodeji výrobků pod značkou Naše, jejíž logo se v azbuce od znaku Hamé téměř neliší, píše deník Právo. Společnost Hamé požadovala stažení z oběhu, zničení veškeré produkce se značkou Naše a kompenzaci 8,25 milionu rublů (pět milionů korun). Podle listu podnik předložil soudu výsledky průzkumu veřejného mínění a dva odborné posudky dokládající, že Ruzkom její označení okopíroval. Soud ale nakonec na základě expertizy Ruzkomu rozhodl, že loga stejná nejsou, a žalobě nevyhověl. "Jsme z toho rozhodnutí v šoku,"řekla právnička české společnosti Viktorija Kroškinová. "Pokud v Moskvě neuhájíme svá práva, jsme odhodlání věc předložit evropskému soudu," dodala podle deníku právnička.
Český svaz tělesné výchovy hledá možná východiska z finanční krize a jednou z možností je zbourání stadionu na Strahově. Podle informací Hospodářských novin by pak byly pozemky využity na výstavbu luxusních bytů. Strahovský stadion je známý především díky spartakiádám. Před sedmi lety však v jeho útrobách vyrostlo tréninkové centrum fotbalistů Sparty. "Strahovský projekt je jednou z možností, jak financovat sport v Česku," přiznal pro Hospodářské noviny nový předseda ČSTV Pavel Kořan. Plán počítá s uvolněním 35 hektarů strahovských pozemků, které údajně mají hodnotu sedmi miliard korun. Myšlenka zbourat na Strahově sportoviště není nová. Zatím nikdy ale nebyli sportovci v takové situaci, aby o odchodu ze Strahova uvažovali. Letos je to jinak. "Finanční situace sportu je kritická," potvrdil pro Hospodářské noviny místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Hospodářské noviny také přinášejí poznámku k plánům zbourat stadion na Strahově. Její autor píše: Natahovat ruku je pohodlné. Vždycky totiž platilo, že když u toho dostatečně hlasitě křičíte, nějaký ten zlaťák od vrchnosti vám v dlani přistane. Přispějte na rolníky postižené suchem! Na hnutí Moderní žena nežehlí! Na operní soubor v Postoloprtech! Natahovat ruku byli léta zvyklí i judisti, veslaři, gymnasti, zkrátka sportovci. A když se usnesli, že si postaví supermoderní halu ve Vysočanech, mínili, že to za ně také někdo zaplatí. Ovšem nestalo se. A natažená dlaň čekala na zlaťák marně... Nebyli by však potomky Tyršovými, by čekali tu na jistou smrt! V nouzi zjistili, že peníze lze sehnat i bez milodarů. Kdo asi procitne jako druhý?, uzavírá autor poznámky Hospodářských novin.
