Za nedávným odchodem tří generálů z armády je údajně špionážní aféra. Majorka, která jim postupně vedla kancelář, byla v kontaktu s ruským vyzvědačem, napsala Mladá fronta Dnes (MfD). Podle ní není jasné, jestli žena pro agenta pracovala vědomě, či nevědomě.
Za nedávným odchodem tří generálů z armády je údajně špionážní aféra. Majorka, která jim postupně vedla kancelář, byla v kontaktu s ruským vyzvědačem, napsala Mladá fronta Dnes (MfD). Podle ní není jasné, jestli žena pro agenta pracovala vědomě, či nevědomě. Ze svých míst kvůli ní odešli náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky František Hrabal, národní vojenský představitel při Vrchním velitelství NATO v Evropě Josef Sedlák a první zástupce náčelníka generálního štábu Josef Prokš, uvedl deník. Majorku - vystudovanou psycholožku - i její kontakty s agentem v ruských službách Robertem R. podle MfD sledovala kontrašpionáž nejméně pět let. "Nakonec všechno prasklo. Agent utekl do Ruska, majorka v armádě skončila a kvůli jejímu napojení na cizího agenta museli na přelomu loňského a letošního roku z armády náhle odejít tři generálové," píše list. Jak závažné informace se k ruskému špionovi dostaly, prý zatím nelze říci. Oficiálně všichni tři muži uniformu vysvlékli na vlastní žádost. "Při odchodu jsem podepsal slib mlčenlivosti, takže se k náhlému propuštění nebudu detailně vyjadřovat," cituje list Sedláka. Zmínka o aféře se podle deníku objevuje i v letošní zprávě Vojenského zpravodajství a také civilní kontrarozvědky BIS. MfD cituje i nejmenovaného důstojníka, který působil několik let v NATO na nejvyšších místech kontrašpionáže. "Příběh o české Matě Hari nepodceňuji, a dokonce ho považuji za téměř klasický. Ale obavy z ruské špionáže jsou dnes mnohonásobně nižší než v dobách studené války. Rusko se nepřipravuje někoho vojensky napadnout. A jeho důstojníci pracují v rámci partnerství mezi aliancí a Ruskem na štábech NATO. Tam mají přístup i k tajným databázím,"říká expert. Zároveň ale podle deníku uznává, že Rusko se velmi aktivně zajímá o strategické zakázky, o nichž se snaží získat potřebné informace. Takovou zakázkou může být podle znalce zpravodajských služeb Karla Pacnera i podíl na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. "Za tuto středoevropskou zakázku století ostatně u Václava Klause lobboval i ruský prezident Dmitrij Medveděv při nedávné návštěvě Prahy," dodává MfD.
Vláda premiéra Petra Nečase podle Hospodářských novin (HN) zkoumá, jak získat do "krizového rozpočtu" peníze ze státních firem. Na jejich účtech leží odhadem nejméně osm miliard korun. Dalších celkově až deset miliard by kabinet během čtyřletého volebního období mohl získat odčerpáváním zisků státních podniků. Konkrétní plán chystá ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS), jenž chce získat zdroje hlavně z Lesů ČR a Budějovického Budvaru. "Bude to znamenat změnu legislativy. Ale peníze na účtech některých firem teď v době nezbytných rozpočtových škrtů potřebujeme,"řekl Fuksa HN. O získání peněz se pokusí již letos. "Je to téma k diskusi, určitě teď stát musí hledat všechny rezervy. K čerpání peněz je ale nezbytný speciální zákon," upozornil náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček, jenž má na starost správu většiny státních podniků. Bez zvláštního zákona nemá nikdo šanci legálně ze státní firmy peníze získat, pokud nejde o státní akciovou společnost - nebo polostátní jako třeba ČEZ - kde je stát může čerpat prostřednictvím dividend. Ale akciovkami dosud nejsou desítky státních firem včetně těch "nejzajímavějších", jako jsou třeba Česká pošta nebo Lesy ČR. Čekat na to, až se tyto firmy na akciové společnosti transformují, by podle deníku bylo záležitostí na roky a Fuksa čekat nechce. Právě jeho resort má nejlukrativnější firmu: Lesy ČR mají uloženo na účtech nečinně přes pět miliard korun a šanci bez potíží dosahovat miliardového ročního zisku. Lákavá může být i Česká pošta, jež v rezervách vykázala tři čtvrtě miliardy a stamilionové roční zisky. České aerolinie naopak zápasí o přežití, České dráhy berou na přepravu peníze od státu i krajů, napsaly HN.
Foto: ČTK
Také chyby Drážního úřadu stojí podle Lidových novin (LN) za předloňským vlakovým neštěstím ve Studénce na Novojičínsku, kde přišlo o život osm lidí. Podle LN k tomuto závěru dospěla Drážní inspekce, která se zabývá pochybením drážních orgánů. Ve zprávě inspekce, kterou mají LN k dispozici, prý tento orgán kritizuje zejména Drážní úřad. Ten prý zásadním způsobem pochybil, když stanovil stavařům jen obecné podmínky a nepočítal s tím, že by na stavbě mohly vzniknout komplikace. "Podle naší zprávy měl Drážní úřad vyhodnotit rizika, co se všechno může na té stavbě stát. Pak by se dala určit i bezpečnostní opatření. Namísto toho dal Drážní úřad do podmínek jen to, že může stavba probíhat, ale stavbaři nesmí zasáhnout do prostoru, kudy jezdí vlaky," cituje list náměstka inspekce Jana Kučeru. Podle něj může tato chyba za to, že stavbyvedoucí neměl přímý kontakt na člověka, který by mohl ihned zastavit provoz. Toto bezpečnostní opatření proto inspekce navrhuje při každé podobné stavbě v bezprostřední blízkosti tratě. Inspekce se podle LN nezabývala bezprostředními příčinami nehody, které souvisí se samotným pádem mostu. Deník připomíná, že podle nedávno zveřejněného policejního vyšetřování zřícení stavby způsobily chyby v projektu. Rozestavěná mostní konstrukce nebyla navíc řádně ukotvena, a most se tak zřítil. Podle policejního spisu by se nehodě dalo předejít, kdyby se uskutečnila včasná geodetická zaměření. Při stavbě navíc nebyly dodrženy technologické postupy montáže. Kvůli pádu mostu už padla obvinění. Trest hrozí celkem deseti lidem.
Přímo v budově pražského policejního ředitelství se předminulý týden zastřelila policistka z hospodářské kriminálky. Sebevraždu své podřízené potvrdil deníku Právošéf pražské policie Martin Červíček s tím, že se zastřelila služební zbraní. Policistka prý byla ve službě necelé tři roky. "Na místě byl nalezen dopis na rozloučenou. V současné době případ šetří inspekce policie,"řekl deníku Červíček. Podle zdroje Práva blízkého vyšetřování spáchala vyšetřovatelka sebevraždu ve věku devětadvaceti let a v dopise na rozloučenou si údajně stěžovala na šikanu od nadřízených. Červíček ani mluvčí inspekce Martina Lídlová se k tomu nechtěli vyjadřovat, píše Právo. Lídlová potvrdila, že inspekce se událostí zabývá, jakékoli další podrobnosti ale sdělovat nebude. Šéf policejních odborů Milan Štěpánek deníku řekl, že za poslední dobu žádné stížnosti na chování nadřízených na pražské kriminálce nezaznamenal. Sebevraždy policistů ve službě jsou podle něj každopádně značně neobvyklé, za celou dobu své praxe si jich pamatuje jen několik. V roce 2008 proti sobě namířil zbraň přímo ve služebně okresního ředitelství policista z Karlových Varů. I on přitom pracoval na oddělení hospodářské kriminality. Jen několik týdnů před ním se v Karlových Varech zastřelil z rodinných důvodů další z policistů. Známý je případ někdejšího zástupce ředitele pražské policie Zdeňka Janíčka, který byl nalezen počátkem roku 2005 ve sklepě v místě svého bydliště v Praze 4. Byl oběšený a na sobě měl 29 bodných a řezných ran. I po opakovaném vyšetřování policie uzavřela celou věc jako sebevraždu, napsalo Právo.
Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) chce aby, nákupy zbraní a vojenského materiálu v budoucnu zajišťoval Národní úřad pro vyzbrojování. Úřad by byl do značné míry nezávislý na vedení resortu obrany. Uvedly to Hospodářské noviny (HN). Instituce je běžná v řadě zemí NATO, dříve ji mělo i Česko. "Úřad by dohlížel na to, aby akvizice na ministerstvu probíhaly standardně a efektivně. V zahraničí je takováto instituce úplně běžná, v Česku měla být zřízena už dávno,"řekl deníku Vondra. Návrh prozatím nezavrhuje ani opozice. HN připomněly, že Vondra v pondělí oznámil, že odvolá z funkce šéfa Úřadu pro dohled nad akvizicemi Romana Hoštu, který je podepsán pod podezřelými zakázkami Správy vojenského bytového fondu. Národní úřad pro vyzbrojování již v Česku jednou fungoval - v roce 1999 jej zřídila vláda Miloše Zemana (ČSSD), po pár letech ale skončil. "Nebyl potřeba, protože resort obrany již nechtěl nakupovat podle toho, co skutečně potřebuje armáda, ale podle požadavků jednotlivých lidí z ministerstva nebo zájmů obchodních firem,"řekl deníku Jaroslav Štefec, který působil jako první ředitel této instituce. Například ve Švédsku funguje úřad přes zbrojní zakázky již více než 40 let. Jak konkrétně by měl úřad v Česku fungovat a jak bude jeho nezávislost zajištěna, zatím není jasné. Třeba ve Francii jmenuje ředitele této instituce prezident, v Británii o něm rozhoduje horní komora parlamentu, napsaly HN.
České aerolinie prodávají svoji dceřinou společnost Slovak Air Services, ve které drží stoprocentní podíl. Firma s obratem zhruba 50 milionů korun zajišťuje odbavování letadel a cestujících pro spoje ČSA i jiných dopravců na slovenských letištích, především v Bratislavě. Informaci přinesla Mladá fronta Dnes (MfD). "Uvedený krok je zcela v souladu se záměrem ČSA zaměřovat se především na svůj hlavní předmět podnikání, kterým je pravidelná letecká přeprava,"řekla listu mluvčí ČSA Hana Hejsková. Slovenská dcera zaměstnává 64 lidí. Hejsková dodala, že výběrového řízení se účastní několik společností. ČSA zeštíhlují už několik let, už předchozí vedení prodalo například nákladní terminál nebo občerstvení. Další činnosti vyčlenily ČSA do samostatných dceřiných společností, v budoucnu pro ně možná budou hledat investory, napsala MfD.
Česká pošta (ČP) zřídí zásilkový a internetový obchod s názvem Poštovní supermarket, který by měl pomoci zachránit snižující se výnosy společnosti. Již zpočátku by pošta chtěla nabízet až 2000 položek. Lidovým novinám (LN) to potvrdila šéfka ČP Marcela Hrdá. Ještě v tomto týdnu pošta osloví největší české internetové obchody, jako jsou například Mall.cz, Kasa.cz či Alza.cz, a nabídne jim partnerství na projektu, vyplývá z dokumentace, kterou má deník k dispozici. "Listovní zásilky mizí, na balíkovém trhu je velká konkurence a je jednoznačné, že internetové obchody budou v budoucnu trh balíkových zásilek ovlivňovat zásadně, protože mají největší růstový potenciál,"řekla listu Hrdá. Dodala, že ve výnosech pošta očekává nárůst minimálně v desítkách milionů korun ročně. Firmy, které si pošta vybere jako partnera, budou hlavním dodavatelem zboží do Poštovního supermarketu. Pošta se pomocí desítek tisíc katalogů roznášených listonoši po celé zemi, třemi tisícovkami poboček, na kterých bude možné zboží objednat a prostřednictvím vlastního e-shopu stane distributorem tohoto zboží, píše deník. Nabídka výhodných cen konkrétních produktů se podle plánu ČP díky katalogům dostane i do menších měst a obcí, kde nakupování přes internet není tak běžné jako ve velkých městech. "Zamýšlená obchodní spolupráce bude fungovat na principu obchodního zastoupení, přičemž ČP bude vystupovat jako obchodní zástupce budoucího partnera, který bude za prodej svého zboží pod značkou ČP přes e-shop a katalogový prodej vyplácet ČP dohodnutou odměnu," uvádí pošta v zadávací dokumentaci. Partnerskému internetovému obchodu naopak nabízí službu 10.000 listonošů, kteří budou roznášet katalogy a přijímat objednávky. Samotným internetovým obchodům se podobný obchodní model většinou líbí. Konkurenční výhodou by podle pošty mělo být kromě snadné distribuce i levnější doručování zásilek, konstatovaly LN.
Sociální demokracie musí kvůli dluhům šetřit, což se dotkne hlavně jejích zaměstnanců. V příštím roce nedostanou třináctý plat a zhruba 20 lidí bude z Lidového domu v následujících měsících propuštěno, informoval deník Právo. "Projevuje se to tím, že snižujeme počet zaměstnanců. Omezují se také externí služby," popsal deníku způsoby šetření šéf strany Bohuslav Sobotka. Podle něj se úspory nebudou týkat regionálních stranických struktur, ale jen Lidového domu. ČSSD loni hospodařila se ztrátou, a to zhruba 158 milionů korun. Navíc musí splatit 180milionový úvěr, který ale kvůli nečekaně nižšímu volebnímu výsledku nepokryje ani příspěvek od státu za získané hlasy. Strana očekávala kolem 175 milionů korun, dostane však 115 milionů. Za předvolební kampaň sociální demokraté navíc podle svých oficiálních vyjádření zaplatili 300 milionů korun, neoficiálně se ovšem mluví o mnohem vyšší částce. Úvěr chce strana podle ústředního tajemníka Jiřího Havlíčka splatit zhruba do tří let. Do konce letošního roku zaplatí bance Fio kolem 115 miliónů korun. Strana současně popřela informace některých médií, že kvůli finanční situaci uvažuje o pronájmu Lannova paláce, který je částí Lidového domu. Podle Sobotky je však "další nakládání s majetkem věcí nového vedení po sjezdu". Kandidáti do vedení by měli deklarovat, jak chtějí se stranickým majetkem nakládat, doplnil pro Právo.
