Lidové noviny se obsáhle věnují letním dětským táborům. Uvádějí, že zatímco různým občanským sdružením pořádajícím tábory děti spíše ubývají, zájem o skautské tábory roste.
Ještě před několika lety přitom český Junák nevěděl, jak přilákat nové členy. Rozdíl je nejspíše v tom, že skautské oddíly s dětmi pracují celoročně, děti se vzájemně znají a tábor je pro ně vyvrcholením činnosti. Podle starosty Junáka Josefa Výprachtického se táborníci za posledních dvacet let změnili, dávají si pozor, aby se moc neunavili, zatímco dříve byly děti otrlejší a daleko více ochotné vydat ze sebe výkon. Komentář Lidových novin upozorňuje, že vzniká vyhláška, která požaduje větší stany, teplou sprchu a více záchodů a která, kdyby byla přijata v původním znění, by zřejmě ohrozila skautské a pionýrské tábory v jejich tradiční podobě. "Až zas někdy ministerstvo zdravotnictví vydá znepokojivou zprávu o obezitě českých dětí, které místo otužování vysedávají u počítače, mohlo by snad na konci té zprávy poděkovat samo sobě a svému hlavnímu hygienikovi," uzavírá komentář.
Foto: Evropská komise
Mladá fronta Dnes se věnuje plánovaným smlouvám mezi rodiči a školou, které budou stanovovat, že se dítě bude chovat podle školního řádu. Jaroslav Šturma, předseda Českomoravské psychologické společnosti, ideu ministra školství vítá a spatřuje v ní podnět k intenzivnějšímu a dělnějšímu propojení rodičů a učitelů, ke skutečné a pozitivní integraci světa rodiny a školy v jedno pročleněné a solidární lidské společenství, jež pomůže k naplnění Komenského myšlenky o škole jako dílně lidskosti.
Hospodářské noviny píší, že přetáčení ujetých kilometrů na tachometru by mělo být trestným činem. Hodlá to prosadit dopravní expert Věcí veřejných Stanislav Huml, který tvrdí, že jde jednoznačně o podvod. Jeho návrh podporuje i ODS. Kdy by k tomu však mělo dojít, není zatím jasné. Ze 760 tisíc ojetin, které loni autobazary podle Svazu dovozců v Česku prodaly, mělo, podle odhadů firmy Cebia, přetočené tachometry 42 procent vozů a prodejci díky tomu zvýšili své zisky o nejméně 3,2 miliardy korun. V Česku se na rozdíl např. od Německa nebo Velké Británie přetáčení tachometru, stejně jako výroba a distribuce potřebného softwaru, nijak netrestá.
Tunel Blanka
Komentář Bedřicha Moldana v deníku Právo se zamýšlí nad stavbou tunelu Blanka a v jeho souvislosti pak nad budováním velkých křižovatek. "Obtěžování hlukem, prašností a znečišťováním vozovek dosahuje neúnosné míry. Probíhající výstavba křižovatky na Malovance, kde chodci prakticky nemají možnost slušně a bezpečně přecházet některé rozpracované úseky, je důkazem toho, že lidé, kteří chtějí jít pěšky, jako by pro projektanty vůbec neexistovali. Totéž platí o cyklistech: současná výstavba cyklostezek je naprosto nedostačující a jejich vedení často vzbuzuje rozpaky," uvádí autor komentáře. Otázky typu, proč se na pěší více nemyslí, prý zatím pražský magistrát ignoruje. "Domnívám se však, že lidé je budou chtít zodpovědět nejpozději do podzimních voleb, potom už bude pro současné vedení magistrátu pozdě," uzavírá komentář.
"Vesecká oživila stíhání násilné kolektivizace," píší Hospodářské noviny. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se obrátila na Nejvyšší soud, aby prozkoumal případ bývalého komunistického funkcionáře Rudolfa Pavlíčka, který se na začátku padesátých let podle policie podílel na vyhánění sedláků na Rakovnicku. Nižší soudy ale rozhodly, že je věc promlčena a vztahuje se na ni prezidentská amnestie Antonína Novotného, s čímž Vesecká nesouhlasí. České soudy nemají na rozhodování o zločinech násilné kolektivizace jednotný vzor, a tak za podobný případ jako Pavlíčkův padl letos na jaře v Olomouci trest. Problémem totiž je, že otázku amnestie i promlčení si mohou soudci vykládat různě. Pokud by Nejvyšší soud nařídil případ znovu otevřít, šlo by o průlom. Jeho názor by se mohl stát vzorem pro jiné soudy. Komentář deníku se ptá, čím jiným byla likvidace svobodného sedláckého stavu, než zločinem proti lidskosti. A ten podle mezinárodního práva nelze promlčet. "A amnestie? Ta přece měla v uvolněnějším šedesátém roce dostat na svobodu politické vězně. A ne primárně chránit zločince, kteří je pronásledovali."
Konkurence na železnici může podle informací Mladé fronty Dnes přijít už do tří let. Nový ministr dopravy Vít Bárta totiž chce jednat s hejtmany, aby otevřeli dotovanou železniční dopravu dříve něž za devět let. I kdyby se ministru podařilo dostat konkurenci na českou železnici už zítra, cestující by kvůli jednomu z evropských nařízení změnu poznali nejdříve za dva a půl roku. Už za předchozího ministra dopravy Gustava Slamečky se začalo otevírání tratí konkurenci připravovat. Komise, která byla pro tento účel vytvořena, má už i vytipovány první tratě k soutěži. Má jít o rychlíky mezi Ostravou, Opavou, Krnovem, Jeseníkem a Olomoucí. Jsou to totiž tratě pro motorové vozy, které mohou ostatní dopravci získat dříve, než ty elektrifikované.
