Osoba předsedy strany Věci veřejné Radka Johna, který by se měl stát ministrem vnitra v nové koaliční vládě, začíná podle Lidových novin výrazně polarizovat českou společnost. Podle bleskového průzkumu, který pro deník zpracovala agentura Median, téměř 51 procent lidí nechce, aby John v pravděpodobné budoucí vládní koalici ODS, TOP 09 a VV na post ministra nastoupil.
Zleva: Karel Schwarzenberg, Petr Nečas a Radek John, foto: ČTK
Osoba předsedy strany Věci veřejné Radka Johna, který by se měl stát ministrem vnitra v nové koaliční vládě, začíná podle Lidových novin výrazně polarizovat českou společnost. Podle bleskového průzkumu, který pro deník zpracovala agentura Median, téměř 51 procent lidí nechce, aby John v pravděpodobné budoucí vládní koalici ODS, TOP 09 a VV na post ministra nastoupil. S tím, že se John stane ministrem vnitra, naproti tomu souhlasí 45,9 procenta účastníků průzkumu. Čtvrtina lidí má dokonce s přijetím Johna v tomto křesle vážnější problém. Téměř 26 procent lidí uvedlo, že s tím, že se John stane ministrem vnitra, "určitě nesouhlasí"," píšou LN. Průzkum podle LN ukázal, že nominace Johna nechala jen málokoho zcela chladným. Pouze 3,4 dotázaných na ni nemá žádný názor nebo je nezajímá. Podle jednoho z hlavních vyjednavačů VV a kandidáta na post ministra dopravy Víta Bárty ale není Johnův výsledek v průměru špatný. "Kdybyste se ptali na jakéhokoli průměrného ministra, asi by ta čísla vycházela výrazně hůř," soudí Bárta. Průzkum pro LN navíc ukázal, že 37 procent oslovených má strach z propojení VV, ministerstva vnitra a bezpečnostní agentury ABL, jež dosud patří Bártovi - byť oznámil její prodej bratrovi. Průzkumu na reprezentativním vzorku 510 dospělých proběhl koncem minulého týdne. Nominace publicisty Johna na ministerstvo vnitra vzbudila od počátku rozruch i mezi politiky, kteří o vládě vyjednávali. Nyní průzkum Medianu potvrdil, že je kontroverzní jak pro voliče levice, tak i pravice. Nesouhlasí s ním přes 60 procent voličů ČSSD a KSČM, ovšem ani 56 procent voličů ODS a 51 procent voličů TOP 09. Jediní, kdo si Johna na vnitru většinou přejí, jsou logicky voliči Věcí veřejných. Svého šéfa coby ministra podporuje 84 procent z nich, uzavírají Lidové noviny.
Jednání zástupců ODS, TOP 09 a VV, foto: ČTK
Místopředseda občanských demokratů Pavel Blažek si myslí, že ODS by měla zlepšit vztahy se sociálními demokraty, jinak jí podle něj hrozí, že skončí v izolaci. "Podle mě i my bychom měli lépe a více komunikovat s ČSSD. To není volání po velké koalici. Pokud se ale vůči ČSSD zatvrdíme, může se nám lehce stát, že skončíme v izolaci,"řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (MfD). Všiml si prý, že pravděpodobní vládní partneři ODS - TOP 09 a Věci veřejné (VV) - se snaží budovat koaliční potenciál i u sociální demokracie. "Téměř nemine dne, aby se nesnažili nějakým způsobem udělat vstřícné kroky k ČSSD. Já to nekritizuji, beru to jako velmi mazanou hru," uvedl. Připomněl, že VV nabízely posty náměstků na svých ministerstvech zástupcům ČSSD. "A místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek si tenhle nápad velmi pochvaloval, že tak je to v pořádku. Proto velmi varuji, abychom se nestali stranou, s níž nikdo nechce spolupracovat,"řekl Blažek, který byl do nejužšího vedení ODS zvolen na nedávném kongresu. Obává se toho, aby v případě budoucích problémů ve vládě ODS, TOP 09 a VV nenastala situace, kdy bude "velmi jednoduché zatlačit ODS do kouta tím, že Věci veřejné a TOP 09 mají zadní vrátka - jsou schopny se bavit se sociální demokracií". To podle Blažka reálně hrozí, píše MfD.
Vedení státem ovládané energetické společnosti ČEZ bude podle Hospodářských novin na podzim zvažovat, kolik lidí a kde firma propustí. Zatím není jasné, kolika zaměstnanců se úsporný program dotkne, ale již nyní prosakují z ČEZ informace o stovkách až tisících zaměstnanců, píše deník. "V rámci přípravy dlouhodobého plánu připravujeme cost-benefit analýzu pro optimalizační opatření, která budou realizována v horizontu následujících pěti let. V tuto chvíli je tato aktivita ve fázi přípravy a bude projednána v rámci podnikatelského plánu na podzim letošního roku. Tudíž nelze v tuto chvíli říci, kolika lidí a kterých lokalit se opatření dotknou," sdělila HN mluvčí společnosti ČEZ Eva Nováková. Úsporný program nazvaný Efektivita vyhlásil předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman už v roce 2007. Rok poté firma propustila téměř deset procent zaměstnanců. V Česku a v zahraničí pracuje pro ČEZ v současnosti 27.000 lidí. Loni ČEZ svůj úsporný program de facto zastavil, aby nezhoršoval situaci na pracovním trhu již tak zasaženém důsledky hospodářské krize. "Byly přizpůsobeny harmonogramy a dílčí parametry vybraných projektů," citují HN Novákovou. Letos však podnik začal opět spořit. Prvním příkladem je sloučení devíti regionálních účetních středisek a vytvoření speciálního centra v Ostravě. ČEZ tím ušetří 78 pracovních míst, píšou Hospodářské noviny.
Koláž: Kristýna Maková
Hypoteční banky začaly svádět tvrdý boj o nové bonitní klienty. Zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték totiž způsobilo, že na půjčku na bydlení dosáhne podstatně méně zájemců než před několika lety. Lidé, kteří si mohou hypotéku dovolit, však pečlivě zvažují, od kterého finančního ústavu si peníze nakonec půjčí. Jejich rozhodnutí často ovlivňují i setiny procenta z úroků, kterými se nabídky jednotlivých bank liší. „Většina bank zpřísnila podmínky pro získání hypoték, protože se projevují problémy se splácením. Ovšem klienti, kteří splní podmínky pro její získání, mají o to větší možnost si vybrat banku podle své pečlivé analýzy,"řekl Právu Pavel Závitkovský z poradenské společnosti KPMG Česká republika. Dnes se podle něho při tříleté fixaci pohybují úrokové sazby od 4 do 8,5 procentního bodu, průměrně jsou kolem 5,5 procenta. „Je však třeba důsledně prostudovat podmínky úvěru, zejména délku fixace, výši poplatků a teprve poté se rozhodnout, co je nejlepší varianta," dodal Závitkovský pro deník Právo. Lidé by však každopádně měli mít na paměti, že hypotéku si berou na dvacet i více let, ale garantované, stále relativně výhodné úroky mají jisté jen na období fixace, tedy na rok, tři nebo pět. Poté je člověk starým klientem a mnohým se stává, že jim banka pro další období hypotéku o procento dvě zdraží, jestliže se o nové podmínky klient nezajímá včas a nemá v záloze refinancování u jiné banky nebo stavební spořitelny, doplňuje Právo.
Lidie Vajnerová
Náměstkyně libereckého hejtmana Lidie Vajnerová se zařadila mezi nejbohatší politiky v Česku. Píše to Mladá fronta Dnes (MfD). Loni dokázala "bokem" vydělat pohádkových 90 milionů korun. Je společnicí nebo akcionářkou ve třinácti firmách. Kromě toho stíhá ještě osmnáct funkcí v dozorčích radách, představenstvech nebo je jednatelkou několika firem. Miliony politička získala prodejem akcií nejslavnější liberecké turistické atrakce Babylon, kterou vlastní se svým manželem. Utržila za ně 85 milionů korun. Komu je prodala, MfD neřekla. Nicméně na internetovém portálu justice.cz lze najít informace, že mezi akcionáři Centra Babylon v roce 2009 přibyla společnost Filea Aktiengesellshaft, která sídlí v Lichtenštejnsku. Vajnerová na kraji šéfuje cestovnímu ruchu, z něhož Babylon žije. "Babylon ale nevydělává díky tomu, že by ho podporoval kraj,"říká krajský opoziční zastupitel Martin Půta. Mnohem více mu vadí, že Vajnerová vydělává obří sumy také na hazardu. Další skoro tři miliony korun totiž loni získala z dividend firmy Viktoriaplay, v níž je předsedkyní dozorčí rady. Tato firma se základním kapitálem 203 milionů kromě loterií provozuje i hrací automaty. Vajnerová nechtěla své příjmy nijak komentovat. "Po zkušenostech z loňského roku se k tomu vyjadřovat nebudu, To, co jsem musela, jsem napsala do přiznání a vy si s tím poraďte, jak umíte," cituje Vajnerovou MfD.
V české armádě to podle deníku Právo vře. Poté, co se nově vznikající koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných domluvila, že dvě miliardy korun na platy učitelů ušetří na mzdách a příplatcích vojáků, hrozí podle zjištění Práva hromadné odchody. Vojáci mají ze zákona zakázáno demonstrovat, proto svoji nespokojenost ventilují prostřednictvím peticí, internetových diskusí a dopisů do redakcí. Do Práva jich přišly desítky a všechny znějí podobně: Chystané škrty budou hlavně pro vojáky v základních funkcích neúnosné a řada vojáků raději z armády odejde. „Jak nám sáhnou na peníze, tak mě tam nikdo neudrží,"řekl jeden z vojáků Právu. Je otázkou, zda své výhrůžky splní, protože v době ekonomické krize a vzrůstající nezaměstnanosti budou odcházející vojáci hledat novou práci jen stěží. Koalice se zatím dohodla, že sníží příslušníkům armády platy o pět procent a o 36 procent zredukuje přídavek na bydlení. Průměrný měsíční plat vojáků je 24 676 korun a přídavek na bydlení činí 10 tisíc. Na průměrný plat ale většina z 25 tisíc vojáků nedosáhne. Šest tisíc vojáků na základních funkcích v šesté platové třídě bere mezi 15 a 16 tisíci hrubého. Dalších zhruba 10 tisíc je v platových třídách 7 až 9 (například velitel družstva nebo čety) a mají hrubý příjem 17 až 22 tisíc korun. Podle dopisu jedné z příslušnic armády o odchodu uvažují i ti, kteří do ní nepřišli kvůli příplatkům, ale kvůli specializaci, která je baví. „Všichni z mého oboru svou práci milujeme a nechceme se jí vzdát. Bohužel budeme možná nuceni... Je samozřejmé, že jsme taky tu práci začali dělat za určitých podmínek, které nám teď vyhovují, a za horších už ji řada z nás dělat nebude," uvedla v dopise. Vojáci často argumentují tím, že příplatek na bydlení dostávají jako kompenzaci za to, že mohou být převeleni kamkoli po republice. Členové armády mají ale také výhody. Kromě příspěvku na bydlení mají při odchodu nárok na výsluhový příspěvek a jednorázové odbytné. Po pěti letech je odbytné pětinásobek průměrného platu, po 10 letech desetinásobek. Pokud voják sloužil 15 let, může si vybrat buď 12,5násobek průměrného platu, nebo měsíční příspěvek ve výši pěti procent z průměrného měsíčního hrubého platu. S odslouženými lety dávka, kterou vojáci dostávají, až do odchodu do důchodu, stoupá. Po 20 letech je to 36 procent a po 35 odsloužených letech 60 procent, uzavírá Právo.
