V těchto volbách rozhodujeme o méně věcech, než bychom chtěli, uvádí se v komentáři Hospodářských novin. Většina legislativy se totiž tvoří v Bruselu. Ani klíč k hospodářskému oživení neleží v Česku. Můžeme si tak odhlasovat cokoliv. To, co nám strany slibují, bude ale platit jen do doby, než se ukáže, jak to bude s růstem v Evropě.
Foto: ČTK
V těchto volbách rozhodujeme o méně věcech, než bychom chtěli, uvádí se v komentáři Hospodářských novin. Většina legislativy se totiž tvoří v Bruselu. Ani klíč k hospodářskému oživení neleží v Česku. Můžeme si tak odhlasovat cokoliv. To, co nám strany slibují, bude ale platit jen do doby, než se ukáže, jak to bude s růstem v Evropě. Pokud nepřijdou zakázky, bude to mít na naši exportní ekonomiku drtivý dopad. Prognózy a volební sliby mohou pak jít k šípku. V těchto volbách nejsou důležité sliby, ale základní étos. Na jedné straně stojí perspektiva, otevřenost výzvám, na druhé obrana jistot minulosti. V těchto volbách nejde primárně o to, jak vysoké budou daně nebo kdo jaký bude mít důchod, ale jaký vzduch budeme dýchat, uzavírá komentátor Hospodářských novin.
Miloš Forman odevzdal svůj hlas v newyorském Českém centru, foto: ČTK
Lidové noviny informují, že volební místnosti v Česku se sice otevřou v pátek ve 14.00 hodin, kvůli časovému posunu však už měli možnost odvolit čeští krajané například v Brazílii, Uruguayi nebo Austrálii. K urnám na ambasádách však tradičně dorazí jen zlomek krajanů žijících v zahraničí. Letos to má být sotva sedm tisíc Čechů. Síla jejich hlasu však přesto může být klíčová. Ukázaly to volby do sněmovny v r. 2006, kdy právě hlasy zahraničních Čechů odvrátily vítězství levice a zařídily politický pat. Přesto se volbám v cizině dostává minimální pozornost. Volit v zahraničí totiž vyžaduje projít náročnou byrokratickou procedurou. Proto krajané téměř nevolí, uvádí se v Lidových novinách.
Stát vrátil úspory, které v 50. letech ukradl válečnému hrdinovi a pozdějšímu politickému vězni Josefu Bryksovi. Komunistický režim stíhače RAF nejen utýral v uranových lágrech k smrti, ale ještě mu podle Mladé fronty Dnes nepřiznal kapesné, které si v dolech našetřil. Teprve tento čtvrtek se po více než půl století ke krádeži přihlásilo ministerstvo spravedlnosti. Předcházely tomu ale letité tahanice, kdo má vdově po hrdinovi zcizené peníze vrátit. Kauzu si přehazovala ministerstva vnitra a spravedlnosti s Vězeňskou službou. Až současná ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová rozhodla, že dlužnou částku vyplatí ze "své" kasy. Její hodnota se dnes vyšplhala na 70 tisíc korun. Vdově po Bryksovi přitom nešlo o peníze, ale o nápravu zjevné křivdy. Politických vězňů, kterým takto byly ukradeny jejich úspory, jsou přitom podle deníku tisíce.
Mladík zažaloval školu kvůli šikaně, chce po ní odškodnění, píše deník Právo. Devatenáctiletý mladík požaduje po Střední škole v Oselcích na Plzeňsku peníze jako satisfakci za trauma a utrpení, které musel snášet od spolužáků. Jejich nevraživost vyvrcholila v březnu 2008, kdy jej jeden z nich při vyučování podpálil. Z vážného zranění se mladík zotavuje dodnes, následky bude mít patrně trvalé. Viní školu z toho, že k tragédii vůbec nemuselo dojít, kdyby řádně fungoval pedagogický dozor. Jde tak zřejmě o vůbec první případ, který bude soud řešit. Ředitel školy jej nechce komentovat, celou věc nejspíš nechá na rozhodnutí soudu. Samotný viník si trest odpykal. Za těžkou újmu na zdraví ho soud v r. 2008 poslal na sedm měsíců do vězení. Podle soudkyně však nad svým jednáním neprojevil žádnou lítost.
Léčení pacientů podle Lidových novin komplikuje hlad. Podvýživa je problém zhruba 40 procent pacientů v nemocnicích a dokonce až 60 procent klientů v zařízeních pro dlouhodobý pobyt. Jsou to často starší lidé, kteří nemají chuť k jídlu nebo mají fyzické potíže při konzumaci potravin. Přitom toho, že jedí málo, si v nemocnici často nikdo ani nevšimne. Podvýživa u těchto pacientů přitom komplikuje léčbu, v nemocnicích leží déle a hrozí větší riziko komplikací. Situaci může zlepšit jen to, pokud se o takové pacienty někdo cíleně stará, sleduje, kolik toho snědí, a věnuje jim kvalitní nutriční péči. Jenže přesně to stále v mnoha českých nemocnicích chybí. Ve většině z nich je jeden nutriční terapeut na 117 pacientů, přitom podle odhadů by měl být jeden na padesát nemocných. Situaci chce zlepšit Česká asociace sester i ministerstvo zdravotnictví. Podle asociace se však nic nezlepší, pokud se nezmění myšlení zdravotníků a hlavně vedení nemocnic, uvedly Lidové noviny.
