Mladá fronta Dnes (MfD) se zabývá předvolební situací uvnitř sociální demokracie. Do voleb zbývá týden a ČSSD je ve schizofrenní situaci: na jedné straně je favoritem voleb, na straně druhé její lídr dráždí značnou část veřejnosti i šéfy ostatních stran. Ti všichni chtějí vládu bez Paroubka. I v ČSSD už vzniká plán: kam s Paroubkem po volbách, píše deník.
Mladá fronta Dnes (MfD) se zabývá předvolební situací uvnitř sociální demokracie. Do voleb zbývá týden a ČSSD je ve schizofrenní situaci: na jedné straně je favoritem voleb, na straně druhé její lídr dráždí značnou část veřejnosti i šéfy ostatních stran. Ti všichni chtějí vládu bez Paroubka. I v ČSSD už vzniká plán: kam s Paroubkem po volbách, píše deník. Když socialisté před dvěma týdny stáhli Jiřího Paroubka z velkých mítinků na náměstích, zřejmě dobře udělali. Málokterý volební lídr dráždí veřejnost tolik jako šéf ČSSD. Potvrzují to výsledky čerstvého průzkumu agentury Median pro MfD, v němž se pro okamžitý Paroubkův odchod z vysoké politiky vyslovilo 40 procent dotázaných.
Jiří Paroubek, foto: ČTK
Velká Paroubkova nepopularita u nevoličů ČSSD komplikuje jeho straně situaci pro očekávaná povolební jednání o nové vládě. Lídři ostatních stran, kteří přichází v úvahu jako potenciální partneři ČSSD, totiž avizují, že s Paroubkem do vlády nevstoupí. V ČSSD proto podle informací MfD vzniká poněkud divoký plán B. Oficiálně strana prohlašuje, že jejím hlavním cílem je vyhrát volby a udělat ze svého šéfa předsedu vlády. Pokud se však menší strany "zaseknou" a před ČSSD bude viset hrozba, že skončí v opozici, existuje i varianta bez Paroubka. Šéfem vlády by se stal méně kontroverzní člen ČSSD výměnou za koaliční dohodu, že vládní poslanci splní Jiřímu Paroubkovi jeho sen a zvolí ho v roce 2013 příštím prezidentem. Paroubek to veřejně odmítá. Možná i proto, že nevěří v politice ve splnění dohody na tři roky. Přiznává, že vládu s novými menšími stranami by si přál. MfD dále píše, že přituhuje i na pravicové straně. Včera se totiž do sebe pustili i dosud "klidní" soupeři ODS a TOP 09. Nečasova strana si objednala inzeráty obviňující místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska z plánů spolupracovat s KSČM a Paroubkem. Připomíná tím Kalouskův veletoč z léta 2006, kdy se jako šéf lidovců chtěl dohodnout s KSČM.
Lidové noviny (LN) upozorňují na to, že výběrové řízení na provozování domácího vězení má exministr spravedlnosti Pavel Němec "pořešené" od začátku do konce. Jeho advokátní kancelář - Němec, Bláha & Navrátilová - na poslední chvíli zásadním způsobem změnila podmínky tohoto dvoumiliardového tendru. Při bližším pohledu je navíc zřejmé, že "Němcovi muži" se na klíčových pozicích kolem tendru pohybují nápadně často. Jedním z zich je Antonín Liberda, ředitel odboru hospodářské správy na ministerstvu zdravotnictví, který sedí v hodnoticí komisi, jež posuzuje nabídky zájemců o provozování domácího vězení. V době, kdy Němec vedl ministerstvo spravedlnosti (srpen 2004 až září 2006), mu Liberda dělal náměstka. A Liberda také v květnu 2006 podepsal s advokátem Jaromírem Bláhou smlouvu o čtyřleté spolupráci. Když si Němec v lednu 2009 založil s Bláhou společnou advokátní kancelář, oklikou se na ministerstvo "vrátil", a mohl se tak dostat do samé blízkosti klíčového tendru, informují LN.
Petr Dvořák, foto: ČTK
Generální ředitel Novy Petr Dvořák (45) podle informací Hospodářských novin (HN) po sedmi letech skončí ve vedení televize. Měl by se naplno věnovat už jen funkci viceprezidenta pro televizní vysílání v mateřské společnosti Central European Media Enterprises (CME), pod niž Nova spadá. Na jeho místo by se měla posunout dosavadní ředitelka marketingu Miloslava Nováková. Termín Dvořákova odchodu zatím nebyl přesně stanoven, uvedly HN. K chystaným změnám ve vedení TV Nova se Dvořák odmítl vyjádřit. List uvedl, že Dvořák počátkem května podepsal novou "viceprezidentskou" pracovní smlouvu, která mu zajišťuje příjem převyšující 14 milionů korun ročně. Dalších zhruba deset milionů korun si může vydělat na bonusech. Podle HN v posledních týdnech v televizi probíhá masivní reorganizace, za kterou však nejsou klíčoví manažeři Novy, ale především spolupracovníci prezidenta CME Adriana Sarbua. Podle již dříve zveřejněných informací přišel o místo šéfredaktor publicistiky Stanislav Brunclík i šéfredaktor zpravodajství Petr Mrzena. Oficiálním důvodem je reorganizace zpravodajství, do něhož Nova začleňuje ztrátovou tiskovou agenturu Mediafax, kterou loni od jejího majitele Sarbua koupila za jedno euro. Nova se stejně jako celý televizní trh potýká s propadem reklamy. Loni objem reklamy ve srovnání s rokem 2008 klesl zhruba o pětinu. Letos se přitom podle očekávání Sarbua situace zlepší jen nepatrně. Za celý loňský rok TV Nova vykázala provozní zisk ve výši 99,8 milionu dolarů (asi dvě miliardy korun). To je pětkrát tolik, než vykázala druhá nejúspěšnější země, kde působí CME - Rumunsko. Meziročně však provozní zisk Novy klesl o 40 procent, když v roce 2008 dosáhl výše 167,5 milionu dolarů, napsaly HN.
Ilustrační foto
Policejní instruktor střelby z Prahy minulý měsíc přímo během výcviku omylem postřelil kolegu ze samopalu. Zasažený policista skončil s průstřelem nohy v nemocnici. Incident prošetřuje Inspekce policie, potvrdila deníku Právo mluvčí ministerstva vnitra Markéta Matlochová. Zda bude instruktor stíhán, zatím není jasné. Podle šéfa pražských policistů Martina Červíčka instruktor během výcviku samopal nezkontroloval a prostřelil kolegovi stehno. "Šlo o čistý průstřel bez trvalých následků, po krátké hospitalizaci je policista v domácím ošetřování,"řekl deníku Červíček. Dodal, že nešlo o systémovou chybu, ale o selhání jednotlivce. I tak byla nad rámec oficiálních předpisů zpřísněna bezpečnostní pravidla a kontrolní činnost při výcviku policistů, doplnil. U policie přitom nejde v poslední době o jediný případ neopatrné manipulace se samopalem. Koncem dubna se totiž stejnou zbraní omylem zranil jeden z detektivů protikorupční police, když se postřelil ve služebním autě během čekání na zásah. Šetření tohoto incidentu už inspekce uzavřela s tím, že si za zranění mohl sám, napsalo Právo.
MfD ve svém článku porovnává manželky lídrů dvou nejsilnějších politických stran v zemi. Zadáte-li vyhledání fotek Petry Paroubkové a Radky Nečasové, uvidíte dva světy. První je na módní přehlídce či na mítinku. Druhá se neobjeví buď vůbec, nebo v kuchyni. Nic nevypovídá víc o rozdílech mezi manželkami dvou rivalů o post premiéra. O Radce Nečasové se vědělo jen to, že doma pečuje o čtyři děti. A že v roce 1997 nesvolila, aby se její manžel těsně po narození dcery stal ministrem vnitra v Klausově vládě. Za týden se Petr Nečas utká o post premiéra - a pro "skrývanou" manželku to může znamenat konec rodinného klidu. "Pokud tato situace nastane, že by se můj muž stal premiérem, svou roli zvládnu," napsala Radka Nečasová. Stěhování do Kramářovy vily, rezidence premiérů, ale neplánuje. Svým přístupem se čtyřicetiletá Nečasová podle MfD naprosto liší od o čtyři roky mladší ženy šéfa sociální demokracie Petry Paroubkové. Ta je naopak úplně všude: na billboardech, na mítincích, píše články atd. Hlavně lidí v Ústeckém kraji, kteří chodí na mítinky sociální demokracie, si jí oblíbili. Stojí fronty, aby se s ní vyfotili nebo se jim podepsala. Radka Nečasová, matka čtyř dětí, něco takového odmítá. "Já nevidím žádný důvod, proč bych se například měla vyfotografovat na předvolební billboard, nejsem veřejný činitel," odmítá Nečasová. Proti je i lídr ODS Petr Nečas, byť ho modří imagemakeři marně přemlouvají. Jeho šestičlenná rodina je ideální k využití v kampani. Považuje to za intimní věc, chce si dál chránit své soukromí. Podprahové sdělení obrázků politika s rodinou je jasné - ten člověk není žádný sobec, dokáže postarat o svou rodinu. Postará se i o stát. Ambiciozní Petra Paroubková si to naopak užívá, politický marketing ji baví. S půlroční dcerou Margaritou se vyfotila na obálku knížky pro maminky. Manžela také ráda doprovází do televizní debat, uzavírá MfD.
Foto: Evropská komise
Lidové noviny (LN) se na svých stránkách zaměřily na povel EU, aby v čele firem stanulo více žen. Evropská unie tlačí na firmy kotované na burze, aby zvýšily počet žen v managementu. Zatím nestanovila konkrétně podíl, ale už hrozí, že pokud se situace do roku 2012 nezmění, začne vymýšlet sankce a určovat procentuální obsazení žen ve vrcholových funkcích. Za tímto vyjádřením stojí Viviane Redingová, bývalá komisařka a současná vicekomisařka Evropské unie pro spravedlnost. Nová pravidla se dotýkají i českých společností uvedených na burzách. "Ano, víme o tom,"řekla LN mluvčí Skupiny ČEZ Eva Nováková. Podnik ale neplánuje podřizovat se tlakům EU. "Pro obsazení vedoucích pozic je ve Skupině ČEZ rozhodující dosahovaná úroveň znalostí a způsobilosti. Vždy vybíráme kandidáta, který tyto předpoklady lépe splňuje, rozhodující není, zda se jedná o muže, či ženu," reaguje Eva Nováková. Podle jejích slov může jakákoliv diskriminace, tedy i ta pozitivní směrem k ženám, způsobit, že stranou by zůstávali kvalitní kandidáti. "Snažili bychom se jenom naplňovat stanovené kvóty,"říká Nováková. V ČEZ podle ní celkově pracuje 13 procent žen. S tím je podnik spokojený. Odpovídá to poměru dívek na technických školách. Další české společnosti oslovené Lidovými novinami ale o hrozbě z Evropské unie nic netuší. Podle Redingové by bylo ale ideální minimálně 40 procent. Právě takové číslo legislativně ustanovilo Norsko od ledna 2006 ve všech veřejně obchodovatelných firmách. Některé zahraniční firmy ale zvýhodňují ženy na úkor kvality. Do managamentu se tak dostávají nekompetentní lidé, jen aby se vykázala genderová vyrovnanost. Headhunteři si všímají vyváženosti ve vedení hlavně u globální korporace původem ze Spojených států, jako je třeba Microsoft nebo Google. Téměř padesátiprocentním podílem se ale chlubí i Staropramen, uzavírají LN.
