Ústavní soud se podle deníku Právo zřejmě bude muset znovu zabývat kauzou tzv. justiční mafie, v níž proti sobě stojí špičky justice a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová.
Ústavní soud se podle deníku Právo zřejmě bude muset znovu zabývat kauzou tzv. justiční mafie, v níž proti sobě stojí špičky justice a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Právo píše, že v pondělí poslal Ústavnímu soudu ústavní stížnost Jaroslav Ortman, právník místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery, který je jedním ze žalobců v kauze. Ortman je přesvědčený, že soudce Vojtěch Cepl mladší, který ji soudí, je podjatý, a tudíž by případ neměl soudit. Od Ústavního soudu Ortman podle Práva požaduje, aby buď rovnou případ Ceplovi kvůli podjatosti odebral, nebo aby věc vrátil vrchnímu soudu k novému rozhodnutí o případné podjatosti soudce.
Právo píše, že ústavní stížnost nemá odkladný účinek. Cepl, který na červen nařídil nové projednání případu, v němž v minulosti rozhodl ve prospěch Benešové, sdělil, že na rozhodnutí Ústavního soudu čekat nebude. "Jednání je nařízeno na 7. června a nic na tom měnit nebudu," prohlásil. Pražský vrchní soud tento měsíc neuznal námitku podjatosti podanou na Cepla. Rozhodl tak, že Cepl se má sporem Benešové s představiteli justice včetně současné nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké dále zabývat. Ortman po verdiktu oznámil, že s Kučerou zvažuje podání ústavní stížnosti. Podle Ortmana odmítl vrchní soud soudcovu podjatost z formálních důvodů. Případ údajné justiční mafie má počátek v prosinci roku 2007, kdy Benešová tímto výrazem označila několik justičních představitelů včetně Vesecké, Kučery a Němce. Podle ní zasahovali do vyšetřování údajné korupční kauzy tehdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka. Justiční činitelé následně Benešovou zažalovali. Cepl však jejich žalobu z větší části zamítl s vysvětlením, že se při vyšetřování lidoveckého předsedy někteří ze jmenovaných opravdu několikrát setkali a vyměňovali si informace, které si sdělovat neměli. Vrchní soud ale Ceplův rozsudek zrušil a nařídil, aby druhé kolo sporu vedl jiný soudce. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků řízení a nepřípustně spekuloval. Benešová však v reakci na toto rozhodnutí podala stížnost k Ústavnímu soudu, v níž tvrdila, že vrchní soud porušil její právo na zákonného soudce. Ústavní soud stížnosti vyhověl s tím, že odnětí věci soudci připadá v úvahu jen ve zcela zásadních případech, zakončuje svůj článek Právo.
Policie a další složky záchranného integrovaného systému dostanou podle Hospodářských novin (HN) nové karty pro čerpání paliv - karty Správy státních hmotných rezerv. HN píší, že celý projekt připraví ČEPRO, státem ovládaná společnost, která se zabývá například přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů. Podle deníku nebylo na zakázku vypsáno výběrové řízení, kterého by se jinak zúčastnili největší poskytovatelé kreditního tankování. "O projektu jsme nevěděli. Kdyby byl tendr, určitě bychom se přihlásili,"řekl například šéf Shellu Pavel Šenych. HN píšou, že nová karta je sice primárně určena pro použití v době krize, například povodně, Správa státních hmotných rezerv však připouští i její použití v "běžné" době. V plánovaném objemu 200.000 karet by se tak jednalo o benzin v roční hodnotě přes jednu miliardu korun, uvádějí HN s tím, že tento benzin by šel čerpat jen u vybraných čerpacích stanic.
Václav Klaus
Podle Lidových novin prezident Václav Klaus velmi razantně vstoupil do předvolebního boje. Projevil při tom navíc selektivní uvažování, které mu bývá často vyčítáno. Část malých stran totiž nepřímo označil za „největší nebezpečí demokracie", jiné - ještě menší - strany přitom chválí a přeje jim hodně štěstí. A tak na jedné straně jsou "nebezpečím demokracie" pro Klause TOP 09 a Věci veřejné, protože by si "ani na mučidlech neuměl žádný jejich politický názor vymyslet". A na straně druhé prezident svým oblíbencům ze Strany svobodných občanů v čele s jeho bývalým poradcem Petrem Machem a Suverenitě - Bloku Jany Bobošíkové posílá zdravice a oceňuje jejich úsilí jako "důležité". Postižení se baví, či ohrazují, pochvalu soupeřům od Klause chápou, píší LN. "De facto neznámé strany, které mají jednu dvě viditelné osoby a žádný program, žádnou ideologii, začínají získávat netušenou podporu," zahájil prezident Klaus v Euru hodnocení tuzemské politické scény, která podle něj "zdegenerovala", protože se vytratil boj mezi pravicí a levicí. "Již z názvu strany se u nás dalo jasně odhadnout, jaký program prosazuje. To se vznikem stran TOP 09 a Věcí veřejných totálně rozmazalo. A to je obrovský pokles a obrovská ztráta, která mě dlouhodobě deprimuje," jmenoval prezident, koho má na mysli.
AZ Tower
V brněnském Jižním centru začne na podzim stavba pravděpodobně nejvyššího mrakodrapu v ČR, píše Mf DNES. Tzv. AZ Tower bude měřit 109,5 metru, což dosud žádná již postavená budova nemá. Developerská firma Properity ji chtěla mít ještě vyšší, ale to nejde, narušila by totiž hladinu leteckého provozu. Podle prvotních plánů měla budova měřit kolem osmi desítek metrů a v těchto dnech už měla stát. "Původně jsme chtěli začít stavět již v polovině roku 2008. Když ale primátor Onderka viděl plány, říkal, že by se mu líbilo, kdyby měla stavba 111 metrů. Mrakodrap jsme tedy zvýšili, ale šlo to jen na 109,5 metru,"řekl deníku jednatel investora Jiří Maršálek. Změny v projektu způsobily půlroční zpoždění, další měsíce trvalo vyřízení potřebných povolení. V současné době je vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stavby. Přihlásilo se do něj zatím osm zájemců, vítěz bude znám na konci června. Budova bude mít třicet pater, většinu z nich zaujmou kanceláře a prodejny, například obří autosalon. V posledních šesti patrech budou luxusní byty s výhledem na Brno. Podle investora je stavba již z 27 procent zamluvená, informuje MfD.
Pražský městský soud minulý týden pravomocně osvobodil policistu Jiřího Vacka, kterého obžaloba vinila z podílu na zveřejnění výpisů telefonních hovorů lobbisty Miroslava Šloufa. Informuje o tom Právo. Deník již dříve napsal, že není jasné, proč policie výpisy Šloufových hovorů pořizovala. Z odposlechů vyplývalo, že lobbista a bývalý poradce expremiéra za ČSSD Miloše Zemana si v listopadu 2007 často volal například se šéfem sekretariátu nejvyšší státní zástupkyně Josefem Pavlíkem. Šlouf ale již dříve popřel, že by se spolu cíleně bavili o nějaké konkrétní kauze. Právo připomíná, že Obvodní soud pro Prahu 8 původně Vacka uznal vinným ze zneužití pravomoci veřejného činitele a jako zřejmě vůbec prvního policistu v Česku ho za únik odposlechů do médií potrestal osmiměsíční podmínkou s dvouletou zkušební dobou. Stále aktivní policista se ale odvolal k pražskému městskému soudu a uspěl. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová loni řekla, že policista "je obviněn z toho, že pod falešnou záminkou zajistil vydání soudního příkazu ke sdělení údajů o příchozích a odchozích hovorech soukromé osoby M.Š., které byly zveřejněny redaktorem TV Nova v hlavní zprávách 13. a 14. ledna 2008". Zenklová tehdy dodala, že obviněný komisař z obvodního ředitelství Praha III porušil tímto jednáním také zákon o policii a interní policejní předpisy. Za zneužití pravomoci veřejného činitele mu hrozily až tři roky vězení nebo zákaz činnosti, informuje Právo.
