Přehled tisku
Stála za výbuchem panelového domu v Třinci v červnu 1984 Státní bezpečnost? Deník Právo v sobotu přišel s informací o výpovědi bývalého spolupracovníka Státní bezpečnosti Karla Muroně, podle kterého výbuch zinscenovala StB, aby ho posléze svedla na skupinu chartistů v čele s Václavem Havlem.
Stála za výbuchem panelového domu v Třinci v červnu 1984 Státní bezpečnost? Deník Právo v sobotu přišel s informací o výpovědi bývalého spolupracovníka Státní bezpečnosti Karla Muroně, podle kterého výbuch zinscenovala StB, aby ho posléze svedla na skupinu chartistů v čele s Václavem Havlem.
Nyní se deník k tématu vrací a přináší tvrzení kriminalisty Jiřího Jíchy, že sled událostí a náhod provázejících celou tragédii případnému naplánování neodpovídá. Jícha, který se na objasňování příčin tragédie před šestadvaceti lety podílel, podle svých slov tehdy v průběhu vyšetřování žádné tlaky nepocítil a z technického hlediska byl výbuch objasněn beze zbytku. Před panelákem se opravoval horkovod a ve výkopu bylo plynové potrubí, pod kterým se za silných dešťů sesunula půda a vzala s sebou i potrubí, které se pak vytrhlo z přípojky. Trestní oznámení Karla Muroně, že ve výbuchu měla prsty StB, bude nicméně posuzovat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, uzavírá Právo.Podle Lidových novin je takřka jisté, že první velkou obětí nadcházejících parlamentních voleb bude nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Její odchod již dlouho slibuje šéf ČSSD Jiří Paroubek, ale donedávna platilo, že v případě vítězství ODS má Vesecká slušné šance ve svém křesle zůstat. Minimálně od dob kauzy Čunek tvořila pevný základ justiční stáje expremiéra Mirka Topolánka, píší noviny a tvrdí, že nástup Petra Nečase do čela ODS mění situaci. Nečas se prý chce Vesecké zbavit a opřít se o vliv exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Deník připomíná kauzu takzvané „justiční mafie“, do níž Vesecké předchůdkyně Marie Benešová zahrnula také místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru a exministra spravedlnosti Pavla Němce. Kučera ale koncem roku odejde do důchodu a příchod Nečase dramaticky omezil vliv Němce na vedení ODS. Trojice, kterou její odpůrci berou za klíčové hráče tzv. "justiční mafie", tak zřejmě již brzy ztratí většinu své moci, uzavírají Lidové noviny.
Tématu regulací se věnují Hospodářské noviny. Podle nich chce ČSSD zřídit mocný regulační úřad, který má snížit cenu elektřiny až o třicet procent a dohlížet i na ceny za volání a bankovní poplatky. Deník cituje stínového ministra obchodu a průmyslu Milana Urbana, že Německem inspirovaný model by ani tak neměl přibírat nové úředníky, jako spíš koncentrovat kontrolu cen pod jednu střechu. A to s cílem posílit regulační a cenovou kontrolu. Podle ekonoma Miroslava Zámečníka však nejde o nic nového, podobný návrh má ve svém programu i ODS. Ta prý ale nechce diktovat ceny shora, jen spojit regulační úřady pod jednu střechu a ušetřit. V té souvislosti list přináší také názor představitele prestižní právní kanceláře, který pochybuje o smyslu spojování nebo přeskupování regulačních pravomocí. "Každá regulace vyžaduje fundovanou expertizu trhu a nevím, jestli se něco získá, když se to všechno hodí do jednoho pytle," citují experta Michala Dlouhého Hospodářské noviny.
Čechům přestává být lhostejné, co se děje s historickými stavbami v jejich okolí. A našli účinný způsob, jak ovlivnit postup investorů, kteří plánují stavbu zbourat, konstatují Lidové noviny. Podle nich je tito lidé prostě sepíší žádost na ministerstvo kultury, aby byl objekt zapsán mezi kulturní památky. A i když tato snaha nevyústí v zapsání do seznamu památek, alespoň se po doba zpravidla až dvouletého rozhodovacího procesu zastaví demoliční práce. Podle Lidových novin jsou nyní v kurzu hlavně stavby moderní architektury a technické památky. Například obyvatelé brněnského sídliště Lesná chtějí zachovat jeho unikátní kompozici v zeleni. Zápisem mezi kulturní památky chtějí lidé zachovat i most v Brandýse nad Labem. Kvůli přílišné nákladnosti opravy chce Středočeský kraj spojit Brandýs se Starou Boleslaví raději úplně novým most, který by snesl i větší zátěž. Skupina místních má ale podporu Národního památkového ústavu, který považuje hodnotu mostu za nespornou, zejména pokud jde jeho už téměř 150 let stará kamenná předmostí.
Mosty jsou podle Lidových novin vůbec v kurzu právě v poslední době, což podle památkářů není náhoda. Při postupné modernizaci silniční a železniční sítě investoři řeší dilema bourání versus nákladná rekonstrukce u mnoha mostů z konce 19. století, které jsou na konci životnosti. A jak dodávají Lidové noviny, aktivita občanů může být úspěšná i bez ohledu na verdikt ministerstva o zapsání či nezapsání stavby do seznamu památek. Například rekonstrukce hlavního koridoru z Pardubic do České Třebové počítala s bouráním nádraží v Ústí nad Orlicí, odporu veřejnosti ale dříve než resort kultury podlehlo ministerstvo dopravy, které nařídilo Správě železniční dopravní cesty projekt přepracovat a budovu nádraží zachovat.
V glose na názorové straně ale Lidové noviny poznamenávají, že na památkářích leží nelehký úkol zachovat to cenné a zároveň nezměnit Česko ve skanzen, kde se smí stavět jen v prolukách či na zemědělské půdě.
Chyba rektora Západočeské univerzity v Plzni Josefa Průši může o několik týdnů zbrzdit správní řízení se šesti držiteli PhD. o odebrání tohoto jejich titulu, píše Právo. Průša jim v dubnu odeslal na návrh děkana právnické fakulty Jiřího Pospíšila oznámení o zahájení správního řízení včetně lhůt, do kterých musí předložit důkazy o tom, že titul získali řádně. Jenže rektor své oznámení vůbec nepodepsal a nedal na něj ani razítko univerzity, takže dokument nesplňuje náležitosti, které by mu dodaly právní váhu, konstatuje deník. Podle něj nyní reálně hrozí, že bude muset dopisy poslat znovu, tedy s několikatýdenním zpožděním, jinak by na něj dotčená šestice nemusela brát zřetel. Děkan Pospíšil nechápe, proč se to vlastně stalo, když rektorovi podali hotové návrhy na zahájení řízení, které stačilo jen podepsat a odeslat.
Na nově vydávaných poštovních známkách už nebudou uváděny ceny, ale pouze písmena. Tuto revoluční změnu odstartuje Česká pošta v tomto týdnu, informuje Právo. Zároveň se hned zajímá, zda si tak firma neotevírá dveře ke snadnějšímu zdražování. Podle mluvčího České pošty se ale letos se zdražováním listovních zásilek v žádném případě nepočítá. Všechny dosavadní české poštovní známky budou do vyprodání zásob platit i nadále, ty nové ve formě samolepek ale už nebude nutné vlhčit. Místo hodnoty v korunách budou označeny písmeny podle cíle, a to A pro doručení v rámci republiky, E pro starý kontinent a označení Z budou mít známky zásilky do zámoří, informuje Právo.