Lidové noviny upozorňují, že policie chce slídit v telefonech českých občanů ještě více než doposud. Příští týdny a měsíce rozhodnou o našem soukromí a také míře v něm legálně slídit.
Lidové noviny upozorňují, že policie chce slídit v telefonech českých občanů ještě více než doposud. Příští týdny a měsíce rozhodnou o našem soukromí a také míře v něm legálně slídit. Na jedné straně se skupina poslanců snaží omezit policejní využívání dat mobilních operátorů, na druhé straně chce ministerstvo vnitra ještě přitvrdit v pořizování odposlechů. Poslanci se kvůli nadměrnému počtu policejních žádostí o výpisy uskutečněných telefonátů a lokalizace konkrétního přístroje obrátili minulý týden na Ústavní soud. "Udělala jsem neprodleně všechny nutné právní úkony a poslala návrh všem dotčeným stranám. Ten návrh je nyní ve fázi zpracovávání. Jsem známá tím, že se snažím pracovat rychle,"řekla LN soudkyně zpravodajka tohoto případu Eliška Wagnerová. Podle informací nevládní organizace Iuridicum Remedium využívá česká policie ohromné množství dat od mobilních operátorů i pro vyšetřování banálních trestních činů. V tomto směru je třetí nejsnaživější v Evropě. Opačným směrem postupuje návrh ministra vnitra Martina Peciny, který se zatím úspěšně snaží sněmovnou protlačit svůj protikorupční balíček. Policii by výrazně rozšířil možnosti žádat soudy o povolení přímých odposlechů. Vedle závažných trestných činů by tato úprava přinesla možnost žádat o nasazení policejní techniky i při podezření z vybraných korupčních činů. "Tato úprava by se týkala i některých trestných činů, kde je maximální jeden rok trestní sazby. To je nepřijatelné," míní poslanec a předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda z ODS. Filip Pospíšil z organizace Iuridicum Remedium na stránkách LN varuje, že policie jen za loňský rok vznesla 145 tisíc požadavků na konkrétní buňku mobilního operátora. Z ní mohou v konkrétním časovém úseku volat stovky i tisíce lidí, takže konečné číslo je mnohem, mnohem vyšší.
Miloslav Vlček, foto: ČTK
Hospodářské noviny se věnují kauze předsedy poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka z ČSSD. Píší, že producentské duo Vlček & Tvrdík nabídlo veřejnosti smutné, přesmutné představení. Třesoucí se hlas třetího nejvyššího představitele republiky, přísný učitelský dozor šéfa volební kampaně. Nachytaný hříšník četl z papíru předem připravené věty, které snad měly být obhajobou v kauze zneužité dotace a podivné půjčky vracené v papírovém pytlíku. Podstatu prohlášení lakonicky shrnuly zpravodajské weby: Lhal jsem, ale neodstoupím. Posléze novináři našeho smutného hrdinu donutili k dodatku: Ano, porušil jsem zákon, ale neodstoupím. Prosím úpěnlivě - už tu trapnost neprodlužujte, uzavírá komentátor HN.
Společnost Mobile Services, která spadá do skupiny PPF Petra Kellnera, plánuje podle Mladé fronty Dnes rozjezd telekomunikační služby v síti jednoho z nynějších velkých operátorů. PPF se k tomu zatím nechce vyjadřovat, k žádné dohodě prý dosud nedošlo. Podle dobře informovaných lidí z telekomunikační branže zjišťují manažeři Mobile Services možnosti spolupráce s mobilními operátory a možnosti rozjetí takzvaného virtuálního mobilního operátora. Tedy takového, který by využíval prostředky a kapacity nynějších sítí. Firem, které fungují na tomto principu, je v Česku řada, žádná z nich však své služby nesmí nabízet mimo určenou uzavřenou skupinu lidí a nemá statut operátora. Plány PPF v telekomunikační branži podle deníku potvrzuje i to, že do čela Mobile Services PPF povolala z Moskvy Igora Přerovského, někdejšího viceprezidenta pro značku a komunikaci operátora Oskar - předchůdce Vodafonu. PPF se však nechce ke svým telekomunikačním plánům vyjadřovat. "Prozatím vám skutečně nemohu sdělit nic konkrétního,"řekl MfD Přerovský. Několik na sobě nezávislých zdrojů z branže však potvrdilo, že jeho spolupracovníci již s nabídkou spolupráce kontaktovali velké mobilní operátory. Dohoda však zatím nebyla uzavřena. Podle informací MfD také Přerovského podnik jedná o případném odkupu zákazníků firem, které dnes přeprodávají služby stávajících operátorů a nabízejí tak lidem levnější volání. Skupina PPF podniká v pojišťovnictví, ve spotřebitelských financích, v bankovnictví a poskytuje služby správy majetku. Vlastní téměř 93 procent v PPF Bance či téměř 30 procent v ruské Nomos Bank. Patří jí také zhruba osmiprocentní podíl v západosibiřské Chanty-Mansijské bance. Z oblasti správy majetku spoluvlastní PPF ECM Holding.
Miliardovou zakázku torpéduje střet zájmů, píší Hospodářské noviny. Vysoké učení technické v Brně si zadělává na další prekérní situaci: podezřelou zakázku na miliardovou budovu elektrotechnické fakulty má prověřovat ten, který ji nakonec získal. Jde o vyústění dlouho tolerovaného střetu zájmů na akademické půdě univerzity. Jak HN upozornily, tendr za 1,12 miliardy korun vyhrála největší brněnská stavební společnost OHL ŽS, a to za podezřelých okolností, když se na zadávací dokumentaci se podílel zaměstnanec vítězné firmy. Jenže nyní se ukazuje, že propojení univerzity se stavební firmou je mnohem užší. Přímo ve správní radě školy sedí Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel společnosti OHL ŽS. "Správní rada nevypisuje ani neorganizuje výběrová řízení," tvrdí Michal Hašek (ČSSD), jihomoravský hejtman a současně člen správní rady. Přitom právě Hašek vybídl předsedu rady a brněnského primátora Romana Onderku (rovněž ČSSD), aby svolal mimořádné zasedání. Štefl by tak nakonec zkoumal, zda jeho firma postupovala transparentně a neměla před konkurencí výhodu. Přitom už samotné Šteflovo členství ve správní radě poskytovalo jeho společnosti náskok. Eliška Císařová z protikorupční organizace Transparency International považuje Šteflovu dvojroli za ukázkový konflikt zájmů. "Sice nemusí vidět tu dennodenní činnost, ale samozřejmě má jako člen správní rady usnadněný přístup k informacím,"říká Císařová. Zpětně se ukazuje, že společnost OHL ŽS nemusela z dvojrole svého šéfa těžit poprvé. Předloni v srpnu firma vyhrála půlmiliardovou zakázku na stavbu dalšího kampusu univerzity, jenž stojí v těsném sousedství budoucí budovy elektrotechnické fakulty. Šteflova společnost by zakázku měla uzavřít 30. dubna. A stavba nové budovy má podle zadání začít hned následující den, tedy 1. května. Firmě tak postačí přesunout stroje jen o pár desítek metrů dál. Stavební firma nicméně dál trvá na tom, že zakázku získala čistým způsobem, informují HN.
Pražský městský soud v pondělí zamítl návrh ministerstva financí na předběžné opatření vůči firmě RPG Byty, která v Moravskoslezském kraji vlastní asi 44.000 bývalých bytů OKD. Napsal to deník Právo s odvoláním na informace Jakuba Haase z tiskového odboru ministerstva. Firma RPG Byty má tak podle deníku soudně potvrzeno, že může i nadále nakládat se svým majetkem, tedy i s nejrozsáhlejším bytovým fondem v ČR. Neznamená to však, že by jej mohla prodávat komukoli, protože RPG Byty před časem potvrdila, že uznává i nadále platnost privatizační smlouvy z roku 2004, podle níž mají nájemníci těchto bytů předkupní právo, píše Právo. "Dnes jsme obdrželi rozhodnutí soudu, podle kterého byl návrh na předběžné opatření zamítnut. Nicméně vzhledem k tomu, že společnost RPG Byty mezitím odstoupila z arbitráže s ministerstvem a uznala všechny své závazky plynoucí z privatizační smlouvy, na nynější situaci verdikt soudu nic nezmění," cituje Právo Haase. Společnost RPG Industries, která prostřednictvím firmy RPG Byty uvedené bytové jednotky vlastní, již v březnu oznámila, že se stahuje z arbitráže, kterou s ní vede ministerstvo financí. RPG Industries totiž tvrdí, že nevěří ve spravedlivý proces v České republice.
Václav Klaus|Foto: Radio Prague International
Prezident Václav Klaus míní, že eurozóna a euro současné problémy přežijí. Cena ale bude podle něj vysoká - zpomalování ekonomického růstu a zvyšování finančních transferů problémovým zemím. Prezident, který se dlouhodobě netají svou skepsí k projektu jednotné evropské měny, to napsal v článku pro nejnovější vydání týdeníku Ekonom. Důvodem, proč eurozóna jako instituce nezkrachuje, je podle něj to, že do projektu eura už bylo investováno příliš mnoho politického kapitálu. Jednotná měna však podle Klause nepřinesla jejími zastánci očekávaný efekt a její udržování je čím dál nákladnější. Myslí si, že cenu za udržení eura zaplatí občané zemí eurozóny, ale zprostředkovaně i další Evropané. "Touto cenou bude - což je na jednoho člověka špatně vyčíslitelná položka - dlouhodobé zpomalování ekonomického růstu, které bude evidentní ekonomickou ztrátou vůči našemu potenciálu i vůči vývoji v dalších zemích světa. Cenou dále bude - snadněji viditelné - narůstání objemu finančních transferů, které budou muset být posílány zemím eurozóny s největšími ekonomickými a finančními problémy," uvedl. Klaus píše, že pokud má odpovídat na otázku "kdy zkrachuje eurozóna?" je třeba alespoň pracovně vymezit, jak chápe slovo "zkrachuje". Nabízejí se podle něj minimálně dvě interpretace tohoto slova. "V jedné z nich bych řekl, že projekt eurozóny, respektive projekt vytvoření společné evropské měny, už dávno zkrachoval. Anebo - jemněji řečeno - nepřinesl efekty, které se od něj očekávaly," napsal prezident v týdeníku Ekonom.
