Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ústavní soud možná dramaticky změní výpočet důchodů, píše Právo. V pátek totiž vyhlásí nález, který může znamenat výraznou změnu pro lidi s vysokými příjmy. Mohli by mít nárok na výrazně vyšší penze. To by však stejně dramaticky zvýšilo povinné výdaje státu a ohrozilo státní rozpočet.

Ústavní soud možná dramaticky změní výpočet důchodů, píše Právo. V pátek totiž vyhlásí nález, který může znamenat výraznou změnu pro lidi s vysokými příjmy. Mohli by mít nárok na výrazně vyšší penze. To by však stejně dramaticky zvýšilo povinné výdaje státu a ohrozilo státní rozpočet. Vše začalo soudem muže, kterému byl vyměřen invalidní důchod přes 13 tisíc korun. Muž přitom v letech 1986 až 2005 vydělával průměrně 68 tisíc. Před soudem napadl jak výši přiznaného důchodu, tak zákon a poukázal na to, že celková výše jeho důchodu činí pouze 19 procent z jeho příjmu. To nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení. Mimo jiné upozornil na zprávu ministerstva, že v Česku činila v roce 2004 průměrná výše důchodu 44 procent k hrubému příjmu. Podstatou problému je, že pokud má člověk v životě vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím.


Praze hrozí kvůli modernizaci ústřední čistírny odpadních vod trestní stíhání z Bruselu. Informuje o tom deník E15. Evropská komise má výhrady ke smlouvě, kterou Praha uzavřela s nadnárodní společností Veolia o provozování vodárenské infrastruktury v metropoli. Evropské komisi vadí, že hlavní město pronajalo kanalizace a čistírnu až do roku 2028. Původní kratší smlouvu přitom prodloužilo bez výběrového řízení. Tím Praha údajně nepřiměřeně zvýhodnila jednu soukromou firmu. Vyplývá to z jednání, které v březnu vedli zástupci Evropské komise s českou delegací. Modernizace čistírny si vyžádá skoro 20 miliard korun. Přes šest miliard může město získat z EU. Pražský primátor Pavel Bém informace označil za mystifikaci. Podle informací E15 však bylo sdělení bruselského úředníka velmi silné a jasně formulované. I když nelze vyloučit, že šlo o vyjednávací taktiku.


Ministerstvo obrany vyjednává o nákupu tří lehkých obrněných vozidel Iveco v sanitní verzi. Auta by měla podle Hospodářských novin stát až sto milionů korun. Mluvčí ministerstva Lucie Kubovičová přesnou cenu zakázky sdělit odmítla. Armáda plánuje nasadit auta v misích v Afghánistánu ještě letos. Ministerstvo už koupilo dohromady 112 vozidel Iveco. Ani jednou nevypsalo výběrové řízení. Poslední nákup 90 aut z loňského prosince prověřuje antimonopolní úřad.


Do letadel se vrací tekutiny, ale ještě ne bezpečí, uvádí Lidové noviny. Můžeme-li si opět brát do letadel kapaliny, nápoje, krémy či zubní pasty, je to zdánlivě prkotina, ale ve skutečnosti velký krok k normálu. Letiště si však musí pořídit kapalinové detektory - zřejmě budou masivní, drahé a odolné proti výbuchu. Zaplaťpánbůh za ten pocit normálu, ale v normálu ještě nejsme a za našich životů už asi nebudeme. Máme-li se k normálu alespoň blížit, rozlišujme mezi buzerací a nebezpečím. Teď byla odstraněna jedna buzerace z mnoha, ale zvýšila se míra bezpečí? Upřímně řečeno ne. Má-li se zvýšit míra bezpečí, je třeba nesoustředit se na strojovou kontrolu, ale na osobní kontrolu pasažérů. Prošla by ale v Evropě profilace cestujících podle věkového, gendrového či národnostního klíče, ptají se závěrem komentáře Lidové noviny.


I když ministryni zdravotnictví Daně Juráskové už ve funkci nezbývá vzhledem k volbám mnoho času, přesto se razantně obula do zlepšení bezpečnosti pacientů v nemocnicích. Jak píše Právo, v Evropské unii, ale i v Česku je zhruba 8 až 12 procentům pacientů přijatých do nemocnic způsobena újma na zdraví. Mezi nejčastější patří chyby při podávání léků, chirurgické pochybení, ale i diagnostické chyby, nezohlednění výsledků testů nebo infekce. Vláda proto ministryni schválila akční plán kvality a bezpečnosti zdravotní péče. Ministryně navrhuje pro letošek pět cílů - mimo jiné bezpečnou identifikaci pacientů, třeba náramkem. Požaduje stanovit postup při podávání rizikových léčiv, prevenci pádu pacientů, zavedení co nejpřísnějších hygienických postupů. Jak uvedla Jurásková, jsou to úkoly, které nestojí prakticky žádné peníze, ale mohou významně ochránit bezpečnost pacienta.


Děti se naučí jak odmítnout úplatek i drogu, píší Hospodářské noviny. Nový předmět etická výchova se má ve školách objevit už v září. Žáci se budou učit i přehráváním modelových scének. Předmět zavádí ministryně školství Miroslava Kopicová. Výuka etiky podle ní dvacet let po sametové revoluci ve školách chybí. Předmět však bude dobrovolný. Ministerstvo se při zavádění etické výchovy inspirovalo praxí v šestnácti evropských zemích, kde se tento předmět vyučuje. Jak uvedl Pavel Motyčka, který má školení kantorů na starosti, občas ho zarazí, jak některé děti nejsou schopny vést dialog nebo správně zahájit rozhovor. Základních škol je v Česku přes čtyři tisíce, etickou výchovu nyní dobrovolně vyučuje asi stovka z nich. Nejčastěji kantoři o etice vyprávějí v rámci jiného předmětu.


Ilustrační foto: Štěpánka Budková
Částky některých neplatičů pokut v hlavním městě dosahují astronomických rozměrů, píše Mladá fronta Dnes. Mezi rekordmany patří čtenář z knihovny a řidič. První dluží knihovně za nevrácené knihy 100 tisíc, druhý zase městské policii 850 tisíc korun. Pokud by se někdo začal 'vrtat' v tom, jak se Pražané starají o své pokuty, zřejmě by byl v některých případech hodně překvapen. Asi vůbec nejčastější pokuta, s kterou se Pražané setkávají, je za jízdu načerno. Dluh dosahuje zhruba 187 milionů korun. Za takovou sumu by mohl dopravce nakoupit tři nízkopodlažní tramvaje. Největší neplatiči mají i přes dvacet pět pokut. Černých pasažérů loni v autobusech, tramvajích nebo metru revizoři nachytali na 233 tisíc. Na místě zaplatilo 69 tisíc z nich. Překvapivé je, že ze zbytku jen šest z deseti hříšníků přijde zaplatit ve stanovené lhůtě. Zbytek se raději vystavuje soudům a exekuci majetku.