Deníky se vrací k rozhodnutí výkonné rady ODS, která v pondělí podle očekávání pověřila po rezignaci Mirka Topolánka řízením strany volebního lídra Petra Nečase. Komentují především to, že na kandidátkách do sněmovních voleb i nadále zůstanou volební manažer ODS Ivan Langer a primátor Prahy Pavel Bém.
Deníky se vrací k rozhodnutí výkonné rady ODS, která v pondělí podle očekávání pověřila po rezignaci Mirka Topolánka řízením strany volebního lídra Petra Nečase. Komentují především to, že na kandidátkách do sněmovních voleb i nadále zůstanou volební manažer ODS Ivan Langer a primátor Prahy Pavel Bém. "Zda se modří rozhodli dobře, nebo ne, ocení voliči. Pro voliče je však dobře, že se o Bémovi a Langrovi alespoň jednalo. Nešlo totiž v první řadě jen o politikaření nebo o mokvající skandál. Šlo o důvěryhodnost obou
Petr Nečas, foto: ČTK
mocných mužů," míní autor článku v Mladé frontě Dnes (MfD). Alespoň do politiky podle komentátora přichází něco nového. Nejde už jen o to, kolikrát jsi byl zvolen, kolik jsi získal pro svou rodnou stranu bílých, černých nebo i šedých peněz, o to, kolikrát jsi byl v televizi a jak tě podporují aparátčíci a straníci. "Jde o to, co si o tobě myslí lidé, zda ti věří," obrací se svým komentářem k politikům autor článku. Kdyby se z modré budovy vytáhly takové základní kameny jako Langer a Bém, mohla by se podle komentátora Práva zřítit. To samé se prý stalo Gorbačovovi se Sovětským svazem po zavedení glasnosti a perestrojky. "V zákulisí proběhl souboj peněz. Zvítězili ti, kteří se bojí pádu celé modré budovy, a přiklonili se k úplně počáteční fázi perestrojky - výměně tváře v čele. A basta," míní autor. Přeorávat měsíc
Tváře v čele ODS, zleva: Petr Nečas, Ivan Langer, Petr Bendl a Petr Tluchoř. Foto: ČTK
a půl před volbami kandidátky je nebezpečné. Neudělat nic v atmosféře očekávání, kterou v posledních týdnech vyvolala sama ODS hlasitým přemýšlením o čistce na kandidátkách, má svoje rizika taky, myslí si komentátor Lidových novin (LN). "Hlavní výzvou, před kterou teď stojí Petr Nečas, je srozumitelně ukázat, že má vůli a hlavně že bude mít sílu ve straně uklízet. Jinak je kandidátka ODS kolektivní zajíc v pytli," uzavírá autor v LN.
Šéf lidovců Cyril Svoboda sám umožnil, aby spor o dům v pražských Dejvicích, který dlouhá léta vedl s charitativními organizacemi, pokračoval. Svoboda přitom už dříve uvedl, že ve sporu pokračovat nebude. Koncem března ale podepsal písemný souhlas s odvoláním státu, soud tedy musí v případu určení dědice domu rozhodovat znovu.
Cyril Svoboda
Informuje o tom deník Právo. Vyjádření předsedy se Právu sehnat nepodařilo. Předseda lidovců i charitativní organizace shodně tvrdili, že je majitelka domu v závěti určila jako dědice. Soud ale v listopadu loňského roku zamítl Svobodovu žalobu a politik po dlouhých letech sporů oznámil, že boj o dům vzdává. "Je to moje definitivní rozhodnutí,"řekl tehdy Svoboda. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) jako vedlejší účastník řízení ale s rozsudkem obvodního soudu nesouhlasil a odvolal se. Svoboda pak prostřednictvím svého advokáta poslal k soudu písemný souhlas s odvoláním. Bez toho by spor o činžovní dům skončil v neprospěch šéfa lidovců. Čtyřpatrovou dejvickou budovu v hodnotě asi 50 milionů korun odkázala Svobodovi v roce 1992 jeho známá Marie Kaprálková. V listopadu 2004, tedy ve svých dvaadevadesáti letech a rok před svou smrtí, však Kaprálková sepsala novou závěť, v níž svůj majetek rozdělila mezi charitativní organizaci Domov svaté Rodiny, Nadaci Jedličkova ústavu a své vzdálené příbuzné, manžele Aleše a Boženu Kopecké. Dejvický dům podle tohoto dokumentu připadl charitě. Svoboda se u obvodního soudu neúspěšně snažil dokázat, že Kaprálková před svou smrtí trpěla duševní poruchou. K sepsání nové závěti ji prý donutili Kopečtí. Sporem se teď bude zabývat pražský městský soud, uzavírá Právo.
Celoplošné televize v Česku by měly od příštího roku vysílat také pro nevidomé. Požaduje to Evropská unie. O návrhu na změnu vysílacího zákona budou tento týden hlasovat poslanci. Informaci přinesly Hospodářské noviny (HN). Nevidomí novinky vítají, kritikům
Foto: Evropská komise
ale vadí, že na přípravu nových opatření nebyl dostatek času, a že jsou přísná. Česká televize by měla od ledna 2011 zpřístupnit nevidomým nejméně deset procent pořadů. Ke komerčním televizím je pravidlo mírnější, u nich stačí dvě procenta. Počet zrakově postižených lidí se v Česku odhaduje na 130 tisíc, asi deset až 20 tisíc z nich jsou nevidomí. Nejvíce zrakově postižených žije ve větších městech, protože tam lépe najdou práci. Zhruba 20 procent zrakově postižených žije v Praze, asi osm procent pak v Brně. Zavedení novinky zjednodušují digitální technologie. Stačí, aby si divák na televizi zapnul zvukový kanál, na kterém je komentář namluven. "Je to komentář, který doprovází běžný zvuk a popisuje, co se zrovna děje v obraze,"řekl prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých Josef Stiborský. Organizace novinku vítá. O změnách zákona budou poslanci hlasovat už podruhé. Prvně jim návrh vrátil Senát, ovšem kvůli jiným změnám, než je vysílání pro nevidomé. Nová povinnost pro televize bude znamenat výdaje v řádu až desítek milionů ročně. Ministerstvo kultury, které změny zákona připravilo, spočítalo, že Českou televizi mohou
komentáře vyjít až na 44 milionů ročně. Otázkou také zůstává, jak komentáře pořizovat a k jakým pořadům jsou třeba. "Na ČT jsou kladeny stále nové požadavky, koncesionářské poplatky se ale nezvyšují. ČT musí stále řešit, jak vyhovět a zároveň neomezovat dosavadní kvalitu vysílání,"řekl mluvčí ČT Ladislav Šticha. Český zákon je k televizím mnohem přísnější, než jak to požaduje EU. Ta ve směrnici z roku 2007 pouze říká, že státy mají televize vyzvat, aby vysílání postupně nevidomým zpřístupňovaly, konstatují HN.
Pokuty dohromady za bezmála dva miliony korun vyměřili loni inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Libereckém kraji za poškozování přírody. Celkem provedli 130 kontrol, z toho polovinu na základě upozornění občanů, a uložili 34 pokut. Velké škody působí hlavně investoři při výstavbě solárních elektráren.
Ilustrační foto: Evropská komise
Inspektoři jich zkontrolovali pět, ve čtyřech případech našli zásadní chyby. Informuje o tom Mladá fronta Dnes (MfD). Inspekce loni kontrolovala čtyři fotovoltaické elektrárny v Mimoni, v Jablonném v Podještědí, v Žízníkově na Českolipsku a v Jablonečku v bývalém vojenském prostoru Ralsko. V Jablonečku investor vykácel neoprávněné 23 stromů. Českolipská firma 3L Invest, která tam staví elektrárnu o výkonu 40 megawattů, zaplatila pokutu 90.000 korun. Další dva případy z loňského roku jsou ještě ve správním řízení a zatím poslední případ z Hrádku nad Nisou se vyšetřuje. Podle inspekce tam hrozí investorovi vysoká pokuta. Firma vůbec o povolení kácet stromy nezažádala, za což mohou inspektoři udělit pokutu až dva miliony korun, píše MfD.
Ministerstvo vnitra nakoupí asi 2500 tiskáren za více než 678 milionů korun. Tiskárny dodá osm firem, které zvítězily ve výběrovém řízení. Deník E15 upozornil, že každá tiskárna vyjde v průměru na 250.000 korun. Výši nákladů odmítlo ministerstvo komentovat. "Tiskárny a multifunkční tiskárny budou sloužit k plnění služebních úkolů,"řekl Vladimír Řepka z ministerstva vnitra.
Foto: Barbora Kmentová
Podle deníku E15 by za částku, vyhrazenou na nákup tiskáren, mohlo ministerstvo pořídit nejdražší multifunkční stroje. Rezort přitom nakupuje jen 225 multifunkčních tiskáren, zbylých 2300 budou obyčejné laserové tiskárny různých typů. Nejasnost mluvčí úřadu Jana Malíková nevysvětlila. "Nejsem oprávněna vám k tomu cokoli říkat," uvedla. Veřejnou zakázku, jejíž uzavření ministerstvo oznámilo, si mezi sebe rozdělí osm firem, mimo jiné ČD Telematika, AutoCont, Impromat CZ nebo Your System. Tiskárny dodají 55 organizacím, které pod vnitro spadají. Zakázka je uzavřena na nákup nových tiskáren včetně ročního provozu. Deník E15 už dříve informoval, že ministerstvo spravedlnosti poptává 1260 černobílých a barevných tiskáren za 160 milionů korun. Jeden kus vychází na 130.000 korun.
členové. Dotaci přitom původně získalo sdružení Sport centrum Harrachov, v němž působil Petr Vrtal, který dělal poradce předsedovi sněmovny Miloslavu Vlčkovi. Vrtal ale podle Hospodářské noviny (HN), podle nichž by problém mohlo vyvolat to, že za závazky ručí pouze celé občanské sdružení, nikoli jeho HN peníze vložil do hotelu své firmy PV Real. A když budovu s 99 lůžky a výhledem na krkonošské středisko vybudoval, prodal firmu i s hotelem svému společníkovi, uvedl deník. Stavbu hotelu nyní podle HNčeká kontrola z finančního úřadu. List ale dodává, že z občanského sdružení, které je oficiálním příjemcem dotace, "těžko stát uvidí peníze". Ačkoli je tedy Petr Vrtal podle HN"bohatým podnikatelem, na jeho peníze mu stát v tomto případě sáhnout nemůže". Přitom je podle nich téměř jisté, že by stát měl chtít peníze zpátky. "V podmínkách dotace jasně stojí, že pokud majetek pořízený ze státního příspěvku příjemce peněz prodá nebo převede na někoho jiného, musí dotaci vrátit," píše deník. Již dříve uvedl, že Vlček osobně přesvědčoval poslance, aby dotaci schválili. Předseda sněmovny se proti obvinění ohradil. Úředníci ministerstva financí, které dotaci vyplácelo, si podle HN myslí, že peníze byly zneužity k
jinému účelu, než měly sloužit, zatím se však prý zdráhají obrátit na policii a tvrdí, že se rozhodnou až na základě kontroly finančního úřadu. Podle Ivety Jordanové z protikorupční organizace Růžový panter by ale měli podat trestní oznámení, jestliže se potvrdí, že Vrtalovo sdružení peníze poslalo jeho vlastní firmě. Teoreticky by pak soud mohl aktérům kromě případného trestu nařídit, aby škodu zaplatili ze svého, píší HN.
