České deníky se věnují přípravám na summit USA- Rusko. Hospodářské noviny se v této souvislosti zaměřily i na obchod. Jak uvádějí, Rusové dobývají v Česku ztracené obchodní pozice. Obě velmoci bojují od loňského října v Česku o dodávku nových jaderných reaktorů pro elektrárnu Temelín. Americké firmy zatím výrazně vedou v objemu investic do českého byznysu.
České deníky se věnují přípravám na summit USA- Rusko. Hospodářské noviny se v této souvislosti zaměřily i na obchod. Jak uvádějí, Rusové dobývají v Česku ztracené obchodní pozice. Obě velmoci bojují od loňského října v Česku o dodávku nových jaderných reaktorů pro elektrárnu Temelín. Americké firmy zatím výrazně vedou v objemu investic do českého byznysu. Podle posledních dostupných statistik České národní banky u nás americké společnosti proinvestovaly téměř 62 miliard korun, Rusové 4,5 miliardy. Peníze obou zemí jdou do rozdílných oblastí. Ruský kapitál stojí často za realitními, energetickými či strojírenskými společnostmi. Už pět let ovládá hutní podnik Vítkovice Steel ocelářský gigant Evraz. Ústup slávy zažívají Karlovy Vary, zájem Rusů se nyní soustředil na okolí Prahy. Američané se naopak soustředili na výzkum a vývoj. Hledají tu například talenty v oblasti softwaru.
Prunéřov, foto: Petr Štefek, Wikimedia
Modernizace elektrárny Prunéřov, proti níž protestují ekologičtí aktivisté a Strana zelených, se připravuje i přesto, že nemá schválenou studii vlivů na životní prostředí. Ačkoliv bez této studie se stavět nedá, ČEZ už si na elektrárnu objednaly technologie v hodnotě několika miliard korun. Informují o tom Hospodářské noviny. Například Strojírny Vítkovice mají pro Prunéřov hotové práce za miliardu a podle listu má firma pro elektrárnu dodat kotle v hodnotě sedmi miliard korun. Martin Kocourek, který v dozorčí radě ČEZ zastupuje stát, řekl, že si nedokáže představit, že by si ČEZ objednaly výrobu na Prunéřov dřív, než bude mít schválenou studii vlivu na životní prostředí. Kvůli otázce modernizace Prunéřova odešel v polovině března z vlády ministr životního prostředí Jan Dusík. Chtěl žádat společnost ČEZ, aby připravila novou variantu modernizace nebo kompenzační opatření. Prunéřov vyvolal dokonce mezinárodní zájem, když se do procesu posuzování záměru na životní prostředí zapojily i Federativní státy Mikronésie.
Ministerstvo dopravy připravilo návrh zákona, který zpřísnil pravidla pro činnost stanic technické kontroly (STK). Za zfalšovanou prohlídku vozidla by jejich provozovatelé mohli dostat až pětimilionovou pokutu. Jak píšou Lidové noviny, ministerstvo tak chce zamezit podvodům, kterých se dopouštějí někteří pracovníci STK. Návrh zákona je v připomínkovém řízení, měl by být schválen na podzim. Zákon definuje, jaké úkony se mají v STK uskutečnit a jací technici je mohou provést, a za porušení pravidel zavádí vysoké pokuty.
Začalo zkušební sčítání lidí, domů a bytů, informuje deník Právo. Zúčastní se jej 57 tisíc lidí, tedy si 0,5 procenta obyvatel Česka. Statistici se tak chtějí připravit na ostré sčítání, které je plánované na konec března 2011. Kromě osobních údajů budou formuláře obsahovat například dotazy na vybavení domácnosti osobními počítači, či připojení k internetu. Naopak už nebudou obsahovat, zda domácnosti mají osobní auto či rekreační objekt. Dotazníky nebudou zahrnovat ani otázky na majetkové nebo finanční poměry lidí. Budou tu však údaje o vzdělání, národnosti, mateřském jazyku či o době dojíždění do práce. Poprvé také budou lidé moci odeslat vyplněný formulář v elektronické podobě. Příprava ostrého sčítání se však podle místopředsedy ČSÚ Stanislava Drápala komplikuje. Antimonopolní úřad totiž dosud nezveřejnil závěry přezkoumání tendru na dodavatele informačních technologií. A bez toho nemůže statistický úřad s dodavatelem podepsat smlouvu.
Plány na ochranu dodavatelů před ostrými lokty obchodních řetězců pomocí nového zákona zatím v praxi nefungují. Jak uvádí Hospodářské noviny, dodavatelé se totiž shodují, že situace je v mnoha případech ještě horší. Obchodníci našli cesty jak zákon obejít a tlak na cenu je dokonce větší než dříve. V době, kdy maloobchodní ceny už patnáctý měsíc v řadě klesají, se totiž řetězce nechtějí vzdát žádných peněz a to ani z poplatků, které zákon zakazuje. Jeden z dodavatelů, který si nepřál být jmenován, tvrdí, že řetězec prodává jeho zboží o pět procent levněji, než za kolik ho oni fakturují. Ke snížení ceny je pak nutí i další řetězce. Uplatňování podnákladových cen už šetři i antimonopolní úřad.
Foto: www.freedigitalphotos.net
České firmy si v krizi oblíbily šéfy, kteří se nechají najmout jen na jeden úkol. Když ho splní, jsou o dům dál. Jak píše Mladá fronta Dnes, často jde o 'čističe', kteří přijdou rozdat výpovědi, jindy zase o manažerské ranaře, kteří mají získat peníze od nespolehlivých dodavatelů. Kmenoví zaměstnanci na tyto potulné manažery reagují různě. Většinou jde o směs nadějí a obav, přibližuje manažer Pavel Matoušek, kterého si najímají firmy na jednotlivé úkoly. Jako volný šéf působí už od roku 2007. Teď většinou přichází na pozice, které firma sama neumí obsadit a dlouhodobě by je třeba ani nevyužila. V době doznívající krize je 'pronájem manažera' levnější, protože se za něj neodvádí pojištění, manažer nedostává benefity ani odstupné. To, že firmy mají o externí manažery větší zájem, potvrzují i personalisté, kteří hledají lidi na šéfovské pozice.
Foto: Suat Eman (www.freedigitalphotos.net)
Česko se stalo středem kampaně, která má zvýšit poptávku po přírodním cukru. Jak uvádí Lidové noviny, billboardy rozmístěné v několika státech zaplatil rakouský vlastních Moravskoslezských cukrovarů. Firma tak vytáhla do boje proti umělým sladidlům. Reklama nepropaguje konkrétní značky, ale celou komoditu - v tomto případě cukr. Rozsáhlá kampaň dělá radost i konkurentům cukrovaru, protože z ní mohou těžit i oni. Kampaň probíhá také v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. Stav českého cukrovarnictví nicméně nejvíc ze všeho ovlivnila reforma evropského trhu s cukrem, která probíhala poslední tři roky. Evropská unie musela po prohraném sporu s dalšími státy zrušit cla a dotované ceny cukru a naopak zavedla přísné kvóty pro jednotlivé státy, aby zabránila přebytkům. To znamenalo konec tisíců výrobců a celá Evropská unie se, stejně jako Česká republika z tradičního exportéra cukru proměnila v trh závislý na dovozu této suroviny.
