Nejstarší český poslanec Zdeněk Jičínský, který v pátek oslaví 81. narozeniny, odstoupil podle Mladé fronty Dnes (MfD) z kandidátky ČSSD do letošních sněmovních voleb. "Nebude kandidovat ze zdravotních důvodů,"řekl volební manažer z Vysočiny Michal Šmarda.
Zdeněk Jičínský
Nejstarší český poslanec Zdeněk Jičínský, který v pátek oslaví 81. narozeniny, odstoupil podle Mladé fronty Dnes (MfD) z kandidátky ČSSD do letošních sněmovních voleb. "Nebude kandidovat ze zdravotních důvodů,"řekl volební manažer z Vysočiny Michal Šmarda. Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jičínský patří k matadorům československé a české politiky a také ke služebně nejstarším poslancům. Už v letech 1959 až 1960 byl členem komise tehdejšího ústředního výboru Komunistické strany Československa a ústředního výboru Národní fronty pro přípravu nové ústavy. V roce 1968 byl členem vládní odborné komise pro přípravu federalizace Československa. Poprvé byl poslancem v letech 1968 a 1969, kdy působil v České národní radě. V roce 1969 byl také poslancem Sněmovny národů československého Federálního shromáždění. V roce 1970 byl vyloučen z komunistické strany. V lednu 1977 patřil k prvním signatářům Charty 77 a aktivně se zapojil do disidentského hnutí. Znovu se stal poslancem po sametové revoluci v listopadu 1989. Do roku 1992 zasedal ve federálním parlamentu - nejprve do něj byl kooptován za Občanské fórum, po jeho rozpadu působil v Občanském hnutí. V roce 1992 byl zvolen za sociální demokracii. Poslancem Federálního shromáždění byl do konce roku 1992, kdy tento zákonodárný sbor v souvislosti s rozdělením Československa. V Poslanecké sněmovně působí Jičínský s výjimkou druhé poloviny roku 2002 a první poloviny roku 2003 nepřetržitě od roku 1996. Většinou pracoval ve sněmovním ústavně-právním výboru, uvádí MfD.
Foto: Barbora Kmentová
Podnikatel Jiří Štopl, jehož se podle Hospodářských novin (HN) údajně pokusili uplatit dva brněnští bývalí občanští demokraté Aleš Kvapil a Radovan Novotný, odmítl, že by z jeho strany šlo o provokaci. Ke spolupráci s policií, která by přinesla důkazy proti oběma mužům, se prý rozhodl sám. O možné provokaci mluvili v této souvislosti jihomoravští občanští demokraté. "Bylo to čistě z mé hlavy, nemám vazby na žádné politiky. Modré, oranžové, červené - nic takového," citují Štopla Hospodářské noviny. Do úplatkářské aféry je zapleten bývalý starosta Brna-Žabovřesk Kvapil a bývalý tajemník největší brněnské městské části Brno-střed Novotný. Podle neoficiálních informací údajně chtěli čtyřmilionový úplatek za to, že Štoplovy developerské aktivity v Žabovřeskách získají potřebná povolení. Oba muži patřili k vlivným členům brněnské ODS, po propuknutí kauzy je strana vyloučila. Kvapilův advokát Robert Sedláček odmítl, že by si Kvapil řekl o úplatek. Kvapil i Novotný jsou nyní ve vazbě. Když budou uznáni vinnými, hrozí jim až 12 let vězení, uzavírají HN.
Dluhy na zdravotním pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) loni stouply o osm miliard korun, informuje o tom dnešní deník E15. Za poslední dva roky se pohledávky VZP zvýšily na dvojnásobek - o 15 miliard korun. Lidé a podniky dluží pojišťovně celkem více než 30 miliard korun. "Jedná se o řádově statisíce dlužníků. Někteří mají jenom drobné dluhy nebo neuhrazenou část dluhů původních,"řekl deníku mluvčí VZP Jiří Rod. Přesný počet dlužníků prý pojišťovna nevykazuje. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má 6,2 milionu pojištěnců, ročně hospodaří zhruba se 150 miliardami korun. Loňských osm miliard pohledávek po lhůtě splatnosti tvoří kolem pěti procent ročních příjmů. Pojišťovna má na vymáhání pohledávek celé oddělení. Přesto si nyní kvůli dluhům najala Advokátní kancelář Němec, Bláha a Navrátilová, v níž má podíl exministr spravedlnosti Pavel Němec, exekutor Juraj Podkonický a firma BSP Lawyer Partners. Za čtyři roky vymáhání dluhů jí VZP vyplatí 400 milionů korun, píše E15. "Vybrané konsorcium nebude za nás peníze vymáhat, to budeme dělat i nadále sami. Víme ale, že řadu kroků lze provést lépe a efektivněji, a proto očekáváme, že vzroste počet vymožených pohledávek," uvedl mluvčí. Pojišťovna předpokládá, že díky spolupráci s najatou právní kanceláří dostane od dlužníků za čtyři roky navíc 1,6 miliardy korun.
Péče v nemocnicích se podle pacientů pomalu zlepšuje, slabinou ale stále zůstává kvalita stravy a materiální zázemí zdravotnických zařízení. Nejvíc jsou pacienti spokojeni se službami v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Vyplynulo to z průzkumu Kvalita očima pacientů, který uskutečnilo ministerstvo zdravotnictví v 15 nemocnicích. Odpovídalo přes 22.000 pacientů. O výsledcích informuje Mladá fronta Dnes (MfD). "Chování personálu se celkově oproti loňsku zlepšilo, u zdravotních sester je navíc posun výraznější než u lékařů,"řekl MfD auditor projektu Tomáš Raiter. Největší oblibě se u pacientů opět těší brněnský onkologický ústav, následuje pražská nemocnice Na Homolce a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Nejpříjemnější zdravotní sestry má podle výsledů studie pražský IKEM a opět Fakultní nemocnice Hradec Králové a Masarykův onkologický ústav Brno. Brněnský ústav stejně jako pražské nemocnice Na Homolce a v Motole se podle pacientů mohou pochlubit také vstřícností a ochotou lékařů. Chování personálu českých nemocnic se sice zlepšuje, za standardem zahraničních nemocnic ale stále pokulhává. Lidem vadí především to, že si personál mezi sebou nedokáže předat informace o zdravotním stavu pacienta. Lékaři také často nesdělí nemocnému své jméno. Spokojenost pacientů úzce souvisí se zázemím a čistotou nemocnic. Řada lidí stále kritizuje nevyhovující stav toalet, nespokojenost v tomto ohledu vyjádřilo 64,7 procenta lidí. Nemocniční strava chutná jen třetině pacientů. Ostatní hodnotí kvalitu jídla v nemocnicích citoslovcem fuj, informuje deník MfD.
