Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ministerstvo zdravotnictví chtělo původně nakoupit až 20 milionů vakcín proti prasečí chřipce za více než pět miliard korun. Mladá fronta Dnes (MfD) však píše, že obří kontrakt na poslední chvíli zarazil premiér Jan Fischer, kterému se objednávka zdála přehnaná a pochybná.

Ministerstvo zdravotnictví chtělo původně nakoupit až 20 milionů vakcín proti prasečí chřipce za více než pět miliard korun. Mladá fronta Dnes (MfD) však píše, že obří kontrakt na poslední chvíli zarazil premiér Jan Fischer, kterému se objednávka zdála přehnaná a pochybná. Česko nakonec objednalo jeden milion vakcín za 222 milionů korun. Česká republika tak málem řešila stejný problém jako Francie nebo Belgie, které objednaly víc vakcín, než mají obyvatel, a teď se jich nemohou zbavit, připomíná deník. Podle původní smlouvy by Česko nakoupilo 12 milionů vakcín a případně dokoupilo dalších osm. Nejdřív se totiž mluvilo o tom, že každý člověk musí dostat dvě dávky, aby byla vakcín účinná. Nákup až 20 milionů vakcín schválila vláda Mirka Topolánka. Bylo to krátce předtím, než kabinet padl a vládu převzal Fischer. Kromě množství Fischerovi také vadilo, že kontrakt nepočítal s výběrovým řízením, oslovena byla jediná farmaceutická firma - Baxter, která navíc odmítla zodpovědnost za vedlejší účinky. Nevýhodná byla i rezervace, k níž by se ČR zavázala. Zaplatila by 1,5 miliardy korun za to, že během pěti let dostane v případě pandemie vakcínu a platila by bez ohledu na to, zda by pandemie propukla a firma vakcínu vyrobila a dodala. "Na zjevnou nevýhodnost smlouvy, ale i na nevídaný tlak, aby byla až podezřele rychle uzavřena, upozorňovalo Topolánkův a pak i Fischerův kabinet několik odborníků. Zastavilo se to až na poslední chvíli,"řekl MfD vlivný zdroj z ministerstva zdravotnictví a potvrdil jim to i člověk z Fischerova okolí. Ministerstvo pak muselo připravit mnohem umírněnější návrh - na milion dávek. Ani ty teď nemůže udat. Zatím se nechalo očkovat jen 64.000 lidí.


Jiří Paroubek, foto: ČTK
Sociální demokraté podle Hospodářských novin (HN) zatím ustoupili od plánu na plošné zvýšení sociálního pojištění pro zaměstnance. Pokud ČSSD vyhraje volby, chystá se zvýšit sociální pojištění o jedno procento zaměstnavatelům a lidem s měsíčním příjmem nad 100.000 korun, píší HN. Předseda strany Jiří Paroubek nyní tvrdí, že sociální demokraté sice chtějí po volbách sociální pojištění zvýšit, ale "jen" zaměstnavatelům. "Jedno procento navýšení pojistného by šlo na vrub zaměstnavatelů,"řekl Paroubek, který chce díky touto manévru vybrat do rozpočtu deset miliard korun. Ještě v pondělí přitom sociální demokraté tvrdili, že jednou z možností, jak dostat do obrovsky zadluženého rozpočtu potřebné miliardy, je i plošné zvýšení sociálního pojištění pro všechny zaměstnance. I vyšší pojištění pro zaměstnavatele bude mít důsledky. Zvýší firmám náklady na pracovní sílu v době, kdy se budou vzpamatovávat z dopadů ekonomické krize. "Vyšší pojištění zvýší náklady na pracovní sílu, firmy budou hledat úspory a první, co udělají, je, že se začnou zabavovat lidí," varuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Velmi podobně kritizuje sociální demokraty za jejich plány i ODS. "Už dnes patříme mezi země s nejvyšším sociálním pojištěním v Evropě. Pokud ho budeme ještě zvyšovat, tak tím jen zatížíme firmy a zvýšíme už tak rostoucí počet nezaměstnaných," uvedl místopředseda strany Petr Nečas. Firmy po případném volebním vítězství ČSSD čeká kromě jednoprocentního zvýšení sociálního pojištění i zvýšení daní z příjmu z 19 na 21 procent, uzavírají HN.


Mirek Topolánek (uprostřed) na tiskové konferenci ODS, foto: ČTK
Lidové noviny (LN) zmiňují, že předseda ODS Mirek Topolánek označil starostu Prahy 5 Milana Jančíka za populistu. Topolánek tvrdě odsoudil Jančíkův nápad dát před volbami nájemníkům dáreček v podobě jednorázově sníženého nájemného. "Než ODS v Praze s geniálními populistickými, sebezáchrannými gesty stávajících lídrů, tak raději ODS slušná a důvěryhodná," prohlásil předseda občanských demokratů. Jančík, který je místopředsedou pražské ODS, přišel s nápadem zlevnit lidem v nájemních bytech v dubnu a v září nájemné vždy o dva a půl tisíce korun. A to v době, kdy ODS ve sněmovně tepe sociální demokraty za předvolební populismus, píší LN. Topolánek nezůstal s kritikou kontroverzního starosty sám. "Bylo by to v rozporu s principem adresnosti podpor, které prosazuje ODS. Jinými slovy, podporu by obdrželi i ti, kteří ji nepotřebují, a potom jde o plýtvání veřejnými zdroji," prohlásil kandidát občanských demokratů na ministra financí Martin Kocourek.


Společnost Haguess, která je hlavním dodavatelem multifunkčního systému karet opencard pro Prahu, dostala na začátku roku 2006, tedy jen pár měsíců před získáním této lukrativní zakázky od města, dotaci 25 milionů korun od tehdejšího ministerstva informatiky. Upozornil na to deníkPrávo, který tuto informaci nalezl ve veřejně přístupné účetní uzávěrce Haguessu za rok 2006. Účelová dotace byla firmě poskytnuta především na projekt čipové karty, která se však nemohla realizovat bez toho, aniž by o několik měsíců později nebyla pražskou samosprávou vypsána zakázka na opencard. V čele ministerstva informatiky tehdy stála Dana Bérová (US-DEU). Podle Centrální evidence dotací ze státního rozpočtu mohl Haguess v roce 2006 dokonce čerpat granty za téměř 50 milionů korun. Pražan, který si opencard koupil, ale může dnes čili o pět let později zapomenout na to, že by jí platil třeba parkování v Liberci. "Propojení mezi Libercem a Prahou dnes není, protože neexistuje žádná obchodní nebo politická dohoda mezi městy. Žádný jiný důvod není. Haguess má připraveno technologické řešení, které provozování umožňuje", řekl Právuředitel Haguessu Petr Stránský, který se až do září 2007 na projektu podílel jako poradce. "Smyslem bylo vytvořit systém, který umožní propojení nezávislých kartových center," dodal Stránský s tím, že tato část projektu je hotová. Jenže i v Klientském centru liberecké městské karty si Právo ověřilo, že liberecká karta s pražskou opencard "není kompatibilní a ani se o tom zatím neuvažuje". "Dodavatel je stejný jako v případě opencard, ale databáze jsou odlišné. Technicky to tedy zatím není možné,"řekl deníku Právo zdroj blízký libereckému magistrátu. Původní záměr projektu, na který získal mnohamiliónovou dotaci, tak Haguess zatím nenaplnil.


České nemocnice mají šanci získat z fondů Evropské unie celkem 1,4 miliardy korun na modernizaci center léčící srdeční choroby. Informuje o tom deník E15. Nárok na granty Integrovaného operačního programu pro kardiocentra EU bude podle deníku mít 17 nemocnic. Takzvaná komplexní kardiovaskulární centra, kterých je 11, získá po 80 milionech korun. Jihlava, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a Ústřední vojenská nemocnice v Praze, kterým chybí v centrech kardiochirurgie, dostanou každá o 20 milionů méně. Nemocnice vybralo ministerstvo zdravotnictví na základě auditu, který provedlo loni. Komise hodnotila personální i technické vybavení, důležité bylo i rozmístění kardiovaskulárních center po celé republice. Na jedno komplexní kardiocentrum připadne milion obyvatel. Například obyvatelé severního pohraničí tak budou muset jet na voperování by-passu buď do Prahy, nebo do Plzně, protože žádná ze severočeských nemocnic statut komplexního centra pravděpodobně nezíská. Teď se čeká, až ministerstvo oficiálně ustaví síť kardiocenter a vyzve nemocnice k čerpání z fondů. To se stane pravděpodobně v pondělí. Pak nemocnice rozjedou jednání, z jakých zdrojů budou projekty spolufinancovat. Centralizaci kardiovaskulární péče dlouhodobě doporučuje i Evropská unie. Na infarkt či jiná onemocnění srdce zemře v Česku každý rok přes 50.000 obyvatel, končí deník E15.


Ilustrační foto, zdroj: Evropská komise
Dceřiná společnost Českých drah a největší nákladní vlakový dopravce v Česku ČD Cargo prodalo více než tisícovku vagonů neznáme ostravské společnosti Financial Found, od které si je bude deset let pronajímat. Dopravce chce peníze za prodej použít na nákup nových strojů. Píše to Mladá fronta Dnes (MfD). Firma ČD Cargo prodala dohromady 1145 nákladních vozů, jejichž cena podle znaleckého posudku činila 1,16 miliardy korun. Nový majitel vagonů je bude mít zaplacené za necelých deset let. Ročně ČD Cargo odvedou za pronájem 121,5 milionu korun. Po skončení smlouvy zůstanou vozy dál v majetku Financial Found. Společnost v soutěži na leasing porazila dva konkurenty: Finrail a Railco. I jejich historie je pozoruhodná: Railco vzniklo teprve loni v listopadu a jeho majitelé sídlí v kanceláři v Londýně, Finrail patří výrobci nákladních vagonů Lostr a založen byl loni v prosinci. Tedy až poté, co ČD Cargo soutěž na konci října vyhlásily. Společnost ING Lease, která měla dosud u ČD Cargo na leasing takřka monopol, se do této soutěže ani nepřihlásila. Dozorčí rada podniku se dosud touto zakázkou nezabývala. "Detaily neznám, budeme o ní jednat na příštím zasedání,"řekl MfD šéf dozorčí rady a poslanec ODS Oldřich Vojíř.