Kdo bude rozhodovat, jestli se budou proti prasečí chřipce očkovat vojáci? Bezpečnostní rada státu? Prezident? Bude vláda očkovat dvě stě tisíc nejdůležitějších Čechů a s nimi i vzpouzejícího se prezidenta? Tyhle otázky si klade sloupek Lidových novin.
Kdo bude rozhodovat, jestli se budou proti prasečí chřipce očkovat vojáci? Bezpečnostní rada státu? Prezident? Bude vláda očkovat dvě stě tisíc nejdůležitějších Čechů a s nimi i vzpouzejícího se prezidenta? Tyhle otázky si klade sloupek Lidových novin. Tady už nejde je o prasečí chřipku, ale o to, kdo má ve chvíli, kdy si kritická část elit usmyslí, že čelíme nějaké nové civilizační hrozbě, rozhodovat. Pořád ještě slýcháme názor, který tuto pravomoc dává výlučně odborníkům. Mezitím se objevilo podezření, že do vyhlašování pandemie jim příliš mluvil farmaceutický průmysl. Celá debata se pak nutně zdemokratizovala. Odborníkům laici a priori důvěřují, štípat na sobě dříví ale nedovolí ani jim.
Na Horní Jiřetín a Černice na severu Čech je smutný pohled, píší Lidové noviny. Obklopuje je totiž krajina zničená těžbou hnědého uhlí. Obří rypadlo se zakusuje do země jen pár stovek metrů od jejich domovů. Obě obce zůstávají posledním ostrůvkem života v pusté krajině zničené těžbou. Zanedlouho možná lidé zmizí i odsud. Důvodem je snaha důlních společností prolomit limity těžby uhlí v oblasti. Mnoho obyvatel se s tím však nehodlá smířit a jasně to dávají najevo. Rypadlo je však dvojsečná zbraň. Když jede, bere lidem střechy nad hlavou, ale když se zastaví, bere jim práci. A to si dobře uvědomují někteří místní, které doly živí. A na jejich názoru nic nezmění ani fakt, že nad zásobami hnědého uhlí leží i jejich domek. Když Horní Jiřetín a Černice padnou, zůstane jediným památníkem starých časů zámek Jezeří, který se tyčí na nedalekém kopci. Navštěvovaná památka se však může bez lidí změnit ve zchátralou zříceninu. Rozrytá zem ho může úplně odříznout od okolního světa.
Češi pobývající v zahraničí si musí dávat větší pozor při placení kartou, než jsou zvyklí z domova. Jak píše Právo, hrozí jim totiž větší nebezpečí, že se stanou obětí podvodníků, kteří jim z účtů odčerpají peníze. Česko prý dokonce eviduje desetkrát méně útoků na bankomaty a podvodných transakcí, než je evropský průměr. Podle odborníků je to dáno tím, že český trh je příliš malý a všechny větší české banky zavedly vůči zneužití odolnější čipovou technologii. V zahraničí ale můžou mít restaurace nebo obchody platební terminály, které takovou ochranou nedisponují.
Foto: czechtourism.cz
Karlovy Vary nechtějí, aby v návrhu na zápis západočeského lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO byla zanesena ochrana celého karlovarského lázeňského území. Dalším dvěma městům lázeňského trojúhelníku, Mariánským Lázním a Františkovým Lázním, ochrana městských center jako celku nevadí a souhlasí s ní. Podle některých odborníků může být postoj Karlových Varů negativním signálem orgánům UNESCO, píše deník Právo v regionální příloze. Karlovarskému magistrátu by stačilo dostat pod ochranu UNESCO jen kolonády, městské divadlo a Císařské lázně. Primátor Werner Hauptmann uvedl, že lázeňské území je příliš rozsáhlé a jeho ochrana jako celku by omezila rozvojové aktivity ve všech směrech činnosti podnikatelských subjektů.
Mezinárodními vlaky Českých drah cestovalo loni o téměř půl milionů cestujících méně než rok předtím, a to necelé dva miliony lidí. To je zhruba dvacetiprocentní propad. Podle prvních údajů však tržby v mezinárodní přepravě rostly přibližně o deset procent. Informuje o tom deník E15. Podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského výsledky příznivě ovlivnil vývoj kurzu koruny a odlišné typy jízdného, které zahraniční klientela využívá. Klesající počty cestujících souvisejí především s výpadkem turistů ze zámoří, Američanů, ale i Japonců a Korejců, kteří pro cesty mezi evropskými metropolemi využívají železniční dopravu. Jejich úbytek se drahám podařilo částečně vykompenzovat větším zájmem ze strany českých cestovatelů.
V době krize přibývá případů šikany v práci, nejčastěji ze strany šéfů k podřízeným. Podle Mladé fronty Dnes si lidé toho nechají více líbit, protože se bojí o místo. Někteří však najdou odvahu a s firmou se rozhodnou bojovat. Podle loňského výzkumu společnosti STEM/MARK se za poslední dva roky zvedl počet případů šikany na pracovišti o jedenáct procent a některou z forem neférového chování ze strany kolegů nebo šéfů tak na vlastní kůži zažívá čtvrtina lidí. Ještě v roce 2007 studie naznačovaly, že něco takového zažilo jen 15 procent zaměstnanců.
Stejná věc, stejný výrobce, ale v našich kamenných obchodech až o polovinu dražší než v okolních zemích a na internetu. Taková je podle zjištění Práva praxe u věcí, bez nichž se neobejdete při péči o malé dítě. Jak zjistilo Právo, rodičům se vyplatí internetové on-line aukce a mini bazary specializované na děti a nebo velké nákupy na Slovensku, v Polsku a Německu. V tamních obchodech bývají třeba výživa pro kojence, sušené mléko a volně prodejné léky či značkové oblečení až o dvě třetiny levnější.
Firmy si za leden přes datové schránky poslaly jen 17 faktur. Start nové služby - posílání elektronických faktur mezi firmami - se nepovedl. Podle Hospodářských novin si službu aktivovalo jen 101 firem a 1980 si v systému povolilo příjem e-faktur. Některé firmy ale systém zavádět nechtějí, protože by jim náklady neušetřil, spíše zkomplikoval práci. Museli by mít dva systémy fakturace vedle sebe. Elektronická faktura je sice levnější než doporučený dopis, ale dražší než klasický. Mnohé firmy říkají, že služba by měla smysl, kdyby byla levnější. Řada firem navíc o této možnosti neví. Zatímco e-faktury na firmy moc nezabraly, komunikace s úřady přes datové schránky zažívá v posledních týdnech doslova boom. Denně jich systémem projde 85 až 95 tisíc a čísla rychle narůstají.
Bezdomovci dostanou v Brně meníčka, uvádí Lidové noviny. To, co běžní zákazníci nesnědli, poputuje z vybraných hospod do Armády spásy. První restaurace v Brně se už připojily k plánu radnice na pomoc potřebným. Každé odpoledne předají neprodané porce a umožní je rozdat lidem bez střechy nad hlavou. A to i přes riziko, že si do fronty půjde stoupnout člověk, který v až tak tíživé situaci není. K záměru se zatím přihlásilo šest restaurací ze zhruba čtyř desítek, které magistrát oslovil. S iniciativou přišel majitel dvou brněnských provozoven Richard Hošek, který žil v Německu a tam je to běžná věc. Zatím není jasné, kolik porcí jídla se tak podaří získat. Podle odhadů zůstává v kuchyních restaurací kolem deseti neprodaných jídel denně.
Dráhy šetří. Místo vyhřáté čekárny čeká na cestující studený peron. Podle Mladé fronty Dnes je právě zkrácení otevírací doby čekáren jedním z čerstvých úsporných opatření. Dráhy tvrdí, že jejich opatření nikomu neublíží a že vycházejí z počtu cestujících, kteří v určitou dobu čekárnu využívají. Přesto na zastávce v Kladně v šest večer čeká dvacet lidí, kteří by čekárnu pohodlně zaplnili. Problém je v tom, že když skončí pracovní doba pokladní, nemá čekárnu kdo hlídat. Stejné je to i v jiných zastávkách v celém Česku. V poslední době navíc takových případů rychle přibývá. Dráhy se brání, že kdyby lidé čekárny neničili, nebylo by je třeba zamykat.
