Prezident Václav Klaus si vybírá politiky, které zve k sobě na Hrad. Letos to byli jen představitelé nejsilnějších stran. Ty menší zřejmě prezidenta nezajímají, píše v jedné ze svých poznámek deník Právo.
Václav Klaus (vlevo) a Miloš Zeman, foto: ČTK
Prezident Václav Klaus si vybírá politiky, které zve k sobě na Hrad. Letos to byli jen představitelé nejsilnějších stran. Ty menší zřejmě prezidenta nezajímají, píše v jedné ze svých poznámek deník Právo a pokračuje: Kdyby se Klausovo jednání posuzovalo něžnou logikou, bylo by pozvání úterního hradního hosta jako pěst na oko - nesystémové, nevysvětlitelné. Miloš Zeman není ani předsedou žádné partaje. Pouze stojí v čele přípravného výboru Strany práv občanů (SPO). Když se prezident v nedávném rozhovoru pro deník Právo pozastavoval nad existencí menších politických subjektů, na SPO se rozpomněl až po doplňující konkrétní otázce. Naznačil tím svůj odlišný vztah k tomuto projektu. Nyní prokázal, že strana, která nemá ani viditelné volební preference, ani dokonce neměla ustavující sjezd, je pro něj výjimečná. Přesněji řečeno je výjimečný její lídr Zeman. To už smysl dává. Devadesátá léta v politice proběhla především ve znamení Václava Klause a Miloše Zemana. Václav Havel svůj absolutní náskok ze začátku desetiletí postupně ztrácel, až zůstal pozadu. Nepřátelství dvou mužů vystřídaly společné postupy, které vyvrcholily opoziční smlouvou, píše autor a v závěru dodává: Prezident republiky může smluvnímu partnerovi pomoci jen svou autoritou. Veřejně ho zve, mimo logiku svých předchozích jednání, k sobě na Hrad. Dohody se mají plnit, uzavírá autor poznámky v deníku Právo.
Foto: www.freedigitalphoto.net
Mladá fronta Dnes se věnuje opatřením, která plánuje kabinet Jana Fischera ve snaze snížit obrovský schodek veřejných rozpočtů. Kabinet navrhuje mírně zvýšit daně a šetřit tam, kde to půjde, abychom v roce 2013 splnili kritéria pro přijetí eura. Mimořádně by byli zdanění lidé s příjmy nad 140 tisíc měsíčně. Vedle toho je podle názoru vlády potřeba důkladně reorganizovat práci na ministerstvech tak, aby se během následujících let snížil rozpočtový schodek asi o 100 miliard, píše Mladá fronta Dnes. "Program je třeba nastartovat okamžitě a zadat povinnosti ministrům hned,"řekl podle listu premiér Jan Fischer.
Lidové noviny na titulní straně varují, že "Jestřábi z Mezinárodního měnového fondu už obhlížejí Česko". Tato instituce, stejně jako Evropská komise, velmi kritizuje český rozpočtový schodek. Proto jeho emisaři podle listu začali sondovat, jak může česká politická scéna vypadat po volbách a co by to znamenalo pro státní rozpočet. Podobné mise prý měnový fond vysílá do zemí, kterým hrozí bankrot. Je to údajně jakýsi pokus hodit tonoucímu záchranný kruh. Experti se sešli s nejrůznějšími politiky, protože je zajímal postoj konkrétních stran. Například místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach pro Lidové noviny uvedl, že jeho strana se pod tlakem necítí. Delegace Mezinárodního měnového fondu však trvá na tom, že stranám nezbývá než tvrdě šetřit, uvádějí Lidové noviny.
Deník Právo tvrdí, že české soudy budou smět rušit tzv. rozhodčí doložky. Jsou to dodatky ke smlouvám, které v případě sporu znemožnily lidem nebo firmám stěžovat si u soudu. Jejich spory pak často řešili podjatí rozhodci, nezřídka v extrémně krátkém čase. Deník Právo to označuje za lichvářskou praktiku. Podobný názor má i Nejvyšší soud a vrchní soud v Praze, které rozhodly, že se lidé mohou takovým nemravným dodatkům bránit u soudu. Ten má pak právo doložku zrušit, pokud bude podle něj odporovat dobrým mravům, píše deník Právo.
Pobočka americké banky Citibank hodlá v Česku masověji využívat práci lidí z domova. Podle Hospodářských novin by tak z domova mohlo pracovat 200 z 860 zaměstnanců firmy, zkoumá se ale i možnost dalšího rozšíření. Záměr souvisí s chystaným stěhováním české centrály z pražské Evropské ulice do Nových Butovic vedle stanice metra, potvrdil listu mluvčí banky Branislav Cehlarik. Součástí testovaného programu "Alternativní pracovní místa" je ale i sdílení pracovních míst, kdy se více lidí střídá u jednoho stolu s počítačem. Možnost práce z domova běží v Citibank pátým rokem, v současnosti tam pracuje výhradně z domova deset lidí. Kromě toho desítky lidí využívají tuto možnost jeden až dva dny v týdnu. "Případné zvýšení počtu lidí bude součástí programu, který v současné době zatím analyzujeme,"řekl Hospodářským novinámředitel lidských zdrojů Citibank Pavel Bořil. Podle něj se dá čekat, že počet těchto lidí naroste, protože dlouhodobě zaměstnanci projevují o tuto možnost zájem.
Lidové noviny upozorňují na příručku s názvem "Homofobie v žákovských kolektivech". Tato brožura je určená učitelům základních a středních škol. Vydalo ji ministerstvo školství, které si není jisté, zda učitelé vědí, jak k tak citlivému problému přistupovat. Mezi dětmi totiž přetrvává odpor k lidem s odlišnou sexuální orientací. To by úředníci rádi změnili. Příručka má učitelům pomoct homofobii mezi dětmi odhalovat a čelit jí. Dozvědí se z ní mimo jiné, že mezi homofobní obtěžování a šikanu patří zesměšňující a urážlivé vtipy, obrázky a komentáře o homosexualitě, bisexualitě a transsexualitě.Také zasílání zesměšňujících či urážlivých e-mailů a SMS. Ale i svlékání, intimní dotýkání či předstírání sexuálních pohybů vůči neheterosexuálním dívkám a chlapcům. "Homofobní projevy chování mohou zanechat v mladém člověku nepříjemné vzpomínky a zkušenosti. Obzvlášť pokud se s nimi potkává denně v prostředí školy," vysvětlila v Lidových novinách náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková.
Když se loni devatenáctiletá dívka z Příbrami rozešla se svým o dva roky straším přítelem, možná si myslela, že ho už nikdy neuvidí. Mýlila se. Nepřestal i vyhledávat, sleduje ji, vyhrožuje, že ji ublíží. A tak se v pátek obrátila na policii, píše Mladá fronta Dnes. Je to podle listu zřejmě první známý případ takzvaného stalkingu, který řeší policisté podle nového zákona. Od ledna se nebezpečné pronásledování řadí mezi trestné činy. "Myslím, že se dívka přihlásila i díky tomu, že se podobný případ popisuje v televizním seriálu. Dost se o tom nyní mluví, řekla listu Monika Schnidlová, mluvčí příbramské policie. Na podobné případy z minulosti si nevzpomíná. Dříve se takové věci řešily pouze jako přestupek, takže středočeští policisté je neevidují. Nyní za to muži hrozí až jeden rok vězení, píše Mladá fronta Dnes.
Zámek Koloděje, photo: CzechTourism
"Zámek Koloděje je na prodej za 250 milionů korun", stojí v jednom z titulků Hospodářských novin. Ten zámek sloužil ve 20. století jako škola Sboru národní bezpečnosti i sídlo vlády. Loni ho vláda vrátila restituentovi Vítězslavu Kumperovi. Podle něj o objekt už projevilo zájem několik lidí. Není zatím jasné, kdy se o prodeji rozhodne. Důvodem prodeje by mohlo být rodinné vypořádání. Na internetu se nabídka objevila 22. ledna, datum prodeje bude záležet na majiteli, řekl webu Lukáš Repal ze zprostředkovatelské firmy.
