Expremiér a šéf ODS Mirek Topolánek poprvé připustil, že po květnových parlamentních volbách by mohlo dojít ke vzniku velké koalice. Uvedl to v nedělním debatním pořadu televize Prima. Píší o tom Lidové noviny.
Mirek Topolánek (vlevo) a Jan Fischer, foto: ČTK
Expremiér a šéf ODS Mirek Topolánek poprvé připustil, že po květnových parlamentních volbách by mohlo dojít ke vzniku velké koalice. Uvedl to v nedělním debatním pořadu televize Prima. Píší o tom Lidové noviny. Připomínají přitom, že Topolánek dosud patřil k nejzarytějším odpůrcům tohoto uspořádání. A nebyl sám. Před volbami v r. 2006 řadili lídři občanských a sociálních demokratů toto slovní spojení málem mezi zakázaná, sprostá slova. Několik měsíců před nadcházejícími volbami už se ale představě velké koalice tolik nebrání. "Pokud nebude žádná jiná varianta, tak politici musí skousnout zuby," prohlásil Topolánek na Primě. Současně však uvedl, že v čele obou velkých stran by zřejmě museli stát jiní politici, nežli on sám a předseda ČSSD Jiří Paroubek. Podobně dnes ovšem mluví i Paroubek. Ještě v r. 2006 považoval velkou koalici za hrozný omyl a podvod na voličích, dnes už ale tak kategorický není. Už v listopadu loňského roku prohlásil, že kdyby došlo po volbách opět k patu, je lepší jít cestou velké koalice spíš nežli shánět politické přeběhlíky. Větší zastání než před čtyřmi lety má tato myšlenka i mezi členy ODS a ČSSD, uvedly Lidové noviny.
Miloš Zeman
Mladá fronta Dnes upozorňuje, že jedním ze dvou největších sponzorů Strany práv občanů expremiéra Miloše Zemana je český zástupce ruské ropné společnosti Lukoil Martin Nejedlý. Její dceřiná firma Lukoil Avation Czech získala v roce 2007 bez výběrového řízení smlouvu na dodávky leteckého benzínu na pražské letiště. Mocná ropná společnost Lukoil je považována za prostředníka, přes kterého Rusové prosazují v Česku svůj vliv. To, že k největším sponzorům Zemanovy strany patří Martin Nejedlý, připustil i Zemanův přítel lobbista Miroslav Šlouf. Podle svých slov sponzoruje Zemanovu stranu i on sám. Částky, které oba muži straně věnovali, zveřejnit nechce. Pocházejí prý z jejich soukromých kont, uvádí Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny komentují odchod současného českého velvyslance na Ukrajině Jaroslava Bašty z jeho postu. Připomínají, že Bašta požádal svého šéfa Jana Kohouta o uvolnění z funkce a ministr mu ochotně vyhověl. Na Baštu po letech práce v obtížných destinacích, jako je Rusko a Ukrajina, zaútočili lidé, kteří ho nepřímo obvinili z podílu na obchodování s vízy, píše deník. Bašta nařčení odmítl, údajně za ním stojí lobby, které nová pravidla poskytování víz přes call centra snížila zisky. Autor komentáře zdůrazňuje, že význam nominace nového velvyslance bude nesmírný. Ukrajina nabízí velké příležitosti, představuje ale také velká rizika. Baštův nástupce bude mít těžkou pozici. Zemi po prezidentských volbách čekají změny a s nimi nebude pro české diplomaty lehké se vyrovnat.
Pražská ODS stále více připomíná sovětské politbyro, píše se v komentáři Hospodářských novin nazvaném Majitelé demokracie. Je totiž přesvědčena, že by jí do rozhodování nikdo nikdy neměl mluvit. Začalo to tím, že se zbavila posledních oponentů z jiných stran v radě města. Teď chce změnit poměrný volební systém v Praze za většinový, aby mohla vládnout prakticky bez kontroly. Obecně by Česku podle komentátora většinový systém neškodil, v Praze to ale neplatí. Vzhledem ke složení voličů tady má předplacené vítězství pravice. ODS tu sama či v různých koalicích vládne od r. 1990. Na městské úrovni se nerozhoduje o zásadních politických otázkách, spíše o utrácení peněz. Kvůli kontrole by proto bylo vhodné, aby v zastupitelstvu měl své reprezentanty co nejpestřejší vzorek obyvatel. Definitivní proměně pražské ODS v zapouzdřené politické politbyro můžou zabránit jen voliči, uvedly Hospodářské noviny.
Foto: Evropská komise
Program Zelená úsporám míří zřejmě k neúspěchu, napsaly Hospodářské noviny. Do konce r. 2008 lidé požádali jen o necelou půlmiliardu z celkových pětadvaceti. Česko přitom musí peníze rozdělit do r. 2012, poté by musela vláda nevyčerpanou částku vrátit. Ministerstvo životního prostředí už stanovuje nižší cíle: peníze vyčerpáme, původních 25 miliard to ale zřejmě nebude. Projekt Zelená úsporám umožňuje českým domácnostem čerpat peníze například na zateplování domů a ekologičtější vytápění. Zájem o něj je slabý i přesto, že ministerstvo už dvakrát uvolnilo přísné podmínky pro získání dotací, připomínají Hospodářské noviny.
Miliardář Petr Kellner chystá velkou expanzi do českého zdravotnictví, informuje deník Právo. Na počátku letošního roku dceřiná firmy jeho PPF koupila společnost Euroclinicum. Ta vlastní nemocnice v Praze, ale i v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích nebo například Pardubicích. Jsou to zařízení s celkovým ročním obratem 700 milionů korun a patnáctiprocentní ziskovou marží. Souhrnná tržní hodnoty jejich majetku převyšuje 400 milionů korun. Nová společnost chce podle mluvčího PPF Alexeje Bechtina investovat do vybavení a personálního zabezpečení nemocnic.
Lidové noviny upozorňují na potíže Domu umění v Českých Budějovicích. I když nikdy neměl snadnou pozici, uvádí se v deníku, přesto se z něj stala jedna z nejatraktivnějších galerií mimo hlavní město. Teď ale hrozí, že se do ní poslední návštěvníci podívají 31. ledna. Rada města se totiž rozhodla šetřit a dům, kde galerie sídlí, chce prodat. Na jeho fungování přispívala milionem korun ročně. Kurátor Michal Škoda přitom dostal na začátku roku garance, že do konce r. 2011 může počítat s umístěním galerie na současném místě, a to i kdyby došlo k prodeji domu. Za galerii, která vystavuje i prestižní zahraniční umělce, se už postavili umělci jako Jiří David nebo Roman Franta. Kurátor má do čtvrtka radním předložit, jaké následky by mělo okamžité uzavření galerie. Za Dům umění se chystá další protest, uzavírají Lidové noviny.
Foto: ČTK
Města do řek shazují i prosolený a špinavý sníh, upozorňuje deník Právo. Zatím se do řek odváží sníh ze současné sněhové kalamity například v Praze, Českých Budějovicích, Pardubicích, Hradci Králové a jinde. Podle mluvčího Povodí Labe Hradec Králové Václava Jiráska by se ale do řeky měl odklízet jen sníh z doby, kdy se ještě nezačal ve větší míře používat solný posyp. "Sypat silně prosolenou břečku do řeky je špatné. Sníh by měl nejprve odtát jinde a do řeky se měl dostat jen přes čističky," uvedl Jirásek pro deník Právo. Tam se podle něj podaří odfiltrovat zhruba polovinu zasolovacích materiálů.
Podle Hospodářských novin se na trh znovu vrací legendární dětská hračka - Igráček. Její tuzemský výrobce ji za tři týdny představí na veletrhu v Norimberku. Deník připomíná, že "Husákovy" děti si s osmicentimetrovou plastovou figurkou, vybavenou různým nářadím, hrály od 80. let. Její výrobu později pohřbil příval levných hraček z Číny. Nyní se legenda vrací zpět. Podle mluvčího společnosti, která se rozhodla výrobu Igráčka obnovit, nabídne ale současným dětem nejen samotnou figurku, ale i její prostředí. Na pulty hračkářství se Igráček dostane na začátku léta.
