Přehled tisku

Václav Klaus

Pokud by v roce 2013 lidé přímo volili prezidenta republiky, Václav Klaus by už nekandidoval. Uvedl to v rozhovoru pro deník Právo. "Pokus jakýmkoli způsobem se zmocnit třetího volebního období podle modelu prezidentů středoasijských zemí považuji za vyloučený. Nikdy v životě mne něco takového nenapadlo. Zcela jednoznačně sděluji, že to vůbec nepadá v úvahu," prohlásil. Za "zbytečně hrubé" považuje Václav Klaus vyjádření předsedy ODS Mirka Topolánka pro pondělní Respekt, v němž v souvislosti s úvahami o zavedení přímé volby hlavy státu prohlásil, že ODS nepřipustí takovou volbu prezidenta, která by umožnila novou kandidaturu Klause.

---

Vedení Mladých sociálních demokratů (MSD), kteří jsou nezávislým sdružením spolupracujícím s ČSSD, navrhlo zrušit svou pobočku v Ústí nad Labem kvůli podezřelým náborům členů. Podle

---

Na začátku byly fondy vzniklé v kuponové privatizaci s majetkem skoro půl druhé miliardy. Na konci prázdná schránka, ve které zbyly bezcenné podíly drobných akcionářů, píší v jedné ze svých poznámek Lidové noviny na základě vlekoucí se kauzy vytunelování fondu Trend. Zdravý rozum podle autora poznámky tomu říká zlodějna, čeština nalezla název tunelování. Kdo jiný než manažeři by měl být za své konání či nekonání potrestán? Česká policie a soudy však případ řeší třináct let a stále nejsme na konci - u pravomocného rozsudku. Můžeme se dohadovat, zda chyba je na straně policie, která neuměla vyšetřovat podobné případy hospodářské kriminality, nebo soudů, které soudily alibisticky. Drobným akcionářům to může být jedno, své peníze již stejně neuvidí. I kdyby totiž byli manažeři fondů odsouzeni k náhradě (částku 800 milionů vypočítal soud), v získaném čase se již postarali o to, aby byli před státem nemajetní. Biti v tomhle případu jsou jednoznačně drobní držitelé investičních kuponů. Účastníci kuponové privatizace, píše autor poznámky v Lidových novinách.

---

Bahamy, foto: Bryce Edwards, Creative Commons 2.0

Ministerstvo financí jedná se zeměmi označovanými za daňové ráje o výměně daňových informací. Podle Mladé fronty Dnes by dohody mohly být hotovy do roka. Za daňové ráje jsou považovány země, které nevybírají žádné daně nebo vybírají jen symbolické paušální poplatky a současně od firem nevyžadují finanční výkazy. "Zažíváme nebývalý zájem daňových rájů jednat o výměně informací. přestávají být zeměmi zaslíbenými,"řekl listu šéf České daňové správy Jan Knížek. Ministerstvo jedná s Kajmanskými ostrovy, Britskými panenskými ostrovy, Bermudami, Guernsey, Jersey, ostrovem Man a Bahamami. Na Jersey sídlí například PPF Investments Petra Kellnera, na Britských panenských ostrovech třeba Harvard Capital and Consulting Viktora Koženého a Borise Vostrého. Kolik peněz na daních navíc by spolupráce a výměna informací vynesla, se podle Knížka zatím nedá odhadnout. Daňové ráje se stávají finanční oázou pro statisíce firem ze zahraničí, které se v nich třeba jen papírově a na dálku registrují, a ušetří tak na daních. Podle odborníků se založením společnosti v takových zemích může snížit daňové zatížení na pět procent a v některých případech i na nulu, píše Mladá fronta Dnes.

---

Podnikatel Jaroslav Hřebíček, který před šestnácti lety údajně nezákonně vyvezl do zahraničí Raffaelův obraz Madona s dítětem, tvrdí, že dílo už nevlastní. Informují o tom Hospodářské noviny. Hřebíček listu vzkázal přes svého advokáta, že obraz odvezl legálně. Kdo se stal novým majitelem památky, jejíž cenu památkáři vyčíslili na 1 miliardu 300 milionů korun a o jejíž navrácení české ministerstvo kultury stále usiluje, není známo. "Mohu říci jen to, že pan Hřebíček jako fyzická osoba není vlastníkem díla," sdělil listu Hřebíčkův advokát Daniel Honzík. Dodal, že současný vlastník "varuje ministerstvo kultury, aby dále neprohlašovalo, že obraz byl vyvezen bez povolení, jinak by mohl Českou republiku žalovat". Advokát Honzík neprozradil, kdo je nynějším majitelem ani zda je obraz stále ve Švýcarsku, kam jej Hřebíček zřejmě vyvezl. List uvádí, že zveřejnění informace, že ministerstvo usiluje o navrácení obrazu, snižuje šanci na jeho prodej. Pro nového vlastníka totiž vzniká riziko, že dílo bude muset v budoucnu vrátit. Podle Hospodářských novin není pravděpodobné, že by obraz koupil zahraniční sběratel nebo galerie, reálnější spíše je, že se dílo stalo majetkem nějaké obchodní společnosti, protože jeho vlastnictví bylo nákladnou záležitostí. "Od poloviny devadesátých let byly do obrazu investovány řádově statisíce eur,"řekl listu člověk z Hřebíčkova okolí. Bylo nutné zaplatit za restaurátorské práce, vypracování znaleckých posudků od předních odborníků i za uskladnění.

---

Zisk přesahující jednu miliardu korun očekává letos Škoda Power, přední světový výrobce turbín, řekl Mladé frontě Dnes nový výkonný korejský ředitel plzeňských strojíren Pak Hung-kwon. Nový majitel Škody Power, jihokorejská skupina Doosan (koupila letos v prosinci plzeňský podnik za 11,5 miliardy korun), chce Plzni rozšířit výrobu i vývoj, přijmout nové lidi a hlavně zajistí nové trhy v Evropě, Latinské a Severní Americe, ale zejména v Asii. "V nových zakázkách chceme příští rok vyrůst asi o deset procent, v obratu o více než 20 procent. Budeme také nabírat další lidi (firma má nyní 1050 zaměstnanců)," uvedl Pak. Zcela vyloučil, že by nový majitel Škody Power chtěl výrobu v Plzni uzavřít a přesunou ji jinam. "Škoda bude v centru Doosan. Bude se starat nejen o vlastní obchod, ale bude podporovat přímo byznys mateřské skupiny. To znamená, že tady potřebujeme rozšířit výrobní i výzkumné zdroje," dodal. Velikost skupiny Doosan Power Systems, která zahrnuje Škodu a britský Babcock Energy, by podle Paka měla do tří let dosáhnout 2,3 miliardy eur (zhruba 60 miliard korun). Kapacitu výroby v Plzni chtějí Korejci rozšiřovat růstem efektivity. Myslím, že ji můžeme jednoduše zvýšit o 20 procent bez toho, abychom museli stavět nebo rozšiřovat továrnu, uvedl Pak Hung-kwon pro Mladou frontu Dnes.

---

Rys, photo: Silke Sohler, Creative Commons 3.0

O unikátní metodě sledování rysů píší Lidové noviny. Metodu už zkoušeli přírodovědci při sledování zvířat v jihoamerických pralesích. Ochránci přírody rozmisťují po Národním parku Šumava speciální fotoaparáty, schopné zmáčknout spoušť v případě jakéhokoli pohybu v okolí. Přístroj pak zachytí takové detaily, jako například tmavá kresba na srsti. Ta je u každého zvířete jedinečná, podobně jako u člověka otisky prstů. Vědci tak získávají důležité informace o chování zvířat a způsobu jejich migrace, píší Lidové noviny.