Přehled tisku

Foto: Evropská komise

Prezidenta Václava Klause v jeho krocích proti Lisabonské smlouvě podporuje 65 procent lidí. Třiašedesát procent lidí se pak obává, že s přijetím smlouvy bez dodatku, který požaduje Klaus, by mohly být prolomeny Benešovy dekrety. Vyplynulo to z bleskového průzkumu veřejného mínění, který pro Lidové noviny zpracovala agentura Median. Podle ní se na kladném hodnocení prezidentových kroků shodli voliči všech politických stran. Česko je poslední zemí EU, která dosud neratifikovala lisabonskou smlouvu. Klaus minulý týden oznámil, že pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, protože se obává případných majetkových nároků sudetských Němců. Podle 57 procent lidí se Klaus svými kroky stará o národní zájmy. Pětatřicet procent veřejnosti si myslí, že hledá jen cestu, jak smlouvu nepodepsat. Tři čtvrtiny dotázaných jsou zároveň přesvědčeny, že Klaus by neměl odstoupit, kdyby se rozhodl smlouvu nepodepsat. Průzkumu Medianu se zúčastnilo 500 respondentů.

Nikdo z politiků nedokázal širší veřejnost přesvědčit o tom, že Lisabonská smlouva je báječný vynález, bez kterého by se Evropská unie rozpadla. Někteří dávali ostentativně najevo, že jsou pro z čistě pragmatických důvodů, jiní pro změnu žádné postoje nezastávají, pouze reagují na nejčerstvější průzkum, píší Lidové noviny ve svém Sloupku. Veřejnost se zařídila podle toho: podporuje prezidenta Klause. Te se vzbouřil, nediplomaticky, netakticky a z hlediska mnohých neférově využil postavení posledního signatáře smlouvy, na kterém její osud visí. Přesto jeho počínání občané berou vážněji než opačné ujišťování většiny politiků. Proč by opatrní a skeptičtí Češi měli věřit tak nepřesvědčivým dobrodějům? Zvlášť nabídne-li prezident "zadarmo" nějakou výhodu či pojistku? Nikdo nečeká, že občan zkoumá, co nás Klausova výjimka bude stát, stojí ve Sloupku Lidových novin.

---

Aférou Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, kde se zřejmě dalo získat vysokoškolský diplom za podivných okolností a v mimořádně krátkém termínu, se zabývá jen z komentářů deníku Právo. Jeho autor mimo jiné píše, že spolehlivě nejhorší způsob, jak zachovat dobré jméno rodiny, spolku nebo instituce, je tutlání malérů. Jeden se zpravidla dá omluvit, ale když se jich navrší celá černá skládka... Musela by se zřejmě změnit atmosféra, vymacerovaná do tupé lhostejnosti už od devadesátých let, šťastné to doby tunelářů a Pepů z Hongkongu. Do té atmosféry ostatně zapadá i bezradný pokus o náhradní řešení, totiž vydání seznamu plzeňských právnických doktorů. A zase poctivci se švindlíři v jednom balení, jak už jsme zvyklí z jiných seznamů, protože o případném odebírání rychlodoktorátů musí rozhodnout právníci. Kteří? - ptá se autor komentáře v deníku Právo.

V souvislosti s rychlodoktoráty na plzeňských právech Mladá fronta Dnes píše, že není k nalezení rigorózní práce expremiéra Stanislava Grosse. Přestože rektor Západočeské univerzity Josef Průša v tiskové zprávě tvrdil, že se Grossova práce ukrývá v trezoru děkanátu, není to pravda. Mladá fronta Dnes byla u toho, když dočasný děkan Jiří Pospíšil poprvé tento trezor otevíral, a ono to tam nebylo. Více než stostránková Grossova práce, která prý mapuje "vývoj organizace finanční správy od roku 1918" je nezvěstná. Jediný, kdo potvrdil, že ji viděl a zároveň četl, je bývalý děkan a naposledy proděkan právnické fakulty Milan Kindl. Tedy muž, který je hlavní postavou současného obřího skandálu s rozdáváním titulů bez zkoušek. A právě před Kindlem obhajoval Stanislav Gross svou rigorózní práci. Druhým zkoušejícím byl podle zjištění Mladé fronty Dnes Daniel Telecký, tedy předseda akademického senátu právnické fakulty, který je podle rektorátu spoluodpovědný za současný skandál. Není bez zajímavosti, že právě Telecký chce žalovat šéfku akreditační komise Vladimíru Dvořákovou za to, že upozornila na mafiánskou síť na fakultě, píše Mladá fronta Dnes.

---

Na stejné adrese jako krajně pravicová Dělnická strana sídlí politické uskupení, které si přidalo do názvu "dělnická". Podle serveru iDnes.cz Dělnická strana zřejmě počítala s tím, že ji Nejvyšší správní soud rozpustí, a tak si pojistila působnost v politice, informuje Mladá fronta Dnes. Podle webu jsou Dělnická strana a Dělnická strana sociální spravedlnosti na seznamu politických stran téměř rok a obě sídlí ve dvanáctipatrovém domě nedaleko ruzyňského letiště. V čele té druhé stojí dvaašedesátiletá důchodkyně Hana Pavlíčková a dvaačtyřicetiletý Tomáš Hamšík. Strana se až do loňského listopadu jmenovala Demokratická strana sociální spravedlnosti, přejmenovala se pět dní po oznámení tehdejšího ministra vnitra Ivana Langra, že navrhne vládě rozpuštění Dělnické strany. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas přejmenování druhé strany odmítl komentovat, píše Mladá fronta Dnes.

---

Hospodářské noviny se věnují zbytným položkám v rozpočtu na rok 2010. Přinášejí přehled investicí, o jejichž důležitosti by se dalo pochybovat, například oprava jezdecké sochy Žižky na pražském Vítkově. Těžko lze uvěřit částce, která na její opravu padne - celých 25 milionů korun. Hospodářské noviny zmapovaly celý státní rozpočet a vybraly několik sporných položek, například 110 milionů na dostavbu justičního paláce v Brně, nebo 35 milionů na rekonstrukci bytů v Českém domě v Moskvě.

Také deník Právo popisuje problémy s rozpočtem, tentokrát Ústavu pro studium totalitních režimů. Zatímco letos dostal 170 milionů korun, na příští rok to je o 14 milionů méně. A podle šéfa Ústavu Pavla Žáčka to je snížení dramatické, neboť naruší dlouhodobý plán instituce. Navíc, se stejnou částkou, tedy 160 miliony, může ústav počítat i pro následující dva roky, doplňuje deník Právo.

---

Foto: ČTK

Lidové noviny se věnují aktuálnímu tématu - úklidu sněhu z chodníků. Podle listu prý radnice našly kličku v novém zákoně o úklidu chodníků. Nejvyšší soud totiž konstatoval, že chodník je vlastně jen úprava povrchu pozemku. Vlastníkem tak nemusejí být jen radnice. A tak odpovědnost za úklid sněhové nadílky mohou mít desetitisíce lidí a firem. Tedy ti, kterým patří pozemky pod chodníky. Může se tak stát, že radnice chodník špatně uklidí, chodec se zraní a platit bude právě majitel pozemku. Mnoho obcí tak plánuje uklízet jen ty chodníky, které jim podle plánů patří, píší Lidové noviny.