Přehled tisku
České deníky se zabývají především výrokem ústavního soudu a reakcemi, které vzbudil.
Na jiném místě listu se dočítáme, že ústavní soud dal najevo, že navzdory tlakům neustupuje ze základních hodnot ústavy. A to je v době, kdy politici ignorují některá jeho rozhodnutí důležité poselství. To nejdůležitější si z celé záležitosti odnášejí voliči. Cenné poznatky o tom, jak se chovali politici, když je největší autorita práva přetáhla hůlkou přes prsty."
Komentář na stránkách deníku Právo uvádí, že mnohým lahodí verdikt Ústavního soudu jako "výron odvahy zodpovědné ´ústavní pojistky´ a jako posílení garancí právního státu. Podle komentátora je to naopak, nová soudcovská disciplína v hodu vidlemi do volebního procesu váhu ústavního dozoru spíše snížila a to se nemělo stát.
Podle komentátora Mladé fronty Dnes vzkazuje soudce Pavel Rychetský šerifovi a jeho pomocníkům, že nejsou páni městečka a právo a moc nepocházejí z dohody bossů, kterou odmávají loutkoví poslanci. "Rozhodnutí soudu není požehnání ani katastrofa. Ani pro politiky, ani pro občany. To, že s ´Rychetským přišel zákon´, byť možná zbytečně úzkostlivě pojímaný, je v každém případě spíš důvod k radosti než ke strachu," poznamenává komentátor.
Sloupek Lidových novin k chování politiků po vyhlášení verdiktu Ústavního soudu poznamenává, že jestli se poslanci a senátoři nyní ohánějí tím, že oni jsou jedinou a zhmotnělou "vůlí lidu", ať si tedy jen tak pro orientaci poslechnou nebo přečtou, co si "lid" o nich myslí. "Vytvářet dojem, že jednou zvolení zákonodárci nejsou striktně omezeni pravidly, působí slaboduše a odkazuje především k tomu, že politické elitě není po chuti se jakkoli omezovat. Verdikt Ústavního soudu nelze odestát. Reakce ze strany politiků by neměla být prvoplánová ani účelová," soudí Lidové noviny.
Glosa deníku Právo si všímá dalšího odkladu spouštění státních maturit. Ptá se, zda mohou mít ti, kdo je léta pilně připravují nějaký zájem na tom, aby své poslání ukončili? Klade si i otázku, zda mohou mít někdy učňové z odborných učilišť stejné teoretické vědomosti jako gymnazisté. "Jistěže nikoli," odpovídá si komentátor a dodává, že kdo musí znát všechny typy vodičů a jističů apod., tomu už se do hlavy těžko vejde časová souslednost v angličtině nebo třeba kvadratické rovnice. "Nebylo by rozumnější uvažovat o tom, nač potřebuje schopný řemeslník maturitu?"
Recenzent Mladé fronty Dnes se zamýšlí, v čem je kouzlo v České republice tak oblíbené skupiny Kabát. Míní, že Kabát mino jiné zpívá o tom, co si spousta lidí myslí, tak jako ve skladbě Colorado, v níž se popisuje stav v "nejmenované domácí lokalitě", kde "kradou všichni, co okolo bydlej, šerif se na ně jenom hezky usmívá. Kdyby se nesmál, tak ho okamžitě zmydlej. Házej mu kosti za to, že se nedívá. Kapela je podle autora jakoby partou od vedle, která vydržela pohromadě dvacet let. "Jsou to úporní dělníci, kteří stavěli svůj rockový dům pomalu, cihlu po cihle na pevných základech tradic domácí lidové zábavy." Dalším důvodem k oblibě Kabátů může právě také vytrvalost a civilnost kapely. "Módy se střídají, Kabát zůstává a přerůstá pomalu v legendu, která pochopitelně nemusí být každému po chuti. Hlavně kvůli starším, vulgárnějším písním." Fanoušci si ale stále navzdory vypalování kupují desky, protože mají skupinu rádi. "Baví je, patří k nim, mluví jim z duše. Ano, až takhle prosté to může být."
