Přehled tisku

Deníky komentují rozhodnutí ústavních soudců, kteří v úterý pozastavili přípravu předčasných říjnových voleb. Komentátor Mladé fronty Dnes připomíná, že soud vzal vážně stížnost poslance Melčáka na zkrácení volebního období a do doby, než o věci rozhodne, odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o konání voleb. Prezident za to soud kritizuje a viní z toho, že neprávem zasahuje do politického vývoje v zemi. Přidal se k němu i šéf občanských demokratů Mirek Topolánek. Podle komentátora deníku se ale mýlí. Soud si pouze vzal čas na to, aby v klidu rozhodl, zda ústavní zákon, kterým sněmovna ukončila své volební období, je v souladu s ústavou. A to není jednoduché. Zákonodárci mají na jedné straně právo měnit ústavu. Otázkou však je, jestli ji mají právo také ohýbat a překrucovat. Ustava totiž cestu k předčasným volbám jasně popisuje, jenže tato cesta je klopotná, ba neschůdná. Politická elita si ji chtěla jednorázovým zákonem zkrátit, dostala ale od soudu černou známku. A to je dobře, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Podle komentáře Hospodářských novin je verdikt ústavních soudců o odložení termínu voleb určitě "nejdivočejším" krokem v jeho historii. Ocitli jsme se však tímto krokem v ústavně politické krizi, jak soudí prezident? Nepředbíhejme, píše komentátor. Strážci ústavy jen dali najevo, že Melčákův podnět nelze vyřídit obratem ruky jako stížnost na špatně vyprané kalhoty. A že opakované obcházení ústavy je pro demokracii větší ohrožení než zpochybnění termínu jedněch voleb. At už se situace vyvine jakkoli, jedno je jisté, píší Hospodářské noviny. Vše začalo odstřelením řádné vlády a pokračovalo znásilněním ústavy. A za to nenesou odpovědnost Fischerův úřednický kabinet ani Rychetského Ustavní soud.

Podle sloupku v Lidových novinách lze říct na adresu jistých politiků, že se jim poslanec Miloš Melčák opravdu vyplatil. Pokud by zrovna jeho právo sedět ve sněmovně a do mrtě pobrat všechny poslanecké platy mělo být chráněnou ústavní hodnotou, byla by to vrcholná ironie. Občas se stává, že soukromý zájem jedné osoby může posloužit právům všech. I zákon schválený ústavní většinou může být v rozporu s ústavními hodnotami. Lze si dokonce položit otázku: mohli se ústavní soudci Melčákovou stížnosti nezabývat? Ted by ale soud měl jednat rychle. Pokud by nyní dal najevo, že ho rychlost jeho rozhodnutí nezajímá, pak by skutečně bylo na místě mluvit o nezodpovědnosti a svévoli, soudí Lidové noviny.

Až odezní emoce spojené s chováním Miloše Melčáka a až připustíme, že ústavní soudci svým rozhodnutím objektivně zasáhli do života společnosti víc, nežli jsme byli schopni unést, zbývá otázka: k čemu to všechno povede? Klade ji komentátor deníku Právo. Společnost není v dobrém stavu, píše se v deníku. Snoubí se v ní nervozita z probíhající ekonomické krize s ústupem od hodnot západní demokracie. Dvacet let stačilo, aby se u většiny lidí oslabil pocit, že demokracie je zřízením pro všechny, od bohatých pro chudé. V hlavách a v duších mnohých je prázdno. Až do úterka platilo, že tyto nevyvážené postoje se budou do voleb vyvíjet ve srozumitelném prostředí. Strany budou ve volební kampani soupeřit, nabízet své programy. Každá strana by přitom cílila na jiné frustrace svých stoupenců. Rozhodnutí soudu ale situaci změnilo. Nyní se mohou ztratit i zbytky důvěry ve stabilitu a solidnost politického systému. A to je živná půda pro rozkvět radikalismu, varuje komentátor deníku Právo.

---

Foto: ČTK

Ke krachu letecké společnosti SkyEurope se vrací Mladá fronta Dnes. Levnou dovolenou díky této společnosti zažily v posledních letech miliony lidí. Dnes klienti slovenského nízkonákladového přepravce naopak řeší, jak se z dovolené dostat domů. Na letištích podle deníku uvízlo na pět tisíc lidí, nikdo už klientům neproplatí 280 tisíc koupených letenek. 15 tisíc z nich koupili čeští pasažéři. Lidé často přijdou o peníze za letenky, ale i o další poplatky, například o zálohy za půjčení auta a podobně. Jsou přitom takřka bez šance dostat peníze zpět, firma má totiž obří dluhy. Slovenský letecký úřad přitom v úterý odmítl, že by udělal chybu, když firmě před pár týdny prodloužil licenci.

---

Ministerstvo toho ví o studentech až příliš, uvádějí Hospodářské noviny. Kdo nastupuje do školy, prozradí o sobě víc, než by chtěl. Aniž by k tomu žáci nebo studenti dávali souhlas, státní úřady o nich schraňují citlivé informace včetně rodných čísel. Množství informací o studentech kritizují nevládní organizace i Úřad na ochranu osobních údajů. Ten již začal celou záležitost prošetřovat. Má navíc podezření, že registr informací je zneužíván i ke komerčním účelům. Studentům třeba chodí blahopřání k narozeninám z bank, což může být způsobeno právě únikem dat. Informace z registru mají pro firmy cenu zlata, jen vysokoškoláků je v něm zapsáno na osm set tisíc. Přitom není jasné, kdo všechno může mít k datům přístup, uvedly Hospodářské noviny.

---

Edvard Beneš při podepisování dekretů

O zákazu registrace Sudetoněmeckého sdružení v Česku píší Lidové noviny. Toto sdružení sice žádá zrušení Benešových zákonů, jeho zákaz však odporuje základním principům demokracie. Domnívá se to nezávislý senátor Jaromír Štětina. Pokud se skupina lidí dožaduje zrušení nějakých zákonů nenásilnou cestou, měla by podle něj mít právo vyjádřit svůj názor. Ministerstvo vnitra svůj zákaz opřelo o šestnáct let staré rozhodnutí ústavních soudců, kteří Benešovy dekrety zkoumali. Dospěli k závěru, že jsou zcela legálním právním aktem, který odpovídá výsledkům druhé světové války a tehdejším mezinárodním smlouvám. Podle ministerstva tak nelze v Česku prosazovat jejich zrušení ani formou občanských aktivit. Zakladatelům sdružení však svým rozhodnutím náladu evidentně nezkazilo, píše deník. O zákazu činnosti sdružení píší všechny rakouské i německé noviny, chystají se sem i televizní štáby.

---

Policisté zatkli v Českých Budějovicích muže, který před dvanácti lety fingoval v cizině smrt, aby se vyhnul vězení, a pak žil pod jménem svého příbuzného. Píše to Právo. Zadržený muž se ke své pravé identitě přiznal. Jedenačtyřicetiletý podnikatel byl v roce 1997 odsouzen za krádež, poškozování cizí věci a porušování domovní svobody k 7,5 roku vězení. Ještě téhož roku však pod identitou jednoho ze svých příbuzných uprchl do Itálie, kde zinscenoval smrt utonutím. V Česku byl pak prohlášen za mrtvého a soudy zrušily mezinárodní zatykač, který na něj po jeho útěku vydaly. Do Česka se muž vrátil před dvěma lety a pod jménem svého příbuzného znovu podnikal. Poté, co na něj někdo upozornil policii, začali podnikatele sledovat příslušníci Útvaru cíleného pátrání a minulý týden ho zatkli. Muž se zatčení nebránil, podotýká Právo.