Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Česko právě zažívá největší a nejdražší volební kampaň v historii. Už nyní je jasné, že bohatě překoná tu před volbami do Sněmovny v roce 2006, která stála politické strany rekordní půl miliardy korun.

Volební vlak sociálních demokratů,  foto: ČTK
Česko právě zažívá největší a nejdražší volební kampaň v historii. Už nyní je jasné, že bohatě překoná tu před volbami do Sněmovny v roce 2006, která stála politické strany rekordní půl miliardy korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, ČSSD a ODS sice oficiálně uvádějí, že za politickou reklamu utratí dohromady přes 400 milionů, ale ve skutečnosti to bude víc. Železným pravidlem každých voleb je, že konečná částka bývá o 40 i více procent vyšší, než ta plánovaná. Kdo stranám kampaň sponzoruje, však není jasné. Až na Kalouskovu TOP 09 to odmítají prozradit. Masivnost ostře vedené kampaně má dva důvody - jednak strany zaplatí více a jednak jsou reklamní služby oproti minulosti levnější.


17. listopad 1989 na Václavském náměstí v Praze
Ústav pro studium totalitních režimů odmítá zpřístupnit důležité informace o pozadí 17. listopadu 1989. Podle Lidových novin jde o kopie dokumentů dvou parlamentních komisí, které ústav získal v Archivu Poslanecké sněmovny. V dokumentu lze přitom nalézt unikátní záznamy výpovědí nejvyšších představitelů komunistické moci, šéfů ministerstva vnitra a státní bezpečnosti i svědectví bývalých disidentů včetně Václava Havla. Lidové noviny požádaly o zpřístupnění zmíněných dokumentů nejprve přímo sněmovní archiv. Parlamentní archiváři se však ohánějí třicetiletou lhůtou pro zpřístupňování dokumentů s tím, že příslušný fond zatím nebyl inventarizován.


Foto: Kristýna Maková,  Český rozhlas
Itálie se chystá už pošesté vytáhnout z ilegality cizince, kteří na jejím území pracují načerno. Česko se k podobnému kroku nechystá. Šéf azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman říká, že toto opatření neřeší migrační politiku, ale je podnětem k tomu, aby k nám proudili další cizinci. Podle něj jeho názor podporuje právě vývoj v Itálii, Španělsku, Francii či Belgii, kde vlády přistupují k těmto akcím opakovaně. Proč to tedy Itálie dělá, ptá se Mladá fronta Dnes. Podle odborníků proto, že si spočítala, že se jí to vyplatí. Každý ilegál, kterých je v Itálii minimálně 300 tisíc, odhady mluví o dvojnásobku, zaplatí za svou žádost 500 eur. Státu to vynese jednorázový příjem až 350 milionů eur, navíc by měly do státní pokladny ročně proudit peníze z daní. Podobnou vzpruhu by to mohlo přinést i českému rozpočtu. U nás je totiž podle odhadu expertů 15 až 300 tisíc nelegálních migrantů. Pokud by se k legalizaci pobytu přihlásilo jen osm tisíc, pak to státu přinese půl miliardy ročně, spočítal právník poradny pro občanství Pavel Čizinský. Kdyby stát naopak musel tyto cizince vyhostit, měl by na to vyčlenit přes 300 milionů korun.


Zajištění starých rodičů trápí 80 procent lidí, píše deník Právo. Čtyři z pěti Čechů, kteří jsou v dospělém věku, mají obavy, zda zvládnou péči o své rodiče či zda péče o ně nenaruší zásadně jejich život. Česku tak reálně hrozí, že stále více seniorů se bude muset ve věku, kdy budou vyžadovat velkou pomoc a podporu, spoléhat místo na rodinu především na stát. Vyplývá to z výzkumů Fakulty sociální věd UK a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Mezigenerační solidarita, která byla v Česku velmi silná, tak dostává v posledních letech řadu trhlin. Jedním z hlavních důvodů, proč není tak silná jako dřív, je ekonomická situace. Množí se případy, kdy děti nejsou zejména z ekonomických důvodů schopné se o své rodiče dobře postarat. Jsou ve věku, kdy svým výdělkem rozhodují o svém důchodu. Česko má ale i další specialitu. Rodiče podporují svoje dospělé děti i v době, kdy by potřebovali spíše pomoc sami. Občas poskytne finanční pomoc své dospělé dceři 32 procent dotázaných rodičů. Přes všechny vlivy, které omezují pomoc rodičům, je ale v evropském srovnání česká rodina stále mezigeneračně soudržnější, než například rodina německá.


Hranici, která chrání pacienty před velkým vydáním za léky a zdravotní poplatky, překračuje stále více lidí. Jak píše Mladá fronta Dnes, od letošního dubna se pro děti od osmnácti let a seniory snížil ochranný limit z pěti tisíc na polovinu. Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je největší v zemi, vyplácí pacientům rozhodně více peněz než v loňském roce. Jen za polovinu letošního roku přesáhlo hranici osmkrát více pojištěnců než loni, řekl náměstek ministryně Marek Šnajdr. Limit chrání především chronicky nemocné pacienty. Když dosáhnou na limit 2500 korun, všechny další poplatky a doplatky jim pojišťovna vrátí. Pojišťovny už hlásí i první letošní 'rekordmany'. VZP vracela peníze dvěma mužům, z nichž jeden za první pololetí zaplatit na doplatcích 20 tisíc korun, druhé ještě o 600 korun více.


Nový objev českých vědců zřejmě výrazně přispěje k objasnění vzniku hypertenze - vysokého krevního tlaku a tady i k jeho léčbě. Jak píše Právo, hypertenzi mají v Česku 2 miliony dospělých. Vysoký krevní tlak nebolí, pacient necítí žádné zdravotní problémy a přitom jeho prvním projevem může být mrtvice nebo infarkt a smrt. Vědci přišli s objevem změnu mutace v genu kódujícím renin. Ten má hlavní vliv na další hormony, jejichž prostřednictvím se zvyšuje krevní tlak.


Foto: Štěpánka Budková
Oprava jedné z nejznámějších českých památek, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, zadrhává. Podle deníku Právo na ni nejsou peníze. Na chrám se jezdí dívat turisté z celého světa, je zapsán v seznamu UNESCO. Přesto neexistuje žádný program na jeho záchranu a správci se musejí doprošovat všude možně. Teď navíc kvůli krizi ministerstvo kultury nemá možnost na opravu dál přispívat. Majitel chrámu, římsko-katolická církev je tak odkázán na milost a nemilost poslanců, zda na ni budou pamatovat při tzv. porcování medvěda. Mezi obrovité kameny, z nich jsou vytesány podpěrné sloupy chrámu, se dá vsunout ruka, bloky jsou rozežrané kyselými dešti, bují tam mechy a pohled na mozaiky na stropě ruší mapy po zatékání vody, dodává Právo.