Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři zabývá příčinami, které v poslední době vedou ke stále častějším záplavám. Fanatici klimatických balíčků opět brečí na špatném hrobě, píše autor. Za naše daně si kupují odpustky a ještě na tom přes spřízněné firmy vydělají. Příroda si však jejich aktivismu ani nevšimne.

Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři zabývá příčinami, které v poslední době vedou ke stále častějším záplavám. Fanatici klimatických balíčků opět brečí na špatném hrobě, píše autor. Za naše daně si kupují odpustky a ještě na tom přes spřízněné firmy vydělají. Příroda si však jejich aktivismu ani nevšimne. Nynější povodně nejsou důsledkem faktorů, které podle nich katastrofické změny klimatu působí, ale betonování zemědělské půdy. Tam, kde ještě nedávno pole a louky zadržovaly vodu, jsou dnes betonová prostranství a obrovské plochy střech všelijakých montoven a skladů. Tady se skrývá pravý důvod povodní, které se samozřejmě budou periodicky na různých místech opakovat, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Václav Klaus
Prezidentu Václavu Klausovi chybí téma, píše komentář Lidových novin. Od občanských demokratů si už nic neslibuje, zato uvažuje o svém dalším působení v politice, samozřejmě poté, co mu vyprší druhý prezidentský mandát. Znamená to, že přemýšlí o vzniku nové pravicové strany? - ptá se deník. Václavu Klausovi jako politikovi nechybí odvaha, zkušenosti, charisma ani chuť utkat se se soupeřem. Chybí mu však téma, opakuje komentátor. Jeho oblíbené globální oteplování či evropská integrace většinu populace nijak netáhnou. Do roku 2013 má však dost času si nějaké relevantní a svěží téma najít, uzavírá deník.


Mirek Topolánek v pořadu Nedělní partie, foto: ČTK
Poslední výroky Mirka Topolánka podle komentáře Hospodářských novin ukazují, že se chce ve volební kampani vyhnout konkrétním ekonomickým a sociálním tématům. Žádné rovné daně a důchody, žádné jednotné sociální dávky. Z Lidového domu se už naopak hrnou marketingové balíčky: třináctý důchod, vyšší daně pro bohaté, nižší pro chudé. Může ODS tuhle palbu ustát? - táže se autor. Překvapivě může. Z průzkumů totiž vyplývá, že společnost letos - na rozdíl od r. 2006 - není naladěna na retailovou kampaň. Lidé prostě vidí, že je krize. Připravit věrohodné sliby velkorysých dávek nebo nižších daní, a nevypadat přitom jako podvodník, je složité. A riskantnější než v minulosti.


Ministerstvo kultury nekontrolovalo, jak církve nakládají se stamiliony korun, které dostávají ze státního rozpočtu. Deník Právo to zjistil ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten při revizi zjistil, že ministerstvo v letech 2006 a 2007 kontrolu neprovedlo, ačkoliv se jednalo o částky přesahující jednu miliardu korun. Touto částkou stát každoročně přispívá na platy duchovních, nezbytné administrativní výdaje a opravy církevních památek. Chybějící státní dohled však podle deníku umožnil církvím chovat se ve stylu z cizího krev neteče. Ministerstvo připouští, že kontrolu neprovádělo, brání se ale tím, že církve stejně dostaly jen zlomek peněz, které by potřebovaly.


Ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo desítky licencí personálních agentur a spolu s ministerstvem vnitra stovky dalších licencí prověřuje. Píšou to Hospodářské noviny. Počet licencí pro zprostředkovatelské práce, který donedávna rostl, tak začal naopak klesat. O to ostřeji se ale podle listu nyní bojuje o zbylou pracovní sílu a zisky, které zajistí přežití agentur v době krize. Zvítězí ten, kdo co nejvíc ušetří na daních nebo odvodech. Podle posledních údajů MPSV v Česku pracuje 252.000 zahraničních zaměstnanců, což je o 32.500 méně než začátkem roku. Jen za letošní první čtyři měsíce úřady práce udělily pokuty za 11,5 milionu korun, což je skoro dvojnásobek celkové loňské sumy. Kontroly ze strany úřadů práce přitom zesilují. V dubnu jejich počet dosáhl poloviny celkového loňského množství.

Firmy nabízející práci cizincům budou podle Mladé fronty Dnes muset kontrolovat, zda jsou v Česku legálně či ne. A to i tehdy, pokud nejsou jejich přímými zaměstnavateli, ale najímají si je od dalších firem. Pokud by se o to nestaraly a zaměstnávaly "ilegály", hrozí jim vysoké sankce. Koncové firmy, které budou muset nové povinnosti plnit v roce 2011 po přijetí evropské směrnice, se ale bojí velkého úřadování a rostoucích nákladů na tuto agendu, píše deník. Vedle toho, že by firmy cizincům musely vyplatit zpětně mzdu a uhradit repatriaci do země jejich původu, mohly by také například dostat pokuty či přijít o veřejné zakázky. Neziskové organizace novou směrnici vítají, protože podle nich omezí zaměstnávání cizinců v otrockých podmínkách. Připouštějí však, že by to za současných podmínek nebylo lehké splnit. Nová směrnice by také měla dát cizincům možnost žádat státní úředníky o pomoc při vymáhání dlužné mzdy.


Česká ekonomika má asi nejhorší za sebou, uvádí deník Právo. Propad HDP nebo průmyslové výroby by měl být již pomalejší než na počátku roku. Výraznější zlepšení ovšem nelze očekávat v případě nezaměstnanosti, která dále poroste. Vývoj české ekonomiky podle odborníků v prvé řadě závisí na vývoji v západní Evropě a dalších vyspělých zemích. "ČR je malá a otevřená ekonomik, rozhodujícím faktorem proto bude stabilizace a později případné oživení západní Evropy," upozornil hlavní ekonom Atlantik FT Petr Sklenář v Právu. Ekonomové letos počítají v průměru s propadem o 3,4 procenta, příští rok by však hospodářství už mohlo růst o více než jedno procento.


Foto: archiv Radia Praha
Více než 800 milionů korun z Evropské unie, které měly být použity na rozvoj vysokorychlostního internetu na venkově, budou nasměrovány převážně do modernizace zemědělských a potravinářských podniků. Místo rychlého připojení se tak budou například opravovat střechy kravínů nebo zavádět nové technologie do potravinářství. Informaci přinesly Lidové noviny s odvoláním na náměstka ministra zemědělství Iva Hlaváče. Podle něj se zdá, že internet nebude financovaný vůbec. Na modernizaci a investice do potravinářských technologií tak půjde drtivá většina z přibližně 800 milionů korun. Zhruba 150 milionů korun je však určeno na pozemkové úpravy, jako jsou například stavby protipovodňových opatření. Možnost přesměrovat peníze na potřebné věci podle uvážení jednotlivých členských zemí nebyla původně v plánu. Umožnilo ji až české předsednictví během jarního vyjednávání.


Na světovém filmovém festivalu bodovala česká reklama, uvedly Hospodářské noviny. Spot s uklízečkou, která plive na mnichovskou dohodu v Národním muzeu, vyhrál bronz v Cannes. Po dlouhé době jde o další světový úspěch českých reklamních tvůrců. Reklama má jednoduchý děj. Uklízečka s prachovkou a postřikem poctivě čistí vitríny v muzeu. Před jednou ze zasklených tabulí se však rozhlédne, zda ji nikdo nevidí, a místo postřiku na vitrínu plivne. Teprve potom se ukáže, že za sklem je vystaven originál mnichovské dohody. "Jsme rádi, že toto na první pohled specificky české téma je srozumitelné všude,"řekl Eva Kauba z agentury, která reklamní sport vytvořila. Ocenil, že tomuto spotu i na jiných evropských soutěžích nejvíce tleskali Němci.