Komentář Mladé fronty Dnes se vrací k víkendovému sjezdu občanských demokratů. Mimo jiné poznamenává, že mnozí bývalí voliči ODS očekávají, že si strana uvědomí, že slovo sociální a termín pomoc je vlastní i konzervativní a liberální ideologii.
David Vodrážka, foto: ČTK
Komentář Mladé fronty Dnes se vrací k víkendovému sjezdu občanských demokratů. Mimo jiné poznamenává, že mnozí bývalí voliči ODS očekávají, že si strana uvědomí, že slovo sociální a termín pomoc je vlastní i konzervativní a liberální ideologii.
"To je bohužel stále živé dědictví filosofie "klausismu," kdy se nehledě na praxi prvních vlád považoval pojem sociální za vulgaritu prvního stupně," připomíná komentátor.
Kongresu ODS se věnuje také komentář deníku Právo, který poznamenává, že nový první místopředseda David Vodrážka, by měl být hlavním beranidlem stranické politiky, prosazování modrého programu a hlídání stranické jednoty. "Ví se o něm, že je místopředsedou pražské ODS a členem zastupitelstva hlavního města, bubnuje rokenrol a dává přednost hranatým krabicím před podobou Kaplického knihovny na Letné a že umí starostovat," vypočítává komentátor a ptá se, zda to bude stačit ke slibovanému triumfu ODS v parlamentních volbách.
Václav Klaus, foto: ČTK
"Spekulace, že s požehnáním prezidenta vzniká nová strana, se po Klausově rozchodu s ODS mění v jistotu," píší Hospodářské noviny. Zakladatelé nové strany těžko získají přesvědčivého vůdce, který by ODS podstatněji ohrozil, přesto by prozíravý politik na Topolánkově místě už přemýšlel, jak straně "přátel Václava Klause" zúžit manévrovací prostor. Od občanských demokratů by nebylo prozíravé protahovat ratifikaci Lisabonu, míní komentář. Schválení smlouvy by sebralo "prezidentské straně" bezprostřední cíl. "Pokud by pak Topolánek vytvořil v ODS prostor pro euroskeptiky, mohl by otupit nejostřejší zbraně, jež kdesi kuje strana V.K. Nová strana každopádně sebere občanským demokratům pár procent. Pokud ale vedení ODS projeví dost velkorysosti k poraženým kritikům, mohl by být Klaus ve formování odštěpenecké strany ještě méně úspěšný než kdysi Ruml," poznamenává komentář Hospodářských novin.
Čeští žáci se podle informací jednoho rakouského deníku nedostali v testu znalostí z matematiky ani do první dvacítky. O výsledcích informují Lidové noviny. Mezinárodního srovnávacího testu TIMSS se zúčastnily děti ve třiceti sedmi zemích světa. Čeští žáci prý podle jeho výsledků nezvládají kromě matematiky také přírodovědu. Rakouský tisk zveřejnil výsledky ještě před jejich oficiálním vyhlášením. Pokud jsou pravdivé, propadli se školáci z ČR v hodnocení o několik příček. V roce 1995 skončili žáci čtvrtých tříd v matematice na pátém a v přírodovědě na čtvrtém místě.
"Hosté dávají menší spropitné, v restauracích začali šetřit," píše Mladá fronta Dnes. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR menší spropitné už restaurace pocítily a lidé také jejich návštěvy omezili. Je tedy možné, že některé podniky nepřežijí příští rok, ale naopak by mohla situace přispět k pročištění trhu. Za menší spropitné nemůže jen finanční krize, ale podíl na tom má také silná koruna, kvůli které méně utrácejí turisté.
Pytláci v Česku střílejí chráněné rysy ostrovidy. Problému se na svých stránkách věnují Lidové noviny. Za posledních dvacet let zemřelo kvůli pytlákům pět set těchto vzácných šelem. Podle ochránců z Hnutí Duha může být číslo ještě podhodnocené. Správci šumavského národního parku vybavili několik rysů obojky, díky nimž je mohli prostřednictvím GPS pravidelně monitorovat. Z původních patnácti označených šelem jich ale dnes žije pouze sedm. Tři byli stoprocentně odstřeleni, u zbývajících osmi je to pravděpodobné. Ochránci přírody vypsali odměnu 50 000 korun za informace vedoucí k dopadení pytláků. V Šumavském národním parku také od roku 2005 fungují "rysí hlídky", které mají působit jako prevence pytláctví. Rysa někdy ilegálně loví i myslivci. Šelma totiž likviduje srnčí zvěř i slabší divočáky. Někdy ale myslivci jen podlehnou touze si jednou v životě rysa zastřelit.
