Přehled tisku

Jiří Paroubek (vlevo) a Mirek Topolánek
0:00
/
0:00

Premiér Mirek Topolánek a předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek ve čtvrtek jednali o českém předsednictví v Evropské unii. O jejich schůzce informuje Právo. Oba politici podle deníku "ladili postup".

Jiří Paroubek (vlevo) a Mirek Topolánek
Premiér Mirek Topolánek a předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek ve čtvrtek jednali o českém předsednictví v Evropské unii. O jejich schůzce informuje Právo. Oba politici podle deníku "ladili postup". Topolánek a Paroubek přitom patří od parlamentních voleb v roce 2006 k nesmiřitelným protivníkům a jejich schůzky jsou spíše výjimečné. Česko bude unii předsedat v první polovině příštího roku. Některá zahraniční média a politici ale už delší dobu zpochybňují, zda bude schopné unii v nynější ekonomické krizi řídit. Odůvodňují to euroskepticismem některých českých vládních politiků a vnitropolitickou krizí v ČR. Pochybnosti o schopnosti Česka ujmout se předsednictví vyslovili naposledy například europoslanci za bavorskou CSU, připomíná deník.


Václav Klaus
Mladá fronta Dnes komentuje chování prezidenta Václava Klause vůči premiérovi a předsedovi ODS Mirku Topolánkovu. Deník připomíná, že Topolánkova ODS pomohla Klausovi ke znovuzvolení hlavou státu. Klaus však Topolánkovi po prohraných krajských a senátních volbách "mydlí schody", jako kdyby to byl jeho odvěký politický nepřítel. "Klaus vždy rád zdůrazňoval, a také se podle toho i choval, že ctí loajalitu. Zdá se, že už mu nelze věřit ani toto pravidlo," píše autor. Zamýšlí se i nad tím, jak by se v této situaci choval Klausův protikandidát Jan Švejnar. "Těžko by Topolánkův debakl zneužíval a sestřeloval premiéra z křesla. Jako hlavě státu by mu to muselo být trapné," soudí komentátor.


Nový šéf pražské policie Martin Červíček musí pražskému primátorovi Pavlu Bémovi ležet pořádně v žaludku, soudí komentátor Hospodářských novin. Bém totiž již podruhé napadl jeho jmenování, tentokrát s dramatickým dovětkem, že šlo "o zločin a diverzní akci ministerstva vnitra". Jestli ale je něco zločin, tak je to způsob, jakým šéf Prahy zatáhl do boje o předsedu ODS policejní složky. Důsledkem války mezi primátorem a ministrem vnitra Ivanem Langrem totiž bude další nárůst nejistoty v městské i státní policii. Červíček i policejní prezident, který ho do funkce jmenoval, si už teď mohou být jistí, že v případě Bémova vítězství nad premiérem Mirkem Topolánkem budou smeteni. Nikdo nemůže dopředu vědět, píše autor komentáře v Hospodářských novinách, jaký bude Červíček velitel. Bém někdejšímu šéfovi kriminálky v Náchodě vyčítá, že nemá dost zkušeností, aby si poradil s kriminalitou v hlavním městě. Po tom všem, co vyšlo najevo o propojení politiků i policistů s organizovaným zločinem, by se ale chtělo zvolat: Zaplaťpánbůh. A Bém možná svým útokem Červíčka varuje, aby ho nenapadlo vyšetřovat podezřelé smlouvy, pod kterými je jako primátor sám podepsán.


Lidové noviny komentují zprávy o tom, že bývalého elitního detektiva z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Martina Stolína letos v květnu zaměstnala úklidová firma Prostor. Ta patří rodině provozovatele Matějské pouti Václava Kočky staršího. "Mafie zaměstnávají policajty odjakživa, tomu se žádný sbor předem neubrání. Jenže když už se o takové skutečnosti píše i v novinách, nemělo by nějakou aktivitu vyvíjet vedení policie? Obtěžoval se někdo alespoň s formálním vyšetřováním toho, zda policista nesloužil Kočkovým jako informační kanál?" ptá se autor.


Foto: ČTK
Automobilky propustí deset tisíc lidí, varuje Mladá fronta Dnes. Důvodem je hospodářská krize, díky níž se prodává málo aut a jejich výrobci a dodavatelé začali šetřit, kde se dá. První obětí propouštění se zřejmě stanou dělníci ze Slovenska, Polska a dalších zemí. Bude-li krize pokračovat, přijdou na řadu i čeští zaměstnanci. Automobilový průmysl je hnací silou celé české ekonomiky. Krize v něm ale udeřila dříve, nežli šéfové velkých společností čekali. Ještě před pár týdny mluvilo Sdružení automobilového průmyslu o třech tisících propuštěných. Své odhady ve čtvrtek více než ztrojnásobilo. Auta jsou totiž jednou z prvních věcí, jejichž nákup lidé v době finanční krize ruší. Proto se zadrhly prodeje po celé Evropě. Automobilky v řadě zemí zastavily výrobu a to pocítili i jejich dodavatelé. Krize tak dominovým efektem dopadne na celou českou ekonomiku. Její očekávaný propad v letošním roce už přiznalo i ministerstvo financí.


Díky řízené péči chce Všeobecná zdravotní pojišťovna ušetřit miliardy korun ročně. Uvádějí to Hospodářské noviny. VZP chce využít nový elektronický systém, který by měl pohlídat všechny lékaře a nemocnice, zda pacienty například neposílají zbytečně na rentgen nebo jim nedávají zbytečné léky. VZP tvrdí, že pomocí řízené péče ušetří od roku 2011 sedm až deset miliard korun ročně. Tyto peníze chce dát na léčbu vážně a chronicky nemocných pacientů, informuje deník. Podle šéfa VZP pro strategii a rozvoj Pavla Vepřeka, který systém řízené péče pro pojišťovnu vymyslel, je problém hlavně v tom, že lékaři nemají o pacientech dostatek informací a že mezi sebou příliš nekomunikují.


Málokterý nápad politiků by dokázal potěšit lidi jako návrh, který ve čtvrtek velkou většinou odsouhlasil Senát. Podle něj by o Velikonocích bylo místo tří dnů volna celých pět. Píše to Mladá fronta Dnes. Podle tohoto návrhu by se novými svátky staly Zelený čtvrtek a Velký pátek. Podle senátora Martina Mejstříka jsou pro nemalou část obyvatel ČR právě tyto dva dny symbolem křesťanských tradic. Návrh, který se do parlamentu vrací již poněkolikáté, má tentokrát šanci na úspěch. V Senátu ho totiž podpořili i zástupci levice. Dříve návrh ztroskotal na tom, že senátoři současně chtěli zrušit Mezinárodní den žen jako památný den. Tím dráždili sociální demokraty i komunisty.


Podle ruského deníku Pravda čeští legionáři, kteří se v letech 1918 - 1920 probíjeli po Transsibiřské magistrále do Vladivostoku, kradli zlato. Na článek levicově zaměřených novin, které byly dříve oficiálním deníkem sovětských komunistů, upozorňují Lidové noviny. Pravda při příležitosti 90. výročí vzniku samostatného Československa přišla s tvrzením, že českoslovenští legionáři se aktivně zúčastnili bojů za občanské války v Rusku a vyvezli odsud značnou část carského zlata. Na důkaz svého obvinění se odvolává na britský Economist, který už v roce 1925 napsal, že československá Legiobanka vděčí za svůj kapitál právě ukradenému carskému zlatu. Měl o tom údajně vědět i prezident Edvard Beneš, který legionáře považoval za národní hrdiny. Podle Pravdy by se téma ukradeného zlata mohlo dnes, když už Rusko a Česko nejsou spojenci, znovu dostat mezi body dvoustraných jednání. Ruský deník ovšem přiznává, že šance na jakékoli vyrovnání prakticky neexistuje.